Skip to main content

KAPITOLA TŘICÁTÁ

Kapilovy popisy nepříznivých plodonosných činností

Verš

kapila uvāca
tasyaitasya jano nūnaṁ
nāyaṁ vedoru-vikramam
kālyamāno ’pi balino
vāyor iva ghanāvaliḥ

Synonyma

kapilaḥ uvāca — Pán Kapila řekl; tasya etasya — právě tohoto časového faktoru; janaḥ — člověk; nūnam — jistě; na — ne; ayam — tuto; veda — zná; uru-vikramam — velkou sílu; kālyamānaḥ — unášeny; api — ačkoliv; balinaḥ — mocný; vāyoḥ — větru; iva — jako; ghana — mraků; āvaliḥ — shluk.

Překlad

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, řekl: Stejně jako shluk mraků nezná mocné působení větru, tak i člověk pohroužený do hmotného vědomí nezná mocnou sílu časového faktoru, který ho unáší.

Význam

Velký paṇḍita-politik jménem Cāṇakya řekl, že ani jediný okamžik nelze vrátit, i kdybychom za to chtěli zaplatit miliony. Nikdo se nedopočítá ztráty způsobené promarňováním drahocenného času. Ať už z hmotného, či z duchovního hlediska si má člověk dávat velký pozor, aby správně využíval čas, který má k dispozici. Každá podmíněná duše má dané období, které stráví v určitém těle, a písma doporučují, abychom během tohoto krátkého období úspěšně dokončili rozvoj vědomí Kṛṣṇy, a tak se osvobodili od vlivu časového faktoru. Ti, kdo nerozvíjejí vědomí Kṛṣṇy, jsou, aniž by o tom věděli, unášeni mocnou silou času, stejně jako jsou mraky unášeny větrem.

Verš

yaṁ yam artham upādatte
duḥkhena sukha-hetave
taṁ taṁ dhunoti bhagavān
pumāñ chocati yat-kṛte

Synonyma

yam yam — jakýkoliv; artham — předmět; upādatte — který člověk získá; duḥkhena — s velkým úsilím; sukha-hetave — pro štěstí; tam tam — to; dhunoti — ničí; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; pumān — osoba; śocati — naříká; yat-kṛte — z tohoto důvodu.

Překlad

Vše, co materialista vytvoří těžkou a namáhavou prací pro své takzvané štěstí, to Nejvyšší Osobnost jako časový faktor zničí, a proto podmíněná duše naříká.

Význam

Hlavní úlohou časového faktoru, který je zástupcem Nejvyšší Osobnosti Božství, je vše ničit. Materialisté s hmotným vědomím vyrábějí mnoho různých věcí ve jménu hospodářského rozvoje. Myslí si, že pokrokem v uspokojování hmotných potřeb získají štěstí, ale zapomínají, že vše, co vyrobí, bude časem zničeno. Z historie vidíme, že na povrchu Země existovalo mnoho mocných říší, které byly vybudovány s velkou námahou a úsilím, ale všechny byly časem zničeny. Pošetilí materialisté přesto nechápou, že výrobou hmotných potřeb, které musí časem nevyhnutelně zaniknout, pouze promarňují svůj čas. Tyto ztráty energie jsou způsobené nevědomostí obyčejných lidí, kteří nevědí, že jsou věční a že mají také své věčné zaměstnání. Nevědí, že toto životní období v určitém druhu těla je pouhým zábleskem na jejich věčné cestě, a proto pokládají tento krátký záblesk života za vše a marní čas zlepšováním hospodářských podmínek.

Verš

yad adhruvasya dehasya
sānubandhasya durmatiḥ
dhruvāṇi manyate mohād
gṛha-kṣetra-vasūni ca

Synonyma

yat — protože; adhruvasya — dočasného; dehasya — těla; sa-anubandhasya — s tím, co se s ním pojí; durmatiḥ — svedený člověk; dhruvāṇi — stálé; manyate — myslí si; mohāt — z nevědomosti; gṛha — domov; kṣetra — půda; vasūni — bohatství; ca — a.

Překlad

Svedený materialista neví, že samotné jeho tělo je dočasné a stejně tak i lákadla v podobě domova, půdy a bohatství, která se s tímto tělem pojí. Z pouhé nevědomosti si myslí, že vše je trvalé.

Význam

Materialista si myslí, že vědomí Kṛṣṇy se věnují jen blázni, kteří mrhají časem, když zpívají Hare Kṛṣṇa. Neví, že ve skutečnosti on sám se nachází v nejtemnějším bláznovství, protože své tělo pokládá za trvalé a stejně tak vše, co se s jeho tělem pojí — svůj domov, zemi, společnost aj. Toto materialistické pojetí stálosti domova, půdy atd. se nazývá iluze neboli māyā. To je zde jasně řečeno: mohād gṛha-kṣetra-vasūni — materialista pokládá svůj domov, půdu a peníze za trvalé pouze na základě iluze. Rodinný život, společenský život a hospodářský rozvoj, což jsou velice důležité faktory moderní civilizace, se zakládají pouze na této iluzi. Kṛṣṇy si vědomý člověk ví, že hospodářský rozvoj lidské společnosti není ničím víc než dočasnou iluzí.

V jiné části Śrīmad-Bhāgavatamu se prohlašuje, že pokládat tělo za sebe samotného, pokládat druhé za příbuzné ve vztahu k tomuto tělu a pokládat zemi svého zrození za hodnou uctívání jsou projevy zvířecí civilizace. Je-li však člověk obeznámen s vědomím Kṛṣṇy, může to vše použít ke službě Pánu. To je velice vhodný návrh. Vše má svůj vztah ke Kṛṣṇovi. Je-li veškerý hospodářský rozvoj a hmotný pokrok využit na podporu vědomí Kṛṣṇy, začíná nová etapa pokrokového života.

Verš

jantur vai bhava etasmin
yāṁ yāṁ yonim anuvrajet
tasyāṁ tasyāṁ sa labhate
nirvṛtiṁ na virajyate

Synonyma

jantuḥ — živá bytost; vai — jistě; bhave — na úrovni světské existence; etasmin — toto; yām yām — jakýkoliv; yonim — životní druh; anuvrajet — může získat; tasyām tasyām — v tom; saḥ — ona; labhate — dosahuje; nirvṛtim — spokojenosti; na — ne; virajyate — je proti.

