Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.11.15

Verš

yaḥ sṛjya-śaktim urudhocchvasayan sva-śaktyā
puṁso ’bhramāya divi dhāvati bhūta-bhedaḥ
kālākhyayā guṇamayaṁ kratubhir vitanvaṁs
tasmai baliṁ harata vatsara-pañcakāya

Synonyma

yaḥ — ten, kdo; sṛjya — stvoření; śaktim — semena; urudhā — různými způsoby; ucchvasayan — oživující; sva-śaktyā — svojí energií; puṁsaḥ — živé bytosti; abhramāya — rozptýlit temnotu; divi — během dne; dhāvati — pohybuje se; bhūta-bhedaḥ — odlišné od všech ostatních hmotných podob; kāla-ākhyayā — jménem věčný čas; guṇa-mayam — hmotné výsledky; kratubhiḥ — obětinami; vitanvan — rozšiřující; tasmai — jemu; balim — složky obětí; harata — člověk by měl nabízet; vatsara-pañcakāya — oběti každých pět let.

Překlad

Ó Viduro, Slunce svým neomezeným teplem a světlem oživuje všechny živé bytosti. Zkracuje délku jejich života, aby je osvobodilo z iluze hmotné připoutanosti, a rozšiřuje cestu pro povýšení do nebeského království. Po nebi se pohybuje velkou rychlostí a každý by ho měl vždy jednou za pět let uctít všemi předměty pro uctívání.