KAPITOLA DEVATENÁCTÁ: Zabití démona Hiraṇyākṣi

SB 3.19.1 Śrī Maitreya řekl: Když Pán vyslechl slova stvořitele Brahmy, která neskrývala žádné hříšné úmysly a byla sladká jako nektar, srdečně se zasmál a přijal jeho modlitbu s pohledem plným lásky.
SB 3.19.2 Pán, Jenž se zjevil z Brahmovy nosní dírky, vyskočil a zamířil Svůj kyj na bradu nepřítele, démona Hiraṇyākṣi, který se před Ním nebojácně procházel.
SB 3.19.3 Po úderu démonova kyje však Pánovi vypadl kyj z ruky, a jak padal a přitom se točil, vypadal nádherně. Bylo to zázračné, protože Jeho kyj úžasně zářil.
SB 3.19.4 Démon měl jedinečnou příležitost udeřit svého bezbranného nepřítele, aniž by mu v tom cokoliv bránilo, ale ctil pravidla boje. Tím však rozlítil Nejvyšší Osobnost Božství.
SB 3.19.5 Když Pánův kyj upadl na zem a z přihlížejícího davu bohů a ṛṣiů zazněl výkřik úleku, Nejvyšší Pán uznal démonův smysl pro spravedlnost a přivolal Svůj disk Sudarśanu.
SB 3.19.6 Když se disk začal točit v Pánových rukách a Pán se dostal do těsné blízkosti Svého hlavního společníka z Vaikuṇṭhy, který se narodil jako Hiraṇyākṣa, zvrhlý syn Diti, ze všech stran zazněla podivná slova svědků přihlížejících z letadel. Nevěděli nic o Pánově skutečném postavení a volali: “Kéž zvítězíš!” “Skoncuj s ním!” “Přestaň si s ním hrát!”
SB 3.19.7 Když démon viděl Nejvyššího Pána, Jehož oči se podobaly okvětním lístkům lotosu, jak před ním stojí vyzbrojený Sudarśana-cakrou, jeho smysly byly zaplaveny rozhořčením. Začal syčet jako had a s velikou záští se kousal do rtu.
SB 3.19.8 Démon, který měl hrozivé tesáky, upíral na Nejvyššího Pána pohled, jako by Ho chtěl spálit. Vyskočil do vzduchu, namířil svůj kyj na Pána a zvolal: “Nyní jsi mrtev!”
SB 3.19.9 Ó ctnostný Viduro, zatímco se na Něho nepřítel díval, Pán ve Své podobě kance, příjemce všech obětí, levou nohou hravě srazil jeho kyj, přestože se k Němu blížil silou bouře.
SB 3.19.10 Potom Pán řekl: “Zvedni svou zbraň a zkus to znovu, když si nade Mnou tolik přeješ zvítězit.” Po této výzvě démon zamířil svůj kyj na Pána a ještě jednou hlasitě zařval.
SB 3.19.11 Když Pán viděl kyj letící k Němu, zůstal pevně stát na místě a chytil ho se stejnou lehkostí, s jakou Garuḍa, král ptáků, chytá hady.
SB 3.19.12 Velký démon takto ztratil svoji neohroženost, byl pokořen a vyveden z míry. Odmítl přijmout zpátky svůj kyj, který mu Pán nabízel.
SB 3.19.13 Vzal trojzubec, dravý jako planoucí oheň, a mrštil ho proti Pánovi, příjemci všech obětí, jako když někdo koná pokání se zlými úmysly vůči svatému brāhmaṇovi.
SB 3.19.14 Letící trojzubec, který mocný démon vrhl svou veškerou silou, zářil jasně na nebi. Nejvyšší Pán ho však rozbil na kousky Svým diskem Sudarśana s ostrými okraji, stejně jako Indra usekl křídlo Garuḍy.
SB 3.19.15 Když disk Osobnosti Božství rozbil jeho trojzubec na kusy, démon se rozzuřil. Přiblížil se k Pánu a s hlasitým řevem udeřil svou tvrdou pěstí do Pánovy široké hrudi, která nese znak Śrīvatsa. Potom zmizel z dohledu.
SB 3.19.16 Pán, který se zjevil v podobě prvního kance, necítil po tomto démonově úderu ani sebemenší zachvění v kterékoliv části Svého těla, ó Viduro, stejně jako by ho necítil slon udeřený květinovou girlandou.
SB 3.19.17 Démon používal proti Osobnosti Božství, Pánu yogamāyi, mnoho kouzel a čar. Když to lidé uviděli, naplnilo je to hrůzou a mysleli si, že se blíží zničení vesmíru.
SB 3.19.18 Ze všech stran začaly vát prudké větry a šířila se temnota, způsobená zvířeným prachem a krupobitím. Odevšad přilétaly salvy kamenů jako z kulometů.
SB 3.19.19 Svítící tělesa ve vesmíru zmizela, protože nebe bylo zatažené těžkými mraky, doprovázenými hromy a blesky. Z nebe pršel hnis, chlupy, krev, výkaly, moč a kosti.
SB 3.19.20 Ó nehřešící Viduro, hory vypouštěly různé zbraně a objevily se nahé čarodějnice s rozpuštěnými vlasy, ozbrojené trojzubci.