Překlad

Živá bytost nachází ve svém životním druhu, ať je jakýkoliv, zvláštní uspokojení a nikdy se jí nepříčí žít v takových podmínkách.

Význam

To, že je živá bytost spokojená v určitém druhu těla, byť sebeodpornějším, se nazývá iluze. Člověk ve vyšším postavení může mít výhrady k životní úrovni člověka na nižším stupni, ale ten je působením māyi, vnější energie, ve své pozici spokojený. Māyā vykonává dva druhy činností. Jeden se nazývá prakṣepātmikā a druhý āvaraṇātmikā. Āvaraṇātmikā znamená “zahalující” a prakṣepātmikā znamená “stahující”. Materialistický člověk nebo zvíře jsou spokojeni v jakýchkoliv životních podmínkách, protože jejich poznání je zahalené māyou. V nižších kategoriích nebo nižších životních druzích je vědomí tak málo vyvinuté, že živá bytost nechápe, zda je šťastná či nešťastná. To se nazývá āvaraṇātmikā. Dokonce i prase, které se živí výkaly, si připadá šťastné, přestože pro člověka na vyšší úrovni života je zřetelné, že prase pojídá výkaly. Jak odporný je to život!

Verš

naraka-stho ’pi dehaṁ vai
na pumāṁs tyaktum icchati
nārakyāṁ nirvṛtau satyāṁ
deva-māyā-vimohitaḥ

Synonyma

naraka — v pekle; sthaḥ — pobývající; api — dokonce; deham — tělo; vai — vskutku; na — ne; pumān — osoba; tyaktum — opustit; icchati — přeje si; nārakyām — pekelný; nirvṛtau — požitek; satyām — když existuje; deva-māyā — iluzorní energií Viṣṇua; vimohitaḥ — oklamaná.

Překlad

Podmíněná živá bytost je se svým životním druhem spokojená. Jelikož je oklamána zahalujícím vlivem iluzorní energie, nechce opustit své tělo ani v pekle, protože nachází potěšení v pekelném požitku.

Význam

Je řečeno, že krále nebes Indru jednou proklel jeho duchovní mistr Bṛhaspati za jeho špatné chování a Indra se stal prasetem na této planetě. Po mnoha dnech ho chtěl Brahmā povolat zpátky do jeho nebeského království, ale Indra v podobě prasete zapomněl, že je králem nebes, a odmítl se vrátit. Tak silná je māyā. I Indra zapomíná na svoji nebeskou životní úroveň a spokojí se s životní úrovní prasete. Vlivem māyi se podmíněná duše natolik připoutá ke svému druhu těla, že když jí nabídnete: “Opusť toto tělo a okamžitě dostaneš tělo krále,” nebude chtít. Tato připoutanost silně ovlivňuje všechny podmíněné živé bytosti. Pán Kṛṣṇa Osobně vybízí: “Vzdej se všeho v tomto hmotném světě. Přijď ke Mně a Já tě plně ochráním.” Ale my nechceme. Myslíme si: “Jsme na tom docela dobře. Proč bychom se měli odevzdat Kṛṣṇovi a vracet se do Jeho království?” To se nazývá iluze neboli māyā. Každý je uspokojen svou životní úrovní bez ohledu na to, jak je odporná.

Verš

ātma-jāyā-sutāgāra-
paśu-draviṇa-bandhuṣu
nirūḍha-mūla-hṛdaya
ātmānaṁ bahu manyate

Synonyma

ātma — tělo; jāyā — manželka; suta — děti; agāra — domov; paśu — zvířata; draviṇa — bohatství; bandhuṣu — v přátelích; nirūḍha-mūla — hluboce zakořeněné; hṛdayaḥ — jeho srdce; ātmānam — o sobě; bahu — vysoce; manyate — uvažuje.

Překlad

Tato spokojenost s vlastní životní úrovní je výsledkem hluboce zakořeněné připoutanosti k tělu, manželce, domovu, dětem, zvířatům, bohatství a přátelům. Ve spojení s těmito věcmi se podmíněná duše považuje za velice dokonalou.

Význam

Takzvaná dokonalost lidského života je výmysl. Je proto řečeno, že materialista je bezcenný bez ohledu na jeho hmotné kvalifikace, protože zůstává na mentální úrovni, což ho znovu stáhne do hmotné existence v podobě dočasného života. Ten, kdo jedná na mentální úrovni, nemůže dosáhnout duchovní úrovně. Taková osoba má jisté, že znovu sklouzne do hmotného života. Podmíněná duše vypadá ve spojení s takzvanou společností, přátelstvím a láskou jako naprosto spokojená.

Verš

sandahyamāna-sarvāṅga
eṣām udvahanādhinā
karoty avirataṁ mūḍho
duritāni durāśayaḥ

Synonyma

sandahyamāna — spalující; sarva — všechny; aṅgaḥ — jeho údy; eṣām — tyto rodinné příslušníky; udvahana — aby zaopatřil; ādhinā — s úzkostí; karoti — vykonává; aviratam — vždy; mūḍhaḥ — hlupák; duritāni — hříšné činnosti; durāśayaḥ — zlovolný.

Překlad

Přestože tento hlupák neustále hoří úzkostí, s nadějí, která se nikdy nesplní, bez přestání provádí všemožné hříšné činnosti, aby zaopatřil svoji takzvanou rodinu a společnost.

Význam

Je řečeno, že je snadnější udržovat velkou říši než malou rodinu. To platí zvláště v dnešní době, kdy je vliv Kali-yugy tak silný, že všichni lidé jsou usoužení a plní úzkosti, protože se ztotožňují s rodinou ve falešném podání māyi. Rodinu, kterou udržujeme, stvořila māyā — je zvráceným odrazem rodiny na Kṛṣṇaloce. Na Kṛṣṇaloce také existuje rodina, přátelé, společnost, otec a matka — všichni tam jsou, ale jsou věční. Zde se naše rodinné vztahy mění s tím, jak měníme těla. Jednou jsme v lidské rodině, podruhé v rodině polobohů, jindy zase v rodině koček nebo psů. Rodina, společnost a přátelství jsou dočasné, a proto se nazývají asat. Je řečeno, že dokud jsme připoutáni k této asat, dočasné a neexistující společnosti a rodině, jsme neustále plni úzkosti. Materialisté nevědí, že rodina, společnost a přátelství v tomto hmotném světě jsou pouhé stíny, a proto jsou k nim připoutáni. Jejich srdce následkem toho neustále hoří úzkostí, ale oni i nadále přes všechny nepříjemnosti pracují, aby udržovali tyto iluzorní rodiny, protože nevědí nic o skutečných rodinných vztazích s Kṛṣṇou.

