SB 3.13.36
iḍodare camasāḥ karṇa-randhre
prāśitram āsye grasane grahās tu te
yac carvaṇaṁ te bhagavann agni-hotram
Veda-vādī říkají, že neexistuje nic víc než Vedy a obětní obřady v nich popsané. Nedávno si sami vytvořili pravidlo, jak formálně vykonávat každodenní oběť — zažehnou obyčejný malý oheň a podle nálady do něj něco obětují, aniž by skutečně přísně následovali pravidla a usměrnění uvedená ve Vedách. K usměrněním patří, že pro oběť jsou zapotřebí různé talíře, jako je srak, sruvā, barhis, cātur-hotra, iḍā, camasa, prāśitra, graha a agni-hotra. Pokud člověk nedodržuje přísná pravidla, nemůže získat výsledky oběti. V tomto věku prakticky neexistuje vybavení pro přísné dodržování pravidel vykonávání obětí, a proto jsou oběti ve věku Kali omezeny jasným nařízením vykonávat jedině saṅkīrtana-yajñu a nic jiného. Inkarnace Nejvyššího Pána je Yajñeśvara, a dokud člověk nemá úctu k inkarnaci Pána, nemůže dokonale vykonat žádnou oběť. Jinými slovy, je zde vysvětleno, že přijmout útočiště u Pána a sloužit Mu vynahrazuje vykonání všech obětí. Různé obětní talíře odpovídají různým částem těla Pánovy inkarnace. V jedenáctém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu je jasně přikázáno, že lidé mají vykonávat saṅkīrtana-yajñu pro potěšení Pánovy inkarnace Śrī Caitanyi Mahāprabhua. To musíme přísně dodržovat, abychom získali výsledek vykonávání yajñi.
