Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 2.4.24

Verš

namas tasmai bhagavate
vāsudevāya vedhase
papur jñānam ayaṁ saumyā
yan-mukhāmburuhāsavam

Synonyma

namaḥ — klaním se; tasmai — Jemu; bhagavate — Osobnosti Božství; vāsudevāya — Vāsudevovi nebo Jeho inkarnacím; vedhase — sestaviteli védských písem; papuḥ — pijí; jñānam — poznání; ayam — toto védské poznání; saumyāḥ — oddaní, zvláště partnerky Pána Kṛṣṇy; yat — z Jehož; mukha-amburuha — lotosových úst; āsavam — nektar z Jeho úst.

Překlad

S úctou se klaním Śrīlovi Vyāsadevovi, inkarnaci Vāsudeva, který sestavil védská písma. Čistí oddaní pijí nektar transcendentálního poznání, který po kapkách stéká z Pánových lotosových úst.

Význam

Podle zvláštního výrazu vedhase, “sestavitel sytému transcendentálního poznání”, Śrīla Śrīdhara Svāmī ve svém komentáři píše, že uctivé poklony patří Śrīlovi Vyāsadevovi, který je inkarnací Vāsudeva. Śrīla Jīva Gosvāmī s tím souhlasí, ale Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura jde dál a dodává, že nektar z Pánových úst se dostává k Jeho družkám, které se tak učí vybranému umění hudby, tance, oblékání a zdobení se a všem věcem, které Pánovi přinášejí potěšení. Hudba, tanec a šperky, o kterých se zde hovoří, nejsou ničím světským, protože Śukadeva Gosvāmī na samotném počátku svých modliteb oslovuje Pána výrazem para neboli “transcendentální”. Toto transcendentální poznání je zapomenutým podmíněným duším zcela neznámé. Śrīla Vyāsadeva, který je inkarnací Pána, proto sestavil védskou literaturu, aby oživil ztracenou paměť podmíněných duší co se týče jejich věčného vztahu s Pánem. Každý by se tedy měl snažit pochopit védská písma neboli nektar, který předává Pán Svým družkám v milostném vztahu, z lotosových úst Vyāsadeva nebo Śukadeva. Postupným rozvojem transcendentálního poznání se člověk může povznést na úroveň transcendentální hudby a tance, které předvádí Pán ve Své rāsa-līle. Bez védského poznání je těžké pochopit transcendentální povahu Pánovy hudby a tance rāsa. Čistí oddaní Pána však mohou rovnocenně vychutnávat nektar v podobě hlubokých filozofických rozprav i v podobě Pánových polibků při tanci rāsa, neboť mezi obojím není z duchovního hlediska žádný rozdíl.