Verš

ākṣiptātmendriyaḥ strīṇām
asatīnāṁ ca māyayā
raho racitayālāpaiḥ
śiśūnāṁ kala-bhāṣiṇām

Synonyma

ākṣipta — okouzlené; ātma — srdce; indriyaḥ — jeho smysly; strīṇām — žen; asatīnām — iluzorní; ca — a; māyayā — māyou; rahaḥ — v osamění; racitayā — projevenými; ālāpaiḥ — rozhovory; śiśūnām — dětí; kala-bhāṣiṇām — sladkými slovy.

Překlad

Dává své srdce a smysly ženě, která ho okouzluje māyou. Užívá si s ní důvěrných rozhovorů a objetí v osamění a je unešen sladkými slovy malých dětí.

Význam

Rodinný život v království iluzorní energie māyi je pro věčnou živou bytost vězením. Vězně poutají řetězy a mříže a podmíněnou duši spoutává okouzlující krása ženy, její důvěrná objetí v osamění, hovory o takzvané lásce a sladká slova malých dětí. Tak zapomíná na svoji skutečnou totožnost.

Slova strīṇām asatīnām naznačují, že ženská láska je pouhým prostředkem pro vzrušení mužovy mysli. V hmotném světě ve skutečnosti žádná láska neexistuje. Ženě i muži jde o jejich vlastní smyslový požitek. Za účelem smyslového požitku žena vytvoří iluzorní lásku a muž je touto neskutečnou láskou okouzlen a zapomene na své skutečné povinnosti. Když jako výsledek tohoto spojení přijdou děti, jejich sladká slova jsou dalším, co ho přitahuje. Láskou ženy a hovory dětí je bezpečně uvězněn ve svém domově a nemůže jej opustit. Ve Vedách se takový člověk nazývá gṛhamedhī, což znamená “ten, pro něhož je domov středem pozornosti”. Gṛhastha označuje toho, kdo žije s rodinou — se ženou a dětmi — ale jehož smyslem života je vyvinout vědomí Kṛṣṇy. Proto se doporučuje být gṛhasthou, a nikoliv gṛhamedhīm. Gṛhasthův zájem je vymanit se z rodinného života stvořeného iluzí a vejít do skutečného rodinného života s Kṛṣṇou, zatímco gṛhamedhī se opakovaně život za životem připoutává k takzvanému rodinnému životu a zůstává trvale v temnotě māyi.

Verš

gṛheṣu kūṭa-dharmeṣu
duḥkha-tantreṣv atandritaḥ
kurvan duḥkha-pratīkāraṁ
sukhavan manyate gṛhī

Synonyma

gṛheṣu — v rodinném životě; kūṭa-dharmeṣu — ke kterému patří nečestné jednání; duḥkha-tantreṣu — zvětšující utrpení; atandritaḥ — pozorné; kurvan — jednání; duḥkha-pratīkāram — působící proti utrpení; sukha-vat — za štěstí; manyate — považuje; gṛhī — hospodář.

Překlad

Připoutaný hospodář lpí na rodinném životě, který je plný diplomacie a nečestného jednání. Neustále šíří utrpení a ovládán snahou o dosažení smyslového požitku jedná tak, aby působil proti bolestivým reakcím svého jednání. Jakmile se mu podaří je zmírnit, považuje se za šťastného.

Význam

V Bhagavad-gītě Osobnost Božství Osobně potvrzuje, že hmotný svět je dočasné místo plné utrpení. Není zde možné dosáhnout štěstí, ať už individuálně, či v rámci rodiny, společnosti nebo země. Jestliže se něco děje ve jménu štěstí, je to další podoba iluze. Štěstí v tomto hmotném světě znamená úspěšně působit proti důsledkům neštěstí. Hmotný svět je tak zařízený, že pokud člověk nejedná jako chytrý diplomat, dočká se v životě pouze prohry. Nejen lidská společnost, ale dokonce i společnost nižších zvířat, jako jsou ptáci a včely, si obratně obstarává své tělesné potřeby co se týče jídla, spánku a páření. V lidské společnosti spolu soupeří národy i jednotlivci a tato snaha o úspěch ji celou naplňuje nečestnou diplomacií. Měli bychom mít neustále na paměti, že přes všechnu naši diplomacii a inteligenci v boji o přežití bude působením svrchované vůle za jediný okamžik všemu konec. Všechny naše pokusy dosáhnout štěstí v tomto hmotném světě jsou tedy jen kouzla māyi.

Verš

arthair āpāditair gurvyā
hiṁsayetas-tataś ca tān
puṣṇāti yeṣāṁ poṣeṇa
śeṣa-bhug yāty adhaḥ svayam

Synonyma

arthaiḥ — bohatstvím; āpāditaiḥ — obstaraným; gurvyā — velkým; hiṁsayā — násilím; itaḥ-tataḥ — tu a tam; ca — a; tān — je (rodinné příslušníky); puṣṇāti — udržuje; yeṣām — jejichž; poṣeṇa — kvůli udržování; śeṣa — zbytky; bhuk — jí; yāti — jde; adhaḥ — dolů; svayam — sám.

Překlad

Obstarává peníze s použitím příležitostného násilí, a přestože slouží své rodině, sám jí pouze malou část jídla, které takto nakoupil. Kvůli těm, pro něž takovým podvodným způsobem vydělával peníze, se dostává do pekla.

Význam

Jedno bengálské přísloví říká: “Ten, pro koho jsem kradl, mě viní jako zloděje.” Rodinní příslušníci, kvůli kterým se připoutaný člověk chová jako zločinec, nejsou nikdy spokojeni. Pod vlivem iluze jim slouží, a tím se odsuzuje k životu v pekle. Například zloděj něco ukradne pro svoji rodinu, ale je dopaden a uvězněn. To je podstata hmotné existence a připoutanosti k hmotné společnosti, přátelství a lásce. Přestože připoutaný otec neustále a za každou cenu vydělává peníze pro udržování své rodiny, nemůže si užívat víc, než kolik by mohl i bez takového zločinného jednání. Člověk, který sní čtvrt kila potravy, se musí starat o velkou rodinu a jakýmkoliv způsobem vydělat peníze na její podporu, ale sám nedostane víc, než kolik sní, a někdy dojídá i zbytky po členech své rodiny. Ani když vydělá peníze nepoctivě, nemůže si sám užívat života. Tak působí zahalující vliv māyi.

