Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 2.3.2-7

Verš

brahma-varcasa-kāmas tu
yajeta brahmaṇaḥ patim
indram indriya-kāmas tu
prajā-kāmaḥ prajāpatīn
devīṁ māyāṁ tu śrī-kāmas
tejas-kāmo vibhāvasum
vasu-kāmo vasūn rudrān
vīrya-kāmo ’tha vīryavān
annādya-kāmas tv aditiṁ
svarga-kāmo ’diteḥ sutān
viśvān devān rājya-kāmaḥ
sādhyān saṁsādhako viśām
āyuṣ-kāmo ’śvinau devau
puṣṭi-kāma ilāṁ yajet
pratiṣṭhā-kāmaḥ puruṣo
rodasī loka-mātarau
rūpābhikāmo gandharvān
strī-kāmo ’psara urvaśīm
ādhipatya-kāmaḥ sarveṣāṁ
yajeta parameṣṭhinam
yajñaṁ yajed yaśas-kāmaḥ
kośa-kāmaḥ pracetasam
vidyā-kāmas tu giriśaṁ
dāmpatyārtha umāṁ satīm

Synonyma

brahma — absolutní; varcasa — záře; kāmaḥ tu — kdo však takto touží; yajeta — ať uctívá; brahmaṇaḥVed; patim — pána; indram — krále nebes; indriya-kāmaḥ tu — kdo však chce mít silné smyslové orgány; prajā-kāmaḥ — kdo chce mít hodně potomků; prajāpatīn — Prajāpatie; devīm — bohyni; māyām — vládkyni hmotného světa; tu — ale; śrī-kāmaḥ — kdo touží po kráse; tejaḥ — moc; kāmaḥ — kdo chce mít; vibhāvasum — boha ohně; vasu-kāmaḥ — kdo chce velký majetek; vasūn — polobohy Vasuy; rudrān — Rudry, expanze Pána Śivy; vīrya-kāmaḥ — kdo chce být velice silně stavěný; atha — proto; vīryavān — nejmocnější; anna-adya — obilí; kāmaḥ — kdo chce; tu — ale; aditim — Aditi, matku polobohů; svarga — nebesa; kāmaḥ — toužící po; aditeḥ sutān — syny Aditi; viśvān — Viśvadeva; devān — polobohy; rājya-kāmaḥ — ti, kteří touží po království; sādhyān — polobohy Sādhye; saṁsādhakaḥ — to, co plní přání; viśām — obchodnické společnosti; āyuḥ-kāmaḥ — toužící po dlouhém životě; aśvinau — dva polobohy, bratry Aśvinī; devau — dva polobohy; puṣṭi-kāmaḥ — kdo chce mít silně stavěné tělo; ilām — Zemi; yajet — musí uctívat; pratiṣṭhā-kāmaḥ — kdo chce mít úspěch nebo stálé postavení; puruṣaḥ — takoví lidé; rodasī — obzor; loka-mātarau — a Zemi; rūpa — krása; abhikāmaḥ — usilující o; gandharvān — obyvatele planety Gandharvů, kteří jsou velice krásní a velice krásně zpívají; strī-kāmaḥ — kdo chce mít dobrou ženu; apsaraḥ urvaśīm — kurtizány z nebeského království; ādhipatya-kāmaḥ — kdo chce vládnout druhým; sarveṣām — všem; yajeta — musí uctívat; parameṣṭhinam — Brahmu, vládce vesmíru; yajñam — Osobnost Božství; yajet — musí uctívat; yaśaḥ-kāmaḥ — kdo chce být slavný; kośa-kāmaḥ — kdo chce mít hodně peněz; pracetasam — pokladníka nebes Varuṇu; vidyā-kāmaḥ tu — kdo však chce získat dobré vzdělání; giriśam — pána Himalájí, Śivu; dāmpatya-arthaḥ — a pro manželskou lásku; umām satīm — ctnostnou manželku Pána Śivy, která se jmenuje Umā.

