Śrīmad-bhāgavatam 2.6.46
Verš
līlāvatārān puruṣasya bhūmnaḥ
āpīyatāṁ karṇa-kaṣāya-śoṣān
anukramiṣye ta imān supeśān
Synonyma
prādhānyataḥ — hlavně; yān — ti všichni; ṛṣe — ó Nārado; āmananti — uctívají; līlā — zábavy; avatārān — inkarnací; puruṣasya — Osobnosti Božství; bhūmnaḥ — Nejvyšší; āpīyatām — abys vychutnal; karṇa — uši; kaṣāya — špína; śoṣān — to, co odstraňuje; anukramiṣye — uvedu jednu po druhé; te — oni; imān — jak jsou v mém srdci; su-peśān — o všech je potěšením slyšet.
Překlad
Ó Nārado, nyní uvedu jednu po druhé transcendentální inkarnace Pána, které se nazývají līlā-avatārové. Naslouchání o jejich činnostech odstraňuje všechnu špínu nahromaděnou v uchu. O těchto zábavách je potěšením slyšet a mají se vychutnávat. Proto jsou v mém srdci.
Význam
Jak bylo řečeno na počátku Śrīmad-Bhāgavatamu (1.5.8), nikdo nemůže být plně uspokojen nasloucháním, dokud nedostane možnost naslouchat o transcendentálních činnostech Pána. Brahmājī se tedy v tomto verši také pokouší zdůraznit význam vyprávění o transcendentálních zábavách Pána, které Pán projevuje, když přichází na povrch hmotných planet. Každá živá bytost ráda naslouchá příjemným věcem, a téměř každý z nás proto často poslouchá zprávy a rozhovory vysílané rozhlasovými stanicemi. Potíž je ale v tom, že poslouchání těchto věcí nikoho v srdci neuspokojí. Příčinou této nespokojenosti je vzájemný nesoulad mezi světskými tématy a nitrem živé duše. Śrīla Vyāsadeva připravil tuto transcendentální literaturu hlavně proto, aby poskytl lidem nejvyšší uspokojení v podobě vyprávění o činnostech Pána, jak mu doporučil Śrī Nārada Muni. Tyto činnosti Pána jsou v zásadě dvou druhů. Jeden druh se týká projevů tvořivé síly v hmotném světě a druhý se pojí s Jeho zábavami v podobě různých inkarnací v různých dobách a na různých místech. Inkarnací Pána je nespočetně mnoho, stejně jako vln na řece, které neustále přicházejí a odcházejí jedna za druhou. Méně inteligentní lidé se více zajímají o Pánovy tvůrčí síly v hmotném světě a jelikož opomíjejí svůj vztah k Němu, vymýšlejí ve jménu vědeckého rozvoje mnoho teorií o stvoření. Oddaní Pána ovšem vědí, jak tvůrčí síly pracují ve vzájemném souladu prostřednictvím akcí a reakcí Pánovy hmotné energie. Více se proto zajímají o transcendentální činnosti Pána a Jeho inkarnací, když sestoupí do tohoto hmotného světa. Śrīmad-Bhāgavatam je dějinami těchto činností Pána a lidé, kteří se zájmem naslouchají Śrīmad-Bhāgavatamu, očišťují svá srdce od nahromaděné hmotné špíny. Člověk si může koupit tisíce bezcenných knih, ale ten, kdo se začal zajímat o Śrīmad-Bhāgavatam, ztrácí o takovou nečistou literaturu veškerý zájem. Śrī Brahmājī se tedy pokusí vyprávět o hlavních inkarnacích Pána, aby se jich Nārada mohl napít jako transcendentálního nektaru.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k šesté kapitole druhého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Potvrzení Puruṣa-sūkty”.