Sloka 1:

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, řekl: Stejně jako shluk mraků nezná mocné působení větru, tak i člověk pohroužený do hmotného vědomí nezná mocnou sílu časového faktoru, který ho unáší.

Sloka 2:

Vše, co materialista vytvoří těžkou a namáhavou prací pro své takzvané štěstí, to Nejvyšší Osobnost jako časový faktor zničí, a proto podmíněná duše naříká.

Sloka 3:

Svedený materialista neví, že samotné jeho tělo je dočasné a stejně tak i lákadla v podobě domova, půdy a bohatství, která se s tímto tělem pojí. Z pouhé nevědomosti si myslí, že vše je trvalé.

Sloka 4:

Živá bytost nachází ve svém životním druhu, ať je jakýkoliv, zvláštní uspokojení a nikdy se jí nepříčí žít v takových podmínkách.

Sloka 5:

Podmíněná živá bytost je se svým životním druhem spokojená. Jelikož je oklamána zahalujícím vlivem iluzorní energie, nechce opustit své tělo ani v pekle, protože nachází potěšení v pekelném požitku.

Sloka 6:

Tato spokojenost s vlastní životní úrovní je výsledkem hluboce zakořeněné připoutanosti k tělu, manželce, domovu, dětem, zvířatům, bohatství a přátelům. Ve spojení s těmito věcmi se podmíněná duše považuje za velice dokonalou.

Sloka 7:

Přestože tento hlupák neustále hoří úzkostí, s nadějí, která se nikdy nesplní, bez přestání provádí všemožné hříšné činnosti, aby zaopatřil svoji takzvanou rodinu a společnost.

Sloka 8:

Dává své srdce a smysly ženě, která ho okouzluje māyou. Užívá si s ní důvěrných rozhovorů a objetí v osamění a je unešen sladkými slovy malých dětí.

Sloka 9:

Připoutaný hospodář lpí na rodinném životě, který je plný diplomacie a nečestného jednání. Neustále šíří utrpení a ovládán snahou o dosažení smyslového požitku jedná tak, aby působil proti bolestivým reakcím svého jednání. Jakmile se mu podaří je zmírnit, považuje se za šťastného.

Sloka 10:

Obstarává peníze s použitím příležitostného násilí, a přestože slouží své rodině, sám jí pouze malou část jídla, které takto nakoupil. Kvůli těm, pro něž takovým podvodným způsobem vydělával peníze, se dostává do pekla.

Sloka 11:

Když ve svém zaměstnání zažívá neúspěchy, chce se znovu a znovu zlepšit, ale poté, co všechny pokusy selžou a on zkrachuje, na základě přílišné chamtivosti přijímá peníze od druhých.

Sloka 12:

Takto je nešťastný muž, neschopný zaopatřit členy své rodiny, připraven o všechnu krásu. Stále myslí na svůj neúspěch a hluboce se rmoutí.

Sloka 13:

Když jeho žena a další vidí, že je nedokáže podporovat, přestanou se k němu chovat se stejnou úctou jako předtím, stejně jako lakomí farmáři již nejednají stejně se starými a sedřenými voly.

Sloka 14:

Pošetilému hospodáři se nezprotiví rodinný život, ani když se o něho starají ti, o které se kdysi sám staral. Znetvořený stářím se připravuje na blížící se smrt.

Sloka 15:

Takto zůstává doma jako domácí pes a živí se tím, co mu lhostejně dají. Trpí mnoha nemocemi, jako je porucha trávení a ztráta chuti, a proto jí pouze malé kousky jídla. Stává se invalidou, který již nemůže nic dělat.

Sloka 16:

V tomto chorobném stavu mu vnitřním tlakem vzduchu vylézají oči z důlků a jeho žlázy ucpává sliz. Má potíže s dýcháním a jeho výdechy a nádechy doprovází chroptění v hrdle, které zní “ghura, ghura”.

