Hlavní záložky
KAPITOLA DEVATENÁCTÁ: Zabití démona Hiraṇyākṣi
SB 3.19.1 —
Śrī Maitreya řekl: Když Pán vyslechl slova stvořitele Brahmy, která neskrývala žádné hříšné úmysly a byla sladká jako nektar, srdečně se zasmál a přijal jeho modlitbu s pohledem plným lásky.
SB 3.19.2 —
Pán, Jenž se zjevil z Brahmovy nosní dírky, vyskočil a zamířil Svůj kyj na bradu nepřítele, démona Hiraṇyākṣi, který se před Ním nebojácně procházel.
SB 3.19.3 —
Po úderu démonova kyje však Pánovi vypadl kyj z ruky, a jak padal a přitom se točil, vypadal nádherně. Bylo to zázračné, protože Jeho kyj úžasně zářil.
SB 3.19.4 —
Démon měl jedinečnou příležitost udeřit svého bezbranného nepřítele, aniž by mu v tom cokoliv bránilo, ale ctil pravidla boje. Tím však rozlítil Nejvyšší Osobnost Božství.
SB 3.19.5 —
Když Pánův kyj upadl na zem a z přihlížejícího davu bohů a ṛṣiů zazněl výkřik úleku, Nejvyšší Pán uznal démonův smysl pro spravedlnost a přivolal Svůj disk Sudarśanu.
SB 3.19.6 —
Když se disk začal točit v Pánových rukách a Pán se dostal do těsné blízkosti Svého hlavního společníka z Vaikuṇṭhy, který se narodil jako Hiraṇyākṣa, zvrhlý syn Diti, ze všech stran zazněla podivná slova svědků přihlížejících z letadel. Nevěděli nic o Pánově skutečném postavení a volali: “Kéž zvítězíš!” “Skoncuj s ním!” “Přestaň si s ním hrát!”
SB 3.19.7 —
Když démon viděl Nejvyššího Pána, Jehož oči se podobaly okvětním lístkům lotosu, jak před ním stojí vyzbrojený Sudarśana-cakrou, jeho smysly byly zaplaveny rozhořčením. Začal syčet jako had a s velikou záští se kousal do rtu.
SB 3.19.8 —
Démon, který měl hrozivé tesáky, upíral na Nejvyššího Pána pohled, jako by Ho chtěl spálit. Vyskočil do vzduchu, namířil svůj kyj na Pána a zvolal: “Nyní jsi mrtev!”
SB 3.19.9 —
Ó ctnostný Viduro, zatímco se na Něho nepřítel díval, Pán ve Své podobě kance, příjemce všech obětí, levou nohou hravě srazil jeho kyj, přestože se k Němu blížil silou bouře.
SB 3.19.10 —
Potom Pán řekl: “Zvedni svou zbraň a zkus to znovu, když si nade Mnou tolik přeješ zvítězit.” Po této výzvě démon zamířil svůj kyj na Pána a ještě jednou hlasitě zařval.
SB 3.19.11 —
Když Pán viděl kyj letící k Němu, zůstal pevně stát na místě a chytil ho se stejnou lehkostí, s jakou Garuḍa, král ptáků, chytá hady.
SB 3.19.12 —
Velký démon takto ztratil svoji neohroženost, byl pokořen a vyveden z míry. Odmítl přijmout zpátky svůj kyj, který mu Pán nabízel.
SB 3.19.13 —
Vzal trojzubec, dravý jako planoucí oheň, a mrštil ho proti Pánovi, příjemci všech obětí, jako když někdo koná pokání se zlými úmysly vůči svatému brāhmaṇovi.
SB 3.19.14 —
Letící trojzubec, který mocný démon vrhl svou veškerou silou, zářil jasně na nebi. Nejvyšší Pán ho však rozbil na kousky Svým diskem Sudarśana s ostrými okraji, stejně jako Indra usekl křídlo Garuḍy.
SB 3.19.15 —
Když disk Osobnosti Božství rozbil jeho trojzubec na kusy, démon se rozzuřil. Přiblížil se k Pánu a s hlasitým řevem udeřil svou tvrdou pěstí do Pánovy široké hrudi, která nese znak Śrīvatsa. Potom zmizel z dohledu.
SB 3.19.16 —
Pán, který se zjevil v podobě prvního kance, necítil po tomto démonově úderu ani sebemenší zachvění v kterékoliv části Svého těla, ó Viduro, stejně jako by ho necítil slon udeřený květinovou girlandou.
SB 3.19.17 —
Démon používal proti Osobnosti Božství, Pánu yogamāyi, mnoho kouzel a čar. Když to lidé uviděli, naplnilo je to hrůzou a mysleli si, že se blíží zničení vesmíru.
SB 3.19.18 —
Ze všech stran začaly vát prudké větry a šířila se temnota, způsobená zvířeným prachem a krupobitím. Odevšad přilétaly salvy kamenů jako z kulometů.
SB 3.19.19 —
Svítící tělesa ve vesmíru zmizela, protože nebe bylo zatažené těžkými mraky, doprovázenými hromy a blesky. Z nebe pršel hnis, chlupy, krev, výkaly, moč a kosti.
SB 3.19.20 —
Ó nehřešící Viduro, hory vypouštěly různé zbraně a objevily se nahé čarodějnice s rozpuštěnými vlasy, ozbrojené trojzubci.