Iluzorní služba určitému spolku, zemi či společnosti vypadá všude přesně stejně a totéž platí i pro velké vůdce národů. Vůdce národa, který prokazuje velikou službu své zemi, někdy jeho krajané zabijí, protože jeho služba neodpovídala jejich představám. Člověk tedy touto iluzorní službou nikdy neuspokojí osoby, které na něm závisí, i když se službou nemůže přestat, protože být služebníkem je jeho přirozené postavení. Živá bytost je věčně nedílnou částí Nejvyšší Bytosti, ale zapomíná, že musí sloužit Jí, a odvrací svoji pozornost ke službě jiným. To se nazývá māyā. Když člověk slouží jiným, myslí si o sobě, že je pán. Hlava rodiny se považuje za pána rodiny a vůdce národa se považuje za pána národa, i když ve skutečnosti oba slouží a služba māyi je postupně vede do pekla. Rozumný člověk by měl proto dojít na úroveň vědomí Kṛṣṇy a zapojit se do služby Nejvyššímu Pánu s nasazením celého života, všeho svého bohatství, veškeré inteligence a schopnosti mluvit.

Verš

vārtāyāṁ lupyamānāyām
ārabdhāyāṁ punaḥ punaḥ
lobhābhibhūto niḥsattvaḥ
parārthe kurute spṛhām

Synonyma

vārtāyām — když jeho zaměstnání; lupyamānāyām — je narušené; ārabdhāyām — přijímané; punaḥ punaḥ — znovu a znovu; lobha — chamtivostí; abhibhūtaḥ — zaplavený; niḥsattvaḥ — zkrachovaný; para-arthe — po bohatství druhých; kurute spṛhām — touží.

Překlad

Když ve svém zaměstnání zažívá neúspěchy, chce se znovu a znovu zlepšit, ale poté, co všechny pokusy selžou a on zkrachuje, na základě přílišné chamtivosti přijímá peníze od druhých.

Verš

kuṭumba-bharaṇākalpo
manda-bhāgyo vṛthodyamaḥ
śriyā vihīnaḥ kṛpaṇo
dhyāyañ chvasiti mūḍha-dhīḥ

Synonyma

kuṭumba — jeho rodina; bharaṇa — zaopatřit; akalpaḥ — neschopný; manda-bhāgyaḥ — nešťastný muž; vṛthā — marná; udyamaḥ — jehož snaha; śriyā — krása, bohatství; vihīnaḥ — zbaven; kṛpaṇaḥ — zoufalý; dhyāyan — truchlící; śvasiti — vzdychá; mūḍha — zmatená; dhīḥ — jeho inteligence.

Překlad

Takto je nešťastný muž, neschopný zaopatřit členy své rodiny, připraven o všechnu krásu. Stále myslí na svůj neúspěch a hluboce se rmoutí.

Verš

evaṁ sva-bharaṇākalpaṁ
tat-kalatrādayas tathā
nādriyante yathā pūrvaṁ
kīnāśā iva go-jaram

Synonyma

evam — takto; sva-bharaṇa — udržovat je; akalpam — neschopný; tat — jeho; kalatra — žena; ādayaḥ — atd.; tathā — tak; na — ne; ādriyante — uctívají; yathā — jako; pūrvam — předtím; kīnāśāḥ — farmáři; iva — jako; go-jaram — starého vola.

Překlad

Když jeho žena a další vidí, že je nedokáže podporovat, přestanou se k němu chovat se stejnou úctou jako předtím, stejně jako lakomí farmáři již nejednají stejně se starými a sedřenými voly.

Význam

Nejen v současné době, ale již od nepaměti nikdo nemá rád starého člověka, který žije s rodinou, ale nedokáže vydělávat. Dokonce i v moderní době se v některých společenstvích nebo státech podává starým lidem jed, aby co nejrychleji zemřeli. Existují kanibalistická společenství, kde předky zabíjejí a pořádají hostiny, při kterých jedí jejich těla. Je uveden příklad, že farmář nemá rád starého býka, který již přestal pracovat. Stejně tak když člověk připoutaný ke své rodině zestárne a již nedokáže vydělávat, jeho žena, synové, dcery a další příbuzní ho přestanou mít rádi a nejenže mu nevzdávají úctu, ale vůbec si ho nevšímají. Rozumný člověk se proto dříve, než se dostaví stáří, zbaví připoutanosti k rodině a přijme útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství. Zaměstná se ve službě Pánu a Nejvyšší Pán se o něho postará, takže nebude přehlížen svými takzvanými příbuznými.

Verš

tatrāpy ajāta-nirvedo
bhriyamāṇaḥ svayam bhṛtaiḥ
jarayopātta-vairūpyo
maraṇābhimukho gṛhe

Synonyma

tatra — tam; api — ačkoliv; ajāta — neprobouzí se; nirvedaḥ — nechuť; bhriyamāṇaḥ — udržován; svayam — jím samotným; bhṛtaiḥ — těmi, kteří byli udržováni; jarayā — stářím; upātta — získané; vairūpyaḥ — znetvoření; maraṇa — smrt; abhimukhaḥ — blížící se k; gṛhe — doma.

Překlad

Pošetilému hospodáři se nezprotiví rodinný život, ani když se o něho starají ti, o které se kdysi sám staral. Znetvořený stářím se připravuje na blížící se smrt.

Význam

Rodinná připoutanost je tak silná, že i když si člověka ve stáří přestanou příbuzní všímat, nedokáže se vzdát svých citů k rodině a zůstává doma jako pes. Védský způsob života je takový, že se muž musí vzdát rodinného života, dokud je ještě dostatečně silný. Doporučuje se, aby opustil rodinu dříve, než bude příliš slabý, než ztroskotá po hmotné stránce a než onemocní, a aby se po zbytek života plně věnoval službě Pánu. Védská písma proto přikazují po dosažení věku padesáti let zanechat rodinného života a žít sám v lese. Jakmile se muž plně připraví, má se stát sannyāsīnem a šířit poznání o duchovním životě do každého domu.

