Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv třetí: Status quo » KAPITOLA DVANÁCTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 3.12.41

Verš

vidyā dānaṁ tapaḥ satyaṁ
dharmasyeti padāni ca
āśramāṁś ca yathā-saṅkhyam
asṛjat saha vṛttibhiḥ

Synonyma

vidyā — vzdělání; dānam — dobročinnost; tapaḥ — pokání; satyam — pravda; dharmasya — příslušící náboženství; iti — takto; padāni — čtyři nohy; ca — také; āśramān — životní stavy; ca — také; yathā — tak, jak jsou; saṅkhyam — o počtu; asṛjat — stvořil; saha — společně s; vṛttibhiḥ — podle nadání.

Překlad

Říká se, že vzdělání, dobročinnost, pokání a pravda jsou čtyři nohy náboženství, a aby je člověk mohl vyvinout, existují čtyři životní stavy s různými kastami podle příslušného nadání. Brahmā to vše stvořil v systematickém pořadí.

Význam

Čtyři základní společenské stavy — brahmacarya neboli studentský život, gṛhastha neboli rodinný život, vānaprastha neboli život v ústraní věnovaný pokání a sannyāsa neboli život v odříkání za účelem kázání pravdy — tvoří čtyři nohy náboženství. Třídy podle povolání jsou brāhmaṇové, třída inteligence, kṣatriyové, třída vládců, vaiśyové, třída výrobců a obchodníků, a śūdrové, třída obyčejných pracovníků, kteří nemají žádné zvláštní kvalifikace. To vše Brahmā systematicky naplánoval a stvořil, aby lidé mohli dělat postupný pokrok v seberealizaci. Studentský život je určen k získání co nejlepšího vzdělání, rodinný život je určen k uspokojování smyslů, při kterém si člověk zachová dobročinné rozpoložení mysli, odchod do ústraní je určen k pokání a rozvoji duchovního života a život v odříkání je určen ke kázání Absolutní Pravdy všem lidem. Vzájemně se doplňující jednání všech členů společnosti vytváří příznivou situaci pro povznesení mise lidského života. První článek tohoto společenského zřízení se zakládá na vzdělání určeném pro očištění lidské bytosti od zvířecích sklonů. Nejvyšším očistným procesem je přijímat poznání o Nejvyšší Osobnosti Božství, o nejčistším z čistých.