Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv třetí: Status quo » KAPITOLA DVACÁTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 3.20.31

Verš

gūhantīṁ vrīḍayātmānaṁ
nīlālaka-varūthinīm
upalabhyāsurā dharma
sarve sammumuhuḥ striyam

Synonyma

gūhantīm — skrývala; vrīḍayā — stydlivě; ātmānam — se; nīla — tmavé; alaka — vlasy; varūthinīm — mnoho; upalabhya — když si představili; asurāḥ — démoni; dharma — ó Viduro; sarve — všichni; sammumuhuḥ — byli okouzleni; striyam — žena.

Překlad

Zdobily ji tmavé vlasy a skrývala se, jako kdyby se styděla. Když tu dívku asurové uviděli, byli všichni zaslepeni sexuální touhou.

Význam

Mezi démony a polobohy je rozdíl v tom, že krásná žena velice snadno upoutá mysl démona, ale nemůže upoutat mysl světce. Světec má úplné poznání, zatímco démon žije v úplné nevědomosti. Stejně jako dítě přitahuje krásná panenka, tak démona, který je méně inteligentní a pohroužen v nevědomosti, přitahuje hmotná krása a sex. Světec ví, že přitažlivá zdvižená prsa, široké boky, krásný nos a světlá pleť s pěknými šaty a ozdobami jsou māyā. Všechna krása, kterou může žena předvést, je pouze kombinací masa a krve. Śrī Śaṅkarācārya radí všem lidem, aby se nenechávali zlákat podobou z masa a krve — ať jsou raději okouzleni skutečnou krásou v duchovním životě. Skutečnou krásou je Kṛṣṇa a Rādhā. Ten, koho přitahuje krása Rādhy a Kṛṣṇy, nebude nikdy okouzlen falešnou krásou tohoto hmotného světa. To je rozdíl mezi démonem a světcem neboli oddaným.