Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 2.7.39

Verš

sarge tapo ’ham ṛṣayo nava ye prajeśāḥ
sthāne ’tha dharma-makha-manv-amarāvanīśāḥ
ante tv adharma-hara-manyu-vaśāsurādyā
māyā-vibhūtaya imāḥ puru-śakti-bhājaḥ

Synonyma

sarge — na počátku stvoření; tapaḥ — pokání; aham — já; ṛṣayaḥ — mudrci; nava — devět; ye prajeśāḥ — ti, kteří plodí; sthāne — uprostřed, při udržování stvoření; atha — jistě; dharma — náboženství; makha — Pán Viṣṇu; manu — otec lidstva; amara — polobozi pověření vládou v rámci udržování; avanīśāḥ — a králové různých planet; ante — na konci; tu — však; adharma — bezbožnost; hara — Pán Śiva; manyu-vaśa — podléhající hněvu; asura-ādyāḥ — ateisté, nepřátelé oddaných; māyā — energie; vibhūtayaḥ — mocní představitelé; imāḥ — ti všichni; puru-śakti-bhājaḥ — svrchovaně mocného Pána.

Překlad

Na počátku stvoření je pokání, já (Brahmā) a Prajāpatiové, velcí mudrci, kteří vytvářejí potomstvo; poté během udržování stvoření je tu Pán Viṣṇu, polobozi s vládnoucí mocí a králové různých planet. Na konci je však bezbožnost, pak Pán Śiva a ateisté plní hněvu atd. Ti všichni jsou různými zástupnými projevy energie svrchované moci, Pána.

Význam

Hmotný svět je stvořen energií Pána, která se projevuje na počátku stvoření pokáním Brahmājīho, první živé bytosti ve stvoření, a pak přijde devět Prajāpatiů, známých jako velcí mudrci. Ve stádiu, kdy je stvoření udržováno, existuje oddaná služba Pánu Viṣṇuovi neboli skutečné náboženství, různí polobozi a králové různých planet, kteří udržují svět. A nakonec, když se stvoření blíží ke svému zániku, začne převládat bezbožnost, a potom přichází Pán Śiva a ateisté, plní hněvu. Všichni jsou však pouze různými projevy Nejvyššího Pána. Proto Brahmā, Viṣṇu a Mahādeva (Śiva) jsou různými inkarnacemi různých kvalit hmotné přírody. Viṣṇu je Pánem kvality dobra. Brahmā je pánem kvality vášně a Śiva je pánem kvality nevědomosti. Hmotné stvoření je tedy pouze dočasným projevem, který má dát možnost osvobození podmíněným duším, uvězněným v hmotném světě. Ten, kdo pod ochranou Pána Viṣṇua vyvíjí kvalitu dobra, má tu největší příležitost osvobodit se dodržováním vaiṣṇavských zásad a dospět do Božího království, a už nikdy se nevrátit do tohoto strastiplného hmotného světa.