Verš

āste ’vamatyopanyastaṁ
gṛha-pāla ivāharan
āmayāvy apradīptāgnir
alpāhāro ’lpa-ceṣṭitaḥ

Synonyma

āste — zůstává; avamatyā — lhostejně; upanyastam — co je dáno; gṛha-pālaḥ — pes; iva — jako; āharan — jí; āmayāvī — nemocný; apradīpta-agniḥ — s poruchou trávení; alpa — málo; āhāraḥ — jí; alpa — malé; ceṣṭitaḥ — jeho činnosti.

Překlad

Takto zůstává doma jako domácí pes a živí se tím, co mu lhostejně dají. Trpí mnoha nemocemi, jako je porucha trávení a ztráta chuti, a proto jí pouze malé kousky jídla. Stává se invalidou, který již nemůže nic dělat.

Význam

Před smrtí se člověk stane nemocným invalidou, a když ho členové jeho rodiny začnou přehlížet, jeho život bude horší než život psa, neboť se dostane do velice bídných podmínek. Védská písma proto přikazují, aby muž opustil domov dříve, než nastane tato situace, a zemřel bez vědomí svých příbuzných. Odejít z domova a zemřít tak, aby o tom rodina nevěděla, se pokládá za slavnou smrt. Připoutaný hospodář však chce, aby ho i po smrti jeho příbuzní nesli ve velkém procesí, a přestože sám nic neuvidí, chce, aby uspořádali honosný průvod pro jeho tělo. To mu dává pocit štěstí, přestože neví, kam bude muset jít, až své tělo opustí a otevře se před ním další život.

Verš

vāyunotkramatottāraḥ
kapha-saṁruddha-nāḍikaḥ
kāsa-śvāsa-kṛtāyāsaḥ
kaṇṭhe ghura-ghurāyate

Synonyma

vāyunā — vzduchem; utkramatā — vylézající z důlků; uttāraḥ — jeho oči; kapha — slizem; saṁruddha — ucpané; nāḍikaḥ — jeho průdušnice; kāsa — kašlání; śvāsa — dýchání; kṛta — činěné; āyāsaḥ — potíže; kaṇṭhe — v hrdle; ghura-ghurāyate — vydává zvuk, který zní jako “ghura, ghura”.

Překlad

V tomto chorobném stavu mu vnitřním tlakem vzduchu vylézají oči z důlků a jeho žlázy ucpává sliz. Má potíže s dýcháním a jeho výdechy a nádechy doprovází chroptění v hrdle, které zní “ghura, ghura”.

Verš

śayānaḥ pariśocadbhiḥ
parivītaḥ sva-bandhubhiḥ
vācyamāno ’pi na brūte
kāla-pāśa-vaśaṁ gataḥ

Synonyma

śayānaḥ — ležící; pariśocadbhiḥ — naříkajícími; parivītaḥ — obklopený; sva-bandhubhiḥ — svými příbuznými a přáteli; vācyamānaḥ — s nutkáním mluvit; api — ačkoliv; na — ne; brūte — mluví; kāla — času; pāśa — oprátka; vaśam — pod vládou; gataḥ — odešlý.

Překlad

Tak se ocitá ve spárech smrti a uléhá v kruhu naříkajících přátel a příbuzných. Přestože s nimi chce mluvit, není toho již schopen, protože je pod vládou času.

Význam

Když muž leží na smrtelném loži, z konvenčních důvodů se u něho scházejí jeho příbuzní a někdy velice hlasitě naříkají a oslovují ho: “Ó můj otče!” “Ó můj příteli!” nebo “Ó můj muži!” V těchto žalostných podmínkách s nimi chce umírající hovořit a sdělit jim své touhy, ale protože je plně pod vládou časového faktoru — smrti — nedokáže ze sebe nic vypravit, a to mu způsobuje nepředstavitelnou bolest. Mnoho bolesti cítí již kvůli své nemoci a žlázy a hrdlo mu ucpává sliz. Je ve velice těžké situaci, a když se na něho příbuzní tímto způsobem obracejí, jeho zármutek ještě vzrůstá.

Verš

evaṁ kuṭumba-bharaṇe
vyāpṛtātmājitendriyaḥ
mriyate rudatāṁ svānām
uru-vedanayāsta-dhīḥ

Synonyma

evam — takto; kuṭumba-bharaṇe — v udržování rodiny; vyāpṛta — pohroužená; ātmā — jeho mysl; ajita — neovládnuté; indriyaḥ — jeho smysly; mriyate — umírá; rudatām — za nářku; svānām — svých příbuzných; uru — velká; vedanayā — s bolestí; asta — zbaven; dhīḥ — vědomí.

Překlad

Muž, který se s neovládnutými smysly zaměstnával udržováním své rodiny, takto umírá ve velkém smutku s pohledem na své plačící příbuzné. Umírá velice žalostně, s velkými bolestmi a v bezvědomí.

Význam

V Bhagavad-gītě je řečeno, že v okamžiku smrti bude člověk pohroužen do myšlenek, které rozvíjel po celý svůj život. Poslední myšlenky toho, kdo neměl jiné plány, než jak řádně zaopatřit členy své rodiny, se budou nutně týkat rodinných starostí. To je v případě obyčejného člověka přirozený sled událostí. Obyčejný člověk nezná cíl své životní cesty — během tohoto krátkého záblesku života je naplno zaměstnán udržováním své rodiny. V posledním stadiu není nikdo spokojený s tím, jak vylepšil rodinnou hospodářskou situaci — každý si myslí, že nezajistil dostatečně dobré podmínky. Kvůli své hluboké rodinné náklonnosti člověk zapomíná na svoji hlavní povinnost: ovládnout smysly a vyvinout duchovní vědomí. Umírající muž někdy svěřuje rodinné záležitosti svému synovi nebo jinému příbuznému se slovy: “Odcházím. Prosím, postarej se o rodinu.” Neví, kam jde, ale přesto si i v okamžiku smrti dělá starosti o to, jak bude zaopatřena jeho rodina. Někdy vidíme, jak umírající člověk žádá lékaře o prodloužení života alespoň o několik let, aby mohl dokončit svůj plán na zabezpečení rodiny, na kterém začal pracovat. To jsou hmotné nemoci podmíněné duše. Zcela zapomíná na své skutečné poslání vyvinout vědomí Kṛṣṇy a neustále velice vážně plánuje, jak se postará o svoji rodinu, přestože střídá jednu rodinu za druhou.

