Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.20.35

Verš

yā vā kācit tvam abale
diṣṭyā sandarśanaṁ tava
utsunoṣīkṣamāṇānāṁ
kanduka-krīḍayā manaḥ

Synonyma

— kdokoliv; — nebo; kācit — někdo; tvam — ty; abale — ó nádherná dívko; diṣṭyā — šťastným řízením osudu; sandarśanam — vidící; tava — tvoje; utsunoṣi — vzrušuješ; īkṣamāṇānām — diváků; kanduka — s míčem; krīḍayā — hrou; manaḥ — mysl.

Překlad

Ať jsi kdokoliv, ó nádherná dívko, jsme šťastni, že tě můžeme vidět. Při své hře s míčem vzrušuješ mysl všech, kteří se na tebe dívají.

Význam

Démoni organizují mnohá představení, aby se mohli podívat na oslnivou krásu pěkné ženy. Zde je uvedeno, že viděli dívku, která si hrála s míčem. Někdy démoni pořádají takzvaná sportovní utkání (například tenisová) s opačným pohlavím. Cílem takových sportů je vidět tělo krásné dívky a subtilně si užívat sexu na mentální úrovni. Objevují se i takzvaní yogīni, kteří podporují tuto démonskou mentalitu, zaměřenou na sex a hmotný požitek, neboť doporučují lidem pohlavní život všeho druhu a zároveň hlásají, že když bude člověk meditovat na určité vymyšlené mantře, stane se z něho za šest měsíců Bůh. Lidé chtějí být podvedeni, a Kṛṣṇa jim proto posílá takové podvodníky, kteří si vymýšlejí a klamou. Tito takzvaní yogīni jsou ve skutečnosti prvotřídní požitkáři, kteří se za yogīny pouze převlékají. Bhagavad-gītā ovšem upozorňuje, že chceme-li si užívat života, nemůžeme to dělat se svými hrubohmotnými smysly. Zkušení lékaři také radí svým pacientům, aby si po dobu nemoci odepřeli obvyklý požitek. Nemocný člověk nemůže dělat všechno — musí svůj požitek omezit, aby se vyléčil. Stejně tak i naše hmotné podmínění je nemoc. Chceme-li mít skutečný smyslový požitek, musíme se zbavit pout k hmotné existenci. V duchovním životě můžeme mít smyslový požitek bez konce. Rozdíl mezi hmotným a duchovním požitkem spočívá v tom, že hmotný požitek je omezený. I když člověk zažívá hmotný požitek ze sexu, tento požitek netrvá dlouho. Zato když se vzdá sexuálního požitku, může začít s duchovním životem, který je nekonečný. V Bhāgavatamu (5.5.1) je řečeno, že brahma-saukhya, duchovní štěstí, je ananta neboli nekonečné. Hlupáci okouzlení krásou hmoty si myslí, že požitek, který jim nabízí hmota, je skutečný, ale skutečný požitek je přitom něco úplně jiného.