Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 2.2.16

Verš

manaḥ sva-buddhyāmalayā niyamya
kṣetra-jña etāṁ ninayet tam ātmani
ātmānam ātmany avarudhya dhīro
labdhopaśāntir virameta kṛtyāt

Synonyma

manaḥ — mysl; sva-buddhyā — vlastní inteligencí; amalayā — neznečištěný; niyamya — usměrňováním; kṣetra-jñe — do živé bytosti; etām — ty všechny; ninayet — pohrouží; tam — to; ātmani — vlastní já; ātmānam — vlastní já; ātmani — do Nejvyššího Já; avarudhya — uzavřené; dhīraḥ — plně uspokojený; labdha-upaśāntiḥ — ten, kdo dosáhl plné blaženosti; virameta — zanechává; kṛtyāt — všech ostatních činností.

Překlad

Potom má yogī pomocí svojí neznečištěné inteligence pohroužit svoji mysl do živé bytosti a živou bytost pak pohroužit do Nejvyššího Já. Díky tomu se plně uspokojená živá bytost dostane do nejvyššího stádia spokojenosti a všech ostatních činností zanechá.

Význam

Funkcí mysli je myslet, cítit a chtít. Je-li mysl materialistická (pohroužená do styku s hmotou), pak se snaží o pokrok hmotného poznání, jehož zkázonosným výsledkem je objev jaderných zbraní. Jedná-li však podle duchovních tužeb, pak je úžasným pomocníkem na cestě zpátky domů, zpátky k Bohu, k životu v plné blaženosti a věčnosti. Mysli proto musí vládnout dobrá a neznečištěná inteligence. Dokonalá inteligence znamená sloužit Pánu. Měli bychom být natolik inteligentní, abychom pochopili, že za každých okolností je živá bytost sluhou okolností. Každá živá bytost slouží příkazům touhy, hněvu, chtíče, iluze, nepříčetnosti a závisti, jinými slovy slouží svým hmotným smyslům. A i když plní rozkazy těchto pudů, je trvale nešťastná. Jakmile si tohoto povšimne a začne se na to inteligentně dotazovat u správných zdrojů, dozví se o transcendentální láskyplné službě Pánu. Namísto toho, aby inteligence živé bytosti sloužila různým výše uvedeným náladám těla, osvobodí se pak od nešťastné iluze materialismu a tato čistá inteligence přivede mysl ke službě Pánu. Pán a služba, kterou Mu prokazujeme, jsou jedno a totéž, neboť obojí je na absolutní úrovni. Neznečištěná inteligence a mysl se tímto způsobem pohrouží do Pána, a tak už se živá bytost nevidí sama, ale transcendentálně ji vidí i Pán. Jakmile je živá bytost pod přímým dohledem Pána, Pán jí nařizuje, aby jednala podle Jeho touhy, a když Ho živá bytost dokonale následuje, přestává plnit jakékoliv jiné povinnosti, které slouží jejímu iluzornímu uspokojení. Ve svém neznečištěném stavu dosáhne živá bytost stádia plné blaženosti, labdhopaśānti, a ztratí všechna hmotná přání.