Śrīmad-bhāgavatam 2.7.31
Verš
gopān bileṣu pihitān maya-sūnunā ca
ahny āpṛtaṁ niśi śayānam atiśrameṇa
lokaṁ vikuṇṭham upaneṣyati gokulaṁ sma
Synonyma
nandam — Nandu (otce Kṛṣṇy); ca — také; mokṣyati — zachránil; bhayāt — před strachem z; varuṇasya — Varuṇy, vládce vod; pāśāt — z jeho spárů; gopān — pastevce krav; bileṣu — v horských jeskyních; pihitān — umístěné; maya-sūnunā — synem Mayi; ca — také; ahni āpṛtam — velice zaměstnaní během dne; niśi — v noci; śayānam — ležící; atiśrameṇa — po těžké práci; lokam — planeta; vikuṇṭham — duchovní nebe; upaneṣyati — udělil; gokulam — nejvyšší planetu; sma — jistě.
Překlad
Pán Kṛṣṇa zachránil Svého nevlastního otce Nandu Mahārāje před strachem z poloboha Varuṇy a osvobodil pasáčky krav z horských jeskyní, kam je zavřel syn Mayi. Všem obyvatelům Vṛndāvanu, kteří vydatně pracovali celý den a v noci po své těžké práci tvrdě spali, Pán Kṛṣṇa udělil povýšení na nejvyšší planetu v duchovním nebi. Všechny tyto činy jsou transcendentální a nenechají nikoho na pochybách o tom, že je Bůh.
Význam
Nanda Mahārāja, nevlastní otec Pána Kṛṣṇy, se šel na sklonku noci vykoupat v řece Yamuně v domnění, že noc již skončila, a polobůh Varuṇa ho unesl na svoji planetu, aby mohl spatřit Osobnost Božství Pána Kṛṣṇu, který tam přišel Svého otce osvobodit. Varuṇa ve skutečnosti nemohl Nandu Mahārāje žádným způsobem uvěznit, protože obyvatelé Vṛndāvanu byli vždy pohrouženi do myšlenek na Kṛṣṇu, do neustálé meditace o Osobnosti Božství, do zvláštní podoby samādhi neboli tranzu bhakti-yogy. Nikterak se neobávali strastí hmotné existence. V Bhagavad-gītě je potvrzeno, že je-li někdo s plnou odevzdaností a transcendentální láskou spojen s Nejvyšší Osobností Božství, je oproštěn od strastí, které přinášejí zákony hmotné přírody. Zde se jasně říká, že obyvatelé Vṛndāvanu byli velice zaměstnaní svou každodenní těžkou prací, a v noci byli proto pohrouženi do tvrdého spánku. Měli tedy prakticky velice málo času na meditaci nebo jiné duchovní činnosti. Ve skutečnosti však byli zaměstnáni pouze těmi nejvyššími duchovními činnostmi. Vše, co dělali, bylo zduchovnělé, neboť vše zapadalo do jejich vztahu k Pánu Śrī Kṛṣṇovi. Ústředním bodem jejich činností byl Kṛṣṇa, a všechny jejich takzvané světské činnosti proto byly nasyceny duchovní energií. To je výhoda bhakti-yogy. Musíme vykonávat své povinnosti v zájmu Kṛṣṇy a všechny naše činy budou doprovázeny myšlenkami na Kṛṣṇu, což je nejvyšší podobou tranzu v duchovní realizaci.