SB 3.19.21 Mnoho surových Yakṣů a Rākṣasů, kteří byli buď pěší, nebo na koních, slonech či vozech, vydávalo krutý a divoký pokřik.
SB 3.19.22 Pán, osobní příjemce všech obětí, nyní vypustil Svoji milovanou Sudarśanu, jež dokázala rozptýlit čarovné síly, které démon projevil.
SB 3.19.23 Právě v tu chvíli se náhle srdce Diti, matky Hiraṇyākṣi, zachvělo. Připomněla si slova svého manžela Kaśyapy a z prsou jí vytékala krev.
SB 3.19.24 Když démon viděl, že jeho čarovné síly byly rozptýleny, vrátil se znovu před Osobnost Božství, Keśavu, a plný hněvu se Ho pokusil sevřít svými pažemi, aby Ho rozmáčkl. Ke svému velkému úžasu však zjistil, že Pán stojí mimo jeho sevření.
SB 3.19.25 Nyní démon začal Pána bít svými tvrdými pěstmi, ale Pán Adhokṣaja mu dal políček za ucho, jako když Indra, pán Marutů, udeřil démona Vṛtru.
SB 3.19.26 I když Pán, přemožitel všech, neudeřil démona nijak zvlášť silně, jeho tělo se zapotácelo. Oči mu vylezly z důlků, polámaly se mu ruce a nohy a vypadaly mu všechny vlasy. Padl na zem mrtev jako obrovský strom vyvrácený větrem.
SB 3.19.27 Aja (Brahmā) a další dospěli na místo souboje, kde viděli démona s hrozivými zuby ležet na zemi se skousnutým rtem. Lesk jeho tváře ještě nevybledl a Brahmā řekl s obdivem: Ó, kdo může mít takovou požehnanou smrt?
SB 3.19.28 Brahmā pokračoval: Dostal kopanec přední nohou Pána, o Němž yogīni, kteří se snaží o osvobození od svých neskutečných hmotných těl, meditují v ústraní v mystickém tranzu. Tento klenot mezi Ditinými syny opustil své tělo, když hleděl do Jeho tváře.
SB 3.19.29 Oba dva osobní služebníci Nejvyššího Pána byli prokleti, aby se narodili v démonských rodinách. Po několika takových zrozeních se vrátí na svá původní místa.
SB 3.19.30 Polobozi oslovili Pána: Skládáme Ti poklony! Jsi příjemcem všech obětí a pro udržení světa jsi přijal podobu kance v kvalitě čistého dobra. Naštěstí pro nás jsi zabil tohoto démona, který trýznil všechny světy, a jelikož jsme oddáni Tvým lotosovým nohám, ó Pane, i nám je nyní lépe.
SB 3.19.31 Śrī Maitreya pokračoval: Jakmile Nejvyšší Pán Hari, původ kančího životního druhu, zabil hrozného démona Hiraṇyākṣu, vrátil se do Svého sídla, kde neustále probíhá nepřetržitá slavnost. Všichni polobozi v čele s Brahmou Pána opěvovali.
SB 3.19.32 Maitreya pokračoval: Můj milý Viduro, popsal jsem ti, jak Nejvyšší Pán sestoupil v inkarnaci prvního kance a ve velkém boji zabil nebývale udatného démona, jako kdyby byl pouhou hračkou. Vyprávěl jsem přesně to, co jsem slyšel od svého duchovního mistra.
SB 3.19.33 Śrī Sūta Gosvāmī pokračoval: Můj milý brāhmaṇo, když Pánův velký oddaný Kṣattā (Vidura) vyslechl z autoritativního zdroje, od mudrce Kauṣāravy (Maitreyi), vyprávění o zábavách Nejvyšší Osobnosti Božství, cítil transcendentální blaženost a byl velice spokojen.
SB 3.19.34 Ani nemluvě o naslouchání zábavám Pána, Jehož hruď nese znak Śrīvatsa — lidé mohou nalézt transcendentální požitek i v naslouchání o činnostech a skutcích oddaných, jejichž sláva je nesmrtelná.
SB 3.19.35 Nejvyšší Pán osvobodil krále slonů, kterého napadl krokodýl a který meditoval o lotosových nohách Pána. Slonice, jež ho tehdy doprovázely, velice naříkaly a Pán je zachránil před hrozícím nebezpečím.
SB 3.19.36 Která vděčná duše by nechtěla prokazovat láskyplnou službu tak úžasnému pánovi, jako je Osobnost Božství? Čistí oddaní, kteří vyhledávají ochranu jedině u Pána, Ho mohou snadno potěšit, ale hříšní lidé si Ho těžko nakloní.
SB 3.19.37 Ó brāhmaṇové, každý, kdo poslouchá, přednáší nebo vychutnává úžasné vyprávění, jak se Pán zjevil v podobě prvního kance a zabil démona Hiraṇyākṣu, aby zachránil Zemi, je ihned osvobozen od následků hříšných činností, dokonce i od zabití brāhmaṇy.
SB 3.19.38 Toto nejposvátnější vyprávění přináší člověku neobyčejné zásluhy, bohatství, slávu, dlouhý život a plní všechny jeho touhy. Na bitevním poli zvyšuje sílu jeho životně důležitých i činných orgánů. Ten, kdo mu naslouchá v posledním okamžiku svého života, odejde do Pánova svrchovaného sídla, můj milý Śaunako.