Śrīmad-bhāgavatam 2.10.41
Verš
tisraḥ sura-nṛ-nārakāḥ
tatrāpy ekaikaśo rājan
bhidyante gatayas tridhā
yadaikaikataro ’nyābhyāṁ
sva-bhāva upahanyate
Synonyma
sattvam — kvalita dobra; rajaḥ — kvalita vášně; tamaḥ — kvalita temnoty; iti — takto; tisraḥ — tři; sura — polobůh; nṛ — člověk; nārakāḥ — ten, kdo trpí v pekle; tatra api — i tam; ekaikaśaḥ — jiná; rājan — ó králi; bhidyante — rozdělené do; gatayaḥ — pohyby; tridhā — tři; yadā — tehdy; ekaikataraḥ — jedna ve spojení s druhou; anyābhyām — z jiné; sva-bhāvaḥ — zvyk; upahanyate — vyvíjí.
Překlad
Podle různých kvalit hmotné přírody — dobra, vášně a nevědomosti—existují různí živí tvorové: polobozi, lidé a živé bytosti v pekle. Ó králi, každá kvalita přírody se ještě mísí se zbylými dvěma, a proto se dělí na tři. Všechny živé bytosti jsou tedy ovlivněny ostatními kvalitami a získávají tomu odpovídající sklony.
Význam
Každá jednotlivá živá bytost spadá pod určitou kvalitu přírody, ale zároveň je téměř jistě ovlivněna i zbylými dvěma. Všechny podmíněné duše v hmotném vězení jsou především ovlivněny kvalitou vášně, protože každá z nich se pokouší panovat hmotné přírodě, a naplnit své individuální touhy. Kromě kvality vášně však člověk samozřejmě může být ovlivněn i jinými kvalitami přírody, což záleží na tom, s kým a s čím přichází do styku. V dobré společnosti může vyvinout vlastnosti v kvalitě dobra a ve špatné společnosti může vyvinout vlastnosti v kvalitě temnoty neboli nevědomosti. Nic není dáno navěky. Vlivem dobré nebo špatné společnosti může člověk změnit své zvyky a měl by být natolik inteligentní, aby dokázal rozlišit mezi tím, co je dobré a co špatné. Nejlepší společnost poskytuje služba čistým oddaným Pána, jejichž milostí se může z každého stát ten nejkvalifikovanější člověk. To jsme již viděli na životě Śrīly Nārady Muniho, který se pouhou společností čistých oddaných Pána stal největším oddaným. Narodil se jako syn služebné, ani neznal svého otce a neměl ani to nejzákladnější vzdělání. Ale jednoduše zásluhou toho, že se stýkal s oddanými a jedl zbytky jejich jídla, postupně získal jejich transcendentální vlastnosti. Díky této společnosti neustále sílila jeho chuť opěvovat Pána a naslouchat o Jeho transcendentální slávě, a jelikož Pánova sláva se od Něho neliší, získal tak přímý styk s Pánem prostřednictvím Jeho zvukového zastoupení. Opačným příkladem (popsaným v šestém zpěvu) je život Ajāmila, který byl synem brāhmaṇy, měl dobré vzdělání a byl náležitě připravený na vykonávání bráhmanských povinností, ale přes to všechno poklesl na nejnižší úroveň lidského života a získal vlastnosti caṇḍāly kvůli tomu, že přišel do styku se špatnou společností v osobě prostitutky. Bhāgavatam proto neustále doporučuje společnost velké duše (mahat), neboť taková společnost otevírá cestu k vysvobození. Styk s lidmi, kteří se snaží panovat hmotnému světu, vede člověka do nejtemnějších pekelných oblastí. Člověk se má snažit zlepšit svůj charakter ve společnosti velké duše. Pak bude jeho život dokonalý.