Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 2.9.32

Verš

yāvān ahaṁ yathā-bhāvo
yad-rūpa-guṇa-karmakaḥ
tathaiva tattva-vijñānam
astu te mad-anugrahāt

Synonyma

yāvān — jaký jsem ve Své věčné podobě; aham — Já; yathā — jak; bhāvaḥ — transcendentální existence; yat — tyto; rūpa — různé podoby a barvy; guṇa — vlastnosti; karmakaḥ — činnosti; tathā — tak; eva — jistě; tattva-vijñānam — skutečná realizace; astu — nechť je; te — tobě; mat — Mojí; anugrahāt — bezpříčinnou milostí.

Překlad

Nechť se v tobě Mojí bezpříčinnou milostí probudí skutečná realizace všeho, co se Mě týká — Mé skutečné věčné podoby a Mé transcendentální existence, barvy, vlastností a činností.

Význam

Chce-li člověk pochopit všechny jemnosti poznání o Absolutní Pravdě, Osobnosti Božství, musí získat bezpříčinnou milost Pána. To je tajemstvím úspěchu i v hmotném světě. Platí, že otec, který má mnoho synů, odkrývá svá tajemství pouze těm synům, které má v oblibě a o kterých si myslí, že jsou toho hodni. Významného člověka ve společnosti můžeme poznat jedině jeho milostí, a stejně tak chceme-li poznat Pána, musíme Mu být velice drazí. Pán je neomezený a nikdo Ho nemůže znát úplně, ale čím více člověk rozvíjí transcendentální láskyplnou službu Pánu, tím více Ho může poznat. Zde vidíme, že Pán je s Brahmājīm spokojen, a proto mu dává Svoji bezpříčinnou milost, se kterou Brahmājī získá skutečnou realizaci Pána.

Ve Vedách je také řečeno, že není možné znát Absolutní Pravdu, Osobnost Božství, pouze na základě světského vzdělání nebo intelektuálních schopností. Nejvyšší Pravdu může člověk poznat, má-li neochvějnou víru v pravého duchovního mistra a v Pána. Člověk, který má tuto pevnou víru, může být z hmotného hlediska třeba i negramotný, ale přesto bude schopen poznat Pána Jeho milostí. Rovněž v Bhagavad-gītě je řečeno, že Pán si vyhrazuje právo nezjevovat se každému a před nevěřícími se zakrývá Svojí energií yoga-māyou.

Věřícímu Pán zjeví Svoji podobu, vlastnosti a zábavy. Pán není beztvarý, jak si mylně představují impersonalisté, ale Jeho podoba se liší od všech podob, které známe. Svým čistým oddaným Pán odhaluje Svoji podobu a dokonce i Svoji velikost, což je význam slova yāvān, jak ho vysvětluje Śrīla Jīva Gosvāmī, největší znalec Śrīmad-Bhāgavatamu.

Pán zde odhaluje transcendentální povahu Svojí existence. Materialisté si vytvářejí hmotná pojetí podoby Pána. Ve zjevených písmech je řečeno, že Pán nemá žádnou hmotnou podobu, a lidé s nedostatečným poznáním se proto domnívají, že musí být beztvarý. Nedovedou rozlišit mezi hmotnou a duchovní podobou. Nemá-li někdo hmotnou podobu, pak podle nich musí být zcela beztvarý. Jejich závěr je také materialistický, protože beztvarost je pouhou negací podoby. Negace hmotné podoby nevede k poznání transcendentální skutečnosti. V Brahma-saṁhitě je řečeno, že Pán má transcendentální podobu a může všech Svých smyslů použít k čemukoliv. Může například jíst očima a dívat se nohama. Z hmotného hlediska nikdo nemůže jíst očima nebo se dívat nohama. To je rozdíl mezi hmotným tělem a duchovním tělem, které je sac-cid-ānanda. Duchovní tělo není beztvaré; je to jen tělo jiného druhu, které si se svými současnými hmotnými smysly nedokážeme představit. Je-li Absolutní popisován jako beztvarý, znamená to, že nemá hmotnou podobu a že Jeho tělo je zcela duchovní, a proto se vymyká spekulativním představám neoddaných.

Pán odhaluje oddanému neomezené množství Svých různých transcendentálních těl, která jsou všechna navzájem totožná a zároveň mají různé tělesné rysy. Některá z transcendentálních těl Pána jsou černá a některá jsou bílá, některá jsou červená a některá žlutá, některá mají čtyři ruce a některá dvě ruce, některá mají podobu ryby a některá podobu lva. Všechna tato různá transcendentální těla Pána, která zároveň náleží do stejné kategorie, může oddaný poznat Pánovou milostí, a žádné vymyšlené námitky impersonalistů, že Nejvyšší Pravda je beztvará, na něho nemohou nijak zapůsobit, ani když ještě není příliš pokročilý v oddané službě.

Pán má neomezený počet transcendentálních vlastností a jednou z nich je Jeho láska k čistým oddaným. V historii hmotného světa můžeme nalézt a vychutnat mnohé příklady Jeho transcendentálních vlastností. Pán sestupuje, aby ochraňoval Své oddané a aby ničil nevěřící. Jeho činnosti mají vždy nějakou spojitost s Jeho oddanými. Śrīmad-Bhāgavatam je plný popisů činností Pána ve vztahu k Jeho oddaným, ale neoddaní o těchto zábavách nic nevědí. Pán zdvihl horu Govardhan, když Mu bylo pouhých sedm let, a ochránil tak Své čisté oddané ve Vṛndāvanu před hněvem Indry, který celou oblast zaplavil deštěm. Nevěřícím může připadat neuvěřitelné, že sedmiletý hoch zdvihl horu Govardhan, ale pro oddané na tom není nic neuvěřitelného. Oddaný je přesvědčen o všemocnosti Pána, zatímco nevěřící pouze říkají, že Pán je všemocný, ale ve skutečnosti tomu nevěří. Tito lidé s nedostatečným poznáním nevědí, že Pán je Pánem věčně a že nikdo se nemůže stát Pánem, ani kdyby milióny let meditoval nebo miliardy let spekuloval.

Tento verš zcela zavrhuje neosobní výklady materialistů, neboť se zde jasně říká, že Nejvyšší Pán má Své vlastnosti, podobu, zábavy a vše, čím se vyznačuje osobnost. Oddaný Pána může skutečně realizovat všechny tyto popisy transcendentální povahy Osobnosti Božství. Ze Své bezpříčinné milosti Pán zjevuje Svoji povahu pouze Svému čistému oddanému, a nezjevuje ji nikomu jinému.