Verš

yama-dūtau tadā prāptau
bhīmau sarabhasekṣaṇau
sa dṛṣṭvā trasta-hṛdayaḥ
śakṛn-mūtraṁ vimuñcati

Synonyma

yama-dūtau — dva Yamarājovi poslové; tadā — tehdy; prāptau — kteří přišli; bhīmau — hrozní; sa-rabhasa — plné hněvu; īkṣaṇau — jejich oči; saḥ — on; dṛṣṭvā — když vidí; trasta — vyděšené; hṛdayaḥ — jeho srdce; śakṛt — výkaly; mūtram — moč; vimuñcati — vypouští.

Překlad

V okamžiku smrti vidí, jak k němu s očima plnýma hněvu přicházejí poslové pána smrti, a velkým strachem se pokálí a pomočí.

Význam

Živá bytost se po opuštění současného těla může převtělovat dvojím způsobem — buď půjde k vládci hříšných činností známému jako Yamarāja, nebo se může dostat na vyšší planety až po Vaikuṇṭhu. Zde Pán Kapila popisuje, jak s lidmi, kteří se věnovali smyslovému požitku spojenému s udržováním rodiny, zacházejí poslové Yamarāje, Yamadūtové. Yamadūtové přebírají v okamžiku smrti péči o ty, kdo vydatně uspokojovali své smysly. Ujímají se umírajícího člověka a odvádějí ho na planetu, kde sídlí Yamarāja. Tamní podmínky popisují následující verše.

Verš

yātanā-deha āvṛtya
pāśair baddhvā gale balāt
nayato dīrgham adhvānaṁ
daṇḍyaṁ rāja-bhaṭā yathā

Synonyma

yātanā — pro potrestání; dehe — jeho tělo; āvṛtya — zahalí; pāśaiḥ — provazy; baddhvā — sváží; gale — za krk; balāt — silou; nayataḥ — vedou; dīrgham — dlouhou; adhvānam — vzdálenost; daṇḍyam — zločince; rāja-bhaṭāḥ — královi vojáci; yathā — jako.

Překlad

Podobně jako státní policie zajme zločince, aby ho potrestala, tak člověka, který se věnoval zločinnému uspokojování smyslů, zajmou Yamadūtové. Kolem krku mu přiváží silný provaz a zahalí jeho jemnohmotné tělo, aby mohl podstoupit přísný trest.

Význam

Každou živou bytost pokrývá jemnohmotné a hrubohmotné tělo. Jemnohmotné tělo je pokryv tvořený myslí, egem, inteligencí a vědomím. V písmech je řečeno, že Yamarājovi strážníci zahalí viníkovo jemnohmotné tělo a přivedou ho do Yamarājova sídla, aby se tam podrobil trestu, který bude schopný snést. Při výkonu tohoto trestu neumírá; kdyby zemřel, jak by mohl trpět? Úkolem Yamarājových strážníků není zabíjet. Zabít živou bytost není ani možné, protože je ve skutečnosti věčná — musí pouze trpět následky svého smyslového požitku.

Výkon trestu je popsán v Caitanya-caritāmṛtě. Dříve královi lidé obvykle odvezli zločince na lodi doprostřed řeky, kde ho uchopili za vlasy a strčili celého pod vodu. Když byl téměř udušený, na chvíli ho vytáhli, aby se mohl několikrát nadechnout, ale pak ho opět potopili, aby se dusil dále. Podobný trest Yamarāja uvaluje na zapomenutou duši, jak bude popsáno v dalších verších.

Verš

tayor nirbhinna-hṛdayas
tarjanair jāta-vepathuḥ
pathi śvabhir bhakṣyamāṇa
ārto ’ghaṁ svam anusmaran

Synonyma

tayoḥ — Yamadūtů; nirbhinna — zlomené; hṛdayaḥ — jeho srdce; tarjanaiḥ — hrozbami; jāta — vzniklé; vepathuḥ — třes; pathi — na cestě; śvabhiḥ — psy; bhakṣyamāṇaḥ — kousán; ārtaḥ — zoufalý; agham — hříchy; svam — své; anusmaran — vzpomínající.

Překlad

Když ho vedou Yamarājovi strážníci, je zdrcený a celý se třese. Cestou ho koušou psi a on si vzpomíná na hříšné činnosti, které páchal během svého života. Je z toho naprosto zoufalý.

Význam

Z tohoto verše vyplývá, že cestou z této planety na Yamarājovu planetu potkává viníka zajatého Yamarājovými strážníky mnoho psů, kteří štěkají a koušou ho, aby mu tak připomněli jeho zločinné uspokojování smyslů. V Bhagavad-gītě je řečeno, že člověk posedlý touhou po smyslovém požitku je jako slepý a zbavený všeho zdravého rozumu. Zapomíná na všechno. Kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ. Když člověka příliš přitahuje smyslový požitek, ztrácí veškerou inteligenci a zapomíná, že také ponese následky. Psi ve službách Yamarāje mu dávají příležitost k výčtu jeho činností určených ke smyslovému požitku. Dokud žijeme v hrubohmotném těle, smyslový požitek je podporovaný dokonce i pokyny moderních vlád. Ve všech státech na světě vláda tyto činnosti podporuje formou kontroly početí. Ženám se dávají pilulky a umožňuje přístup do klinických laboratoří, kde jim pomáhají potratit. To se děje jako výsledek smyslového požitku. Sex je ve skutečnosti určen pro plození dětí, které budou náležitě vychovány, ale jelikož lidé neovládají své smysly a neexistuje instituce, která by je to učila, tito nebožáci se stávají obětmi svých zločinných přestupků ve jménu smyslového požitku. Po smrti je čeká trest, jenž je popsaný na těchto stránkách Śrīmad-Bhāgavatamu.

Verš

kṣut-tṛṭ-parīto ’rka-davānalānilaiḥ
santapyamānaḥ pathi tapta-vāluke
kṛcchreṇa pṛṣṭhe kaśayā ca tāḍitaś
calaty aśakto ’pi nirāśramodake

Synonyma

kṣut-tṛṭ — hladem a žízní; parītaḥ — soužený; arka — slunce; dava-anala — lesní požáry; anilaiḥ — větry; santapyamānaḥ — spalovaný; pathi — na cestě; tapta-vāluke — z horkého písku; kṛcchreṇa — bolestivě; pṛṣṭhe — do zad; kaśayā — důtkami; ca — a; tāḍitaḥ — bitý; calati — pohybuje se; aśaktaḥ — neschopen; api — ačkoliv; nirāśrama-udake — bez útočiště či vody.