SB 3.19.21 —
Mnoho surových Yakṣů a Rākṣasů, kteří byli buď pěší, nebo na koních, slonech či vozech, vydávalo krutý a divoký pokřik.
SB 3.19.22 —
Pán, osobní příjemce všech obětí, nyní vypustil Svoji milovanou Sudarśanu, jež dokázala rozptýlit čarovné síly, které démon projevil.
SB 3.19.23 —
Právě v tu chvíli se náhle srdce Diti, matky Hiraṇyākṣi, zachvělo. Připomněla si slova svého manžela Kaśyapy a z prsou jí vytékala krev.
SB 3.19.24 —
Když démon viděl, že jeho čarovné síly byly rozptýleny, vrátil se znovu před Osobnost Božství, Keśavu, a plný hněvu se Ho pokusil sevřít svými pažemi, aby Ho rozmáčkl. Ke svému velkému úžasu však zjistil, že Pán stojí mimo jeho sevření.
SB 3.19.25 —
Nyní démon začal Pána bít svými tvrdými pěstmi, ale Pán Adhokṣaja mu dal políček za ucho, jako když Indra, pán Marutů, udeřil démona Vṛtru.
SB 3.19.26 —
I když Pán, přemožitel všech, neudeřil démona nijak zvlášť silně, jeho tělo se zapotácelo. Oči mu vylezly z důlků, polámaly se mu ruce a nohy a vypadaly mu všechny vlasy. Padl na zem mrtev jako obrovský strom vyvrácený větrem.
SB 3.19.27 —
Aja (Brahmā) a další dospěli na místo souboje, kde viděli démona s hrozivými zuby ležet na zemi se skousnutým rtem. Lesk jeho tváře ještě nevybledl a Brahmā řekl s obdivem: Ó, kdo může mít takovou požehnanou smrt?
SB 3.19.28 —
Brahmā pokračoval: Dostal kopanec přední nohou Pána, o Němž yogīni, kteří se snaží o osvobození od svých neskutečných hmotných těl, meditují v ústraní v mystickém tranzu. Tento klenot mezi Ditinými syny opustil své tělo, když hleděl do Jeho tváře.
SB 3.19.29 —
Oba dva osobní služebníci Nejvyššího Pána byli prokleti, aby se narodili v démonských rodinách. Po několika takových zrozeních se vrátí na svá původní místa.
SB 3.19.30 —
Polobozi oslovili Pána: Skládáme Ti poklony! Jsi příjemcem všech obětí a pro udržení světa jsi přijal podobu kance v kvalitě čistého dobra. Naštěstí pro nás jsi zabil tohoto démona, který trýznil všechny světy, a jelikož jsme oddáni Tvým lotosovým nohám, ó Pane, i nám je nyní lépe.
SB 3.19.31 —
Śrī Maitreya pokračoval: Jakmile Nejvyšší Pán Hari, původ kančího životního druhu, zabil hrozného démona Hiraṇyākṣu, vrátil se do Svého sídla, kde neustále probíhá nepřetržitá slavnost. Všichni polobozi v čele s Brahmou Pána opěvovali.
SB 3.19.32 —
Maitreya pokračoval: Můj milý Viduro, popsal jsem ti, jak Nejvyšší Pán sestoupil v inkarnaci prvního kance a ve velkém boji zabil nebývale udatného démona, jako kdyby byl pouhou hračkou. Vyprávěl jsem přesně to, co jsem slyšel od svého duchovního mistra.
SB 3.19.33 —
Śrī Sūta Gosvāmī pokračoval: Můj milý brāhmaṇo, když Pánův velký oddaný Kṣattā (Vidura) vyslechl z autoritativního zdroje, od mudrce Kauṣāravy (Maitreyi), vyprávění o zábavách Nejvyšší Osobnosti Božství, cítil transcendentální blaženost a byl velice spokojen.
SB 3.19.34 —
Ani nemluvě o naslouchání zábavám Pána, Jehož hruď nese znak Śrīvatsa — lidé mohou nalézt transcendentální požitek i v naslouchání o činnostech a skutcích oddaných, jejichž sláva je nesmrtelná.
SB 3.19.35 —
Nejvyšší Pán osvobodil krále slonů, kterého napadl krokodýl a který meditoval o lotosových nohách Pána. Slonice, jež ho tehdy doprovázely, velice naříkaly a Pán je zachránil před hrozícím nebezpečím.
SB 3.19.36 —
Která vděčná duše by nechtěla prokazovat láskyplnou službu tak úžasnému pánovi, jako je Osobnost Božství? Čistí oddaní, kteří vyhledávají ochranu jedině u Pána, Ho mohou snadno potěšit, ale hříšní lidé si Ho těžko nakloní.
SB 3.19.37 —
Ó brāhmaṇové, každý, kdo poslouchá, přednáší nebo vychutnává úžasné vyprávění, jak se Pán zjevil v podobě prvního kance a zabil démona Hiraṇyākṣu, aby zachránil Zemi, je ihned osvobozen od následků hříšných činností, dokonce i od zabití brāhmaṇy.
SB 3.19.38 —
Toto nejposvátnější vyprávění přináší člověku neobyčejné zásluhy, bohatství, slávu, dlouhý život a plní všechny jeho touhy. Na bitevním poli zvyšuje sílu jeho životně důležitých i činných orgánů. Ten, kdo mu naslouchá v posledním okamžiku svého života, odejde do Pánova svrchovaného sídla, můj milý Śaunako.
