SB 3.13.37

dīkṣānujanmopasadaḥ śirodharaṁ
tvaṁ prāyaṇīyodayanīya-daṁṣṭraḥ
jihvā pravargyas tava śīrṣakaṁ kratoḥ
satyāvasathyaṁ citayo 'savo hi te
Překlad slovo od slova: 
dīkṣā — zasvěcení; anujanma — duchovní zrození nebo opakované inkarnace; upasadaḥ — tři druhy tužeb (vztah, činnosti a konečný cíl); śiraḥ-dharam — šíje; tvam — Ty; prāyaṇīya — výsledek zasvěcení; udayanīya — ukončení tužeb; daṁṣṭraḥ — kly; jihvā — jazyk; pravargyaḥ — předchozí činnosti; tava — Tvoje; śīrṣakam — hlava; kratoḥ — oběti; satya — oheň bez oběti; āvasathyam — oheň pro uctívání; citayaḥ — souhrn všech tužeb; asavaḥ — životní dech; hi — jistě; te — Tvůj.
Překlad: 
Navíc, ó Pane, Tvé opakované zjevení je touha po různých druzích zasvěcení. Tvá šíje je místem pro tři tužby a Tvé kly jsou výsledkem zasvěcení a koncem všech tužeb. Tvůj jazyk jsou činnosti, které zasvěcení předcházejí, Tvá hlava je oheň bez oběti i oheň pro uctívání a Tvé životní síly představují souhrn všech tužeb.