Překlad

Zločinec musí projít pod žhnoucím sluncem po cestách z horkého písku, podél kterých na obou stranách planou lesní požáry. Strážníci ho bijí důtkami do zad, protože není schopen chůze. Souží ho hlad a žízeň, ale na cestě bohužel není pitná voda, útočiště ani místo na odpočinek.

Verš

tatra tatra patañ chrānto
mūrcchitaḥ punar utthitaḥ
pathā pāpīyasā nītas
tarasā yama-sādanam

Synonyma

tatra tatra — tu a tam; patan — klesá; śrāntaḥ — znavený; mūrcchitaḥ — v bezvědomí; punaḥ — znovu; utthitaḥ — zdvižen; pathā — po cestě; pāpīyasā — velice nepříznivé; nītaḥ — předveden; tarasā — rychle; yama-sādanam — před Yamarāje.

Překlad

Cestou do Yamarājova sídla klesá únavou a někdy upadá do bezvědomí, ale je donucen znovu vstát. Takto ho strážníci velice rychle předvedou před Yamarāje.

Verš

yojanānāṁ sahasrāṇi
navatiṁ nava cādhvanaḥ
tribhir muhūrtair dvābhyāṁ vā
nītaḥ prāpnoti yātanāḥ

Synonyma

yojanānām — yojanů; sahasrāṇi — tisíc; navatim — devadesát; nava — devět; ca — a; adhvanaḥ — ze vzdálenosti; tribhiḥ — tří; muhūrtaiḥ — během okamžiků; dvābhyām — dvou; — nebo; nītaḥ — přiveden; prāpnoti — obdrží; yātanāḥ — tresty.

Překlad

Tímto způsobem musí projít devadesát devět tisíc yojanů během dvou nebo tří okamžiků a pak okamžitě podstoupit trest mučením, který je mu určen.

Význam

Jeden yojan je zhruba dvanáct kilometrů; zločinec tedy musí projít cestu dlouhou 1 188 000 kilometrů. Tak dlouhou vzdálenost projde během pouhých několika chvil. Strážníci zahalí jeho jemnohmotné tělo, aby mohl rychle projít celou dlouhou cestu a zároveň snášet utrpení. Tento pokryv, i když hmotný, je z tak jemných prvků, že materialističtí vědci nemohou zjistit, co ho tvoří. Překonat vzdálenost 1 188 000 kilometrů za několik chvil je pro moderní kosmonauty úžasná představa. Nejvyšší rychlost, kterou dosud vyvinuli, je 27 000 km / hod., ale zde vidíme, že hříšná živá bytost projde 1 188 000 kilometrů za pouhých několik sekund, přestože necestuje duchovním, ale hmotným způsobem.

Verš

ādīpanaṁ sva-gātrāṇāṁ
veṣṭayitvolmukādibhiḥ
ātma-māṁsādanaṁ kvāpi
sva-kṛttaṁ parato ’pi vā

Synonyma

ādīpanam — zapálené; sva-gātrāṇām — jeho údy; veṣṭayitvā — obklopený; ulmuka-ādibhiḥ — kusy hořícího dřeva atd.; ātma-māṁsa — své vlastní maso; adanam — jí; kva api — někdy; sva-kṛttam — učiněno jím samotným; parataḥ — ostatními; api — jinak; — nebo.

Překlad

Je vržen mezi hořící kusy dřeva a jeho údy vzplanou. V některých případech musí jíst své vlastní maso nebo ho pojídají ostatní.

Význam

Tento a další tři verše popisují trest. Nejprve je řečeno, že zločinec musí jíst své vlastní maso, které je spalované ohněm, nebo musí nechat druhé, kteří jsou ve stejné situaci jako on, aby ho pojídali. V poslední velké válce někdy lidé v koncentračních táborech jedli vlastní výkaly. Není tedy divu, že člověk, který za svého života požitkářsky jedl maso druhých, musí v Yamasādaně, Yamarājově sídle, jíst své vlastní maso.

Verš

jīvataś cāntrābhyuddhāraḥ
śva-gṛdhrair yama-sādane
sarpa-vṛścika-daṁśādyair
daśadbhiś cātma-vaiśasam

Synonyma

jīvataḥ — zaživa; ca — a; antra — svých vnitřností; abhyuddhāraḥ — vytahování; śva-gṛdhraiḥ — psy a supy; yama-sādane — v sídle Yamarāje; sarpa — hady; vṛścika — štíry; daṁśa — komáry; ādyaiḥ — atd.; daśadbhiḥ — kousán; ca — a; ātma-vaiśasam — mučení sebe samotného.

Překlad

Dívá se, jak z něho pekelní psi a supi zaživa tahají vnitřnosti, a zažívá muka od hadů, štírů, komárů a dalších tvorů, kteří ho koušou.

Verš

kṛntanaṁ cāvayavaśo
gajādibhyo bhidāpanam
pātanaṁ giri-śṛṅgebhyo
rodhanaṁ cāmbu-gartayoḥ

Synonyma

kṛntanam — odlamující; ca — a; avayavaśaḥ — úd po údu; gaja-ādibhyaḥ — slony atd.; bhidāpanam — trhající; pātanam — shazující; giri — hor; śṛṅgebhyaḥ — z vrcholků; rodhanam — věznící; ca — a; ambu-gartayoḥ — ve vodě nebo v jeskyni.

Překlad

Sloni odlamují jeho údy a trhají je na kusy. Je shazován z vrcholků hor a vězněn ve vodě nebo v jeskyni.

Verš

yās tāmisrāndha-tāmisrā
rauravādyāś ca yātanāḥ
bhuṅkte naro vā nārī vā
mithaḥ saṅgena nirmitāḥ

Synonyma

yāḥ — které; tāmisra — jméno pekla; andha-tāmisrāḥ — jméno pekla; raurava — jméno pekla; ādyāḥ — atd.; ca — a; yātanāḥ — tresty; bhuṅkte — podstupuje; naraḥ — muž; — nebo; nārī — žena; — nebo; mithaḥ — vzájemnými; saṅgena — styky; nirmitāḥ — způsobené.