Sloka 17:

Tak se ocitá ve spárech smrti a uléhá v kruhu naříkajících přátel a příbuzných. Přestože s nimi chce mluvit, není toho již schopen, protože je pod vládou času.

Sloka 18:

Muž, který se s neovládnutými smysly zaměstnával udržováním své rodiny, takto umírá ve velkém smutku s pohledem na své plačící příbuzné. Umírá velice žalostně, s velkými bolestmi a v bezvědomí.

Sloka 19:

V okamžiku smrti vidí, jak k němu s očima plnýma hněvu přicházejí poslové pána smrti, a velkým strachem se pokálí a pomočí.

Sloka 20:

Podobně jako státní policie zajme zločince, aby ho potrestala, tak člověka, který se věnoval zločinnému uspokojování smyslů, zajmou Yamadūtové. Kolem krku mu přiváží silný provaz a zahalí jeho jemnohmotné tělo, aby mohl podstoupit přísný trest.

Sloka 21:

Když ho vedou Yamarājovi strážníci, je zdrcený a celý se třese. Cestou ho koušou psi a on si vzpomíná na hříšné činnosti, které páchal během svého života. Je z toho naprosto zoufalý.

Sloka 22:

Zločinec musí projít pod žhnoucím sluncem po cestách z horkého písku, podél kterých na obou stranách planou lesní požáry. Strážníci ho bijí důtkami do zad, protože není schopen chůze. Souží ho hlad a žízeň, ale na cestě bohužel není pitná voda, útočiště ani místo na odpočinek.

Sloka 23:

Cestou do Yamarājova sídla klesá únavou a někdy upadá do bezvědomí, ale je donucen znovu vstát. Takto ho strážníci velice rychle předvedou před Yamarāje.

Sloka 24:

Tímto způsobem musí projít devadesát devět tisíc yojanů během dvou nebo tří okamžiků a pak okamžitě podstoupit trest mučením, který je mu určen.

Sloka 25:

Je vržen mezi hořící kusy dřeva a jeho údy vzplanou. V některých případech musí jíst své vlastní maso nebo ho pojídají ostatní.

Sloka 26:

Dívá se, jak z něho pekelní psi a supi zaživa tahají vnitřnosti, a zažívá muka od hadů, štírů, komárů a dalších tvorů, kteří ho koušou.

Sloka 27:

Sloni odlamují jeho údy a trhají je na kusy. Je shazován z vrcholků hor a vězněn ve vodě nebo v jeskyni.

Sloka 28:

Muži a ženy, jejichž životy byly založeny na nedovoleném sexu, se ocitnou v různých příšerných podmínkách v peklech zvaných Tāmisra, Andha-tāmisra a Raurava.

Sloka 29:

Pán Kapila pokračoval: Má drahá matko, někdy se říká, že zažíváme peklo či nebe na této planetě, protože i zde jsou někdy vidět pekelné tresty.

Sloka 30:

Člověk, který živil sebe a členy své rodiny hříšnými činnostmi, trpí po opuštění tohoto těla v pekelných podmínkách a jeho příbuzní trpí také.

Sloka 31:

Po opuštění svého současného těla jde sám do nejtemnějších oblastí pekla a peníze, které ve své závisti vůči jiným živým bytostem získal, jsou penězi na cestu, s nimiž opouští tento svět.

Sloka 32:

Tak se muž, který se staral o své příbuzné, ocitá řízením Nejvyšší Osobnosti Božství v pekelných podmínkách, aby trpěl za své hříšné činnosti. Je jako člověk, který přišel o své bohatství.

Sloka 33:

Člověk, který si velice přeje udržovat svoji rodinu a příbuzné pouze černými metodami, půjde nepochybně do nejtemnějších oblastí pekla Andha-tāmisra.

Sloka 34:

Když živá bytost projde všemi strastiplnými pekelnými podmínkami a v náležitém pořadí také nejnižšími podobami zvířecího života, které předcházejí lidskému zrození, je očištěna od všech hříchů a narodí se znovu jako člověk na této Zemi.