Překlad

Ten, kdo chce být pohroužen v neosobní záři brahmajyoti, má uctívat pána Ved (Pána Brahmu nebo Bṛhaspatiho, učeného kněze), kdo chce zvětšit svou pohlavní potenci, má uctívat nebeského krále Indru a kdo chce mít dobré potomstvo, má uctívat velké praotce, kteří se jmenují Prajāpatiové. Ten, kdo chce mít vždy štěstí, má uctívat Durgu, vládkyni hmotného světa. Ten, kdo chce být velice mocný, má uctívat oheň a ten, kdo se uchází pouze o peníze, má uctívat Vasuy. Chce-li někdo být velký hrdina, má uctívat Rudry, inkarnace Pána Śivy. Ten, kdo chce mít velké zásoby obilí, má uctívat Aditi a ten, kdo chce dosáhnout nebeských planet, má uctívat syny Aditi. Kdo touží po pozemském království, má uctívat Viśvadeva a kdo chce být populární mezi obyčejnými lidmi, má uctívat poloboha Sādhyu. Ten, kdo chce mít dlouhý život, má uctívat polobohy Aśvinī-kumāry a ten, kdo chce mít silně stavěné tělo, má uctívat Zemi. Kdo chce mít stálé společenské postavení, má uctívat obzor a Zemi společně. Kdo chce být krásný, má uctívat krásné obyvatele planety Gandharvů a kdo chce mít dobrou manželku, má uctívat Apsāry a Urvaśī, kurtizány nebeského království. Ten, kdo chce vládnout druhým, má uctívat Pána Brahmu, vládce vesmíru. Kdo touží po slávě, má uctívat Osobnost Božství a kdo chce mít hodně peněz, má uctívat poloboha Varuṇu. Chce-li někdo získat dobré vzdělání, má uctívat Pána Śivu, a chce-li mít dobrý manželský vztah, má uctívat jeho ctnostnou manželku, bohyni Umu.

Význam

Pro různé druhy lidí, kteří chtějí dosáhnout úspěchu v různých oblastech, existují různé způsoby uctívání. Podmíněná duše žijící v hmotném světě nemůže užívat dokonale všech druhů hmotného požitku, ale může znatelně ovlivnit určitou oblast požitku a získat tyto věci uctíváním příslušných polobohů, jak je uvedeno v těchto verších. Rāvaṇa získal svoji sílu tím, že uctíval Pána Śivu, jemuž obětoval usekané hlavy. Milostí Pána Śivy se stal tak mocným, že se ho báli všichni polobozi, až nakonec začal provokovat Osobnost Božství Śrī Rāmacandru, čímž zničil sám sebe. Lidé, kteří touží získat všechny nebo jen některé objekty smyslového požitku, tedy úplní materialisté, jsou celkově méně inteligentní, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (7.20). Říká se tam, že ti, kteří ztratili zdravý rozum, neboli ti, jejichž inteligenci unesla iluzorní energie māyā, se ucházejí o všechny možné druhy hmotného požitku v životě, a proto uctívají různé polobohy nebo rozvíjejí materialistickou civilizaci ve jménu vědeckého pokroku. Skutečným problémem života v hmotném světě je ale vyřešit otázku zrození, smrti, stáří a nemoci. Nikdo nechce znovu trpět při zrození, nikdo nechce zemřít, nikdo nechce být starý a chromý a nikdo nechce být nemocný. Tyto problémy však nelze vyřešit milostí žádného poloboha ani takzvaným rozvojem materialistické vědy. V Bhagavad-gītě i ve Śrīmad-Bhāgavatamu se říká, že takoví méně inteligentní lidé ztratili všechen zdravý rozum. Śukadeva Gosvāmī řekl, že mezi 8 400 000 druhy živých bytostí je lidská životní podoba velice vzácná a cenná, a z těchto vzácných lidských bytostí jsou ještě vzácnější ti, kteří si jsou vědomi hmotných problémů, a ještě vzácnější jsou lidé vědomí si hodnoty Śrīmad-Bhāgavatamu, který obsahuje poselství o Pánovi a Jeho čistých oddaných. Smrt je nevyhnutelná pro každého, pro inteligentní lidi i pro blázny. Gosvāmī však oslovuje Parīkṣita Mahārāje slovem manīṣī, jako člověka s vysoce vyvinutou myslí, neboť král před svou smrtí zanechal veškerého hmotného požitku a zcela se odevzdal lotosovým nohám Pána tím, že naslouchal Jeho poselství od správné osoby jakou byl Śukadeva Gosvāmī. Na druhé straně usilování o hmotný požitek je zde odsouzeno. Takové snahy jsou jako opojení omamnými látkami, běžnými v dnešní degradované společnosti. Inteligentní lidé by se měli vyhýbat těmto snahám a namísto nich usilovat o věčný život — o návrat domů, zpátky k Bohu.