Překlad

Muži a ženy, jejichž životy byly založeny na nedovoleném sexu, se ocitnou v různých příšerných podmínkách v peklech zvaných Tāmisra, Andha-tāmisra a Raurava.

Význam

Materialistický život se zakládá na sexu. Existence všech materialistů, kteří v boji o přežití podstupují krutá utrpení, stojí na sexu. Ve védské civilizaci byl proto sex povolený jen za určitých podmínek — manželským párům a pouze pro plození dětí. Pokud se však lidé věnují sexu pro smyslový požitek, nezákonným a nedovoleným způsobem, muže i ženu čeká krutý trest ještě v tomto světě nebo po smrti. V tomto světě je trestají zhoubné nemoci, jako je syfilis a kapavka, a v příštím životě — jak vidíme z této části Śrīmad-Bhāgavatamu — se ocitají v různých příšerných podmínkách a zažívají utrpení. Nedovolený sex je také důkladně odsouzený v první kapitole Bhagavad-gīty, kde je řečeno, že ten, kdo plodí děti prostřednictvím nedovoleného sexu, se dostane do pekla. Tento verš Bhāgavatamu potvrzuje, že takové hříšníky čekají příšerné životní podmínky v peklech Tāmisra, Andha-tāmisra a Raurava.

Verš

atraiva narakaḥ svarga
iti mātaḥ pracakṣate
yā yātanā vai nārakyas
tā ihāpy upalakṣitāḥ

Synonyma

atra — v tomto světě; eva — dokonce; narakaḥ — peklo; svargaḥ — nebe; iti — takto; mātaḥ — ó matko; pracakṣate — říkají; yāḥ — které; yātanāḥ — tresty; vai — jistě; nārakyaḥ — pekelné; tāḥ — ty; iha — zde; api — také; upalakṣitāḥ — viditelné.

Překlad

Pán Kapila pokračoval: Má drahá matko, někdy se říká, že zažíváme peklo či nebe na této planetě, protože i zde jsou někdy vidět pekelné tresty.

Význam

Nevěřící někdy neuznávají výroky písem týkající se pekla a znevažují tyto autorizované popisy. Pán Kapila je proto potvrzuje a říká, že takové pekelné podmínky je možné vidět i na této planetě. Není pravda, že existují jen na planetě, kde žije Yamarāja. Na Yamarājově planetě dostávají hříšní lidé příležitost naučit se žít v pekelných podmínkách, které budou muset snášet v příštím životě, a pak se mohou narodit na jiné planetě a ve svém pekelném žití pokračovat. Například má-li člověk určeno zůstat v pekle a jíst výkaly a moč, nejprve tyto zvyky vyvine na Yamarājově planetě a potom dostane příslušný druh těla — tělo prasete—ve kterém bude moci jíst výkaly a myslet si, že si užívá života. Jak již bylo řečeno, podmíněná duše si v jakýchkoliv pekelných podmínkách myslí, že je šťastná. Jinak by utrpení pekelného života nesnesla.

Verš

evaṁ kuṭumbaṁ bibhrāṇa
udaram bhara eva vā
visṛjyehobhayaṁ pretya
bhuṅkte tat-phalam īdṛśam

Synonyma

evam — takto; kuṭumbam — rodinu; bibhrāṇaḥ — ten, kdo živil; udaram — žaludek; bharaḥ — ten, kdo živil; eva — pouze; — nebo; visṛjya — po opuštění; iha — zde; ubhayam — oba; pretya — po smrti; bhuṅkte — podstupuje; tat — toho; phalam — výsledek; īdṛśam — takový.

Překlad

Člověk, který živil sebe a členy své rodiny hříšnými činnostmi, trpí po opuštění tohoto těla v pekelných podmínkách a jeho příbuzní trpí také.

Význam

Chybou moderní civilizace je, že člověk nevěří v příští život. Ale bez ohledu na to, zda věří nebo ne, příští život existuje a člověk, který nežije zodpovědně podle příkazů autoritativních písem, jako jsou Vedy a Purāṇy, bude muset trpět. Příslušníci nižších životních druhů, než je lidský, za své jednání nezodpovídají, protože jsou stvořeni tak, aby jednali určitým způsobem, ale pokud živá bytost jedná nezodpovědně i na vyvinuté úrovni lidského vědomí, nevyhnutelně ji čeká pekelný život, který popisují tyto verše.

Verš

ekaḥ prapadyate dhvāntaṁ
hitvedaṁ sva-kalevaram
kuśaletara-pātheyo
bhūta-droheṇa yad bhṛtam

Synonyma

ekaḥ — sám; prapadyate — vstupuje; dhvāntam — temnota; hitvā — po opuštění; idam — tohoto; sva — svého; kalevaram — těla; kuśala-itara — hřích; pātheyaḥ — jeho peníze na cestu; bhūta — jiným živým bytostem; droheṇa — ubližováním; yat — které tělo; bhṛtam — bylo udržováno.

Překlad

Po opuštění svého současného těla jde sám do nejtemnějších oblastí pekla a peníze, které ve své závisti vůči jiným živým bytostem získal, jsou penězi na cestu, s nimiž opouští tento svět.

Význam

Když muž vydělává pro rodinu i sebe samotného peníze nečestnými prostředky, mnoho rodinných členů si bude těchto peněz užívat, ale on sám půjde do pekla. Člověk, který si užívá tak, že vydělává peníze, závidí druhým a raduje se s rodinou a přáteli, si bude muset sám vychutnat výsledné hříšné reakce, které nahromadil během svého života, jenž byl plný násilí a prožitý nedovoleným způsobem. Když například muž obstará peníze tak, že někoho zabije, a těmito penězi vydržuje svoji rodinu, všichni, kteří jeho hříšné peníze používají, nesou částečnou zodpovědnost a také půjdou do pekla, ale hlavní organizátor bude zvláště potrestán. Výsledkem hmotného požitku je, že si člověk s sebou bere pouze hříšné reakce, ale žádné peníze. Peníze, které vydělal, zůstanou v tomto světě.

I v tomto světě platí, že získá-li někdo peníze vraždou, členové jeho rodiny nejsou popraveni, přestože jsou znečištěni hříchem. Samotný vrah, který takto vydržoval svoji rodinu, je však popraven. Přímý pachatel nese za hříšné činnosti větší zodpovědnost než nepřímý poživatