SB 3.13.9
prītas tubhyam ahaṁ tāta
svasti stād vāṁ kṣitīśvara
yan nirvyalīkena hṛdā
śādhi mety ātmanārpitam
Vztah mezi otcem a synem je vždy vznešený. Otec přirozeně přeje synovi vše nejlepší a je vždy připraven mu pomoci v jeho pokroku v životě. Syn ale někdy nedbá otcovy přízně a zneužitím své nezávislosti se dostává na scestí. Každá živá bytost, jakkoliv malá či velká, má možnost svobodné volby. Pokud syn bez výhrad přijímá otcovo vedení, otcova touha dávat mu pokyny a vést ho po všech stránkách se desetinásobně zvětší. Prvotřídní vztah otce a syna je zde ukázán na jednání Brahmy a Manua. Otec i syn mají dobré kvalifikace a jejich příklad by mělo následovat celé lidstvo. Manu jakožto syn bez výhrad požádal svého otce Brahmu, aby ho poučil, a otec, který byl plný védské moudrosti, tak s radostí učinil. Příklad otce lidstva by měli všichni lidé přísně následovat, a tak se zlepší úroveň vztahů mezi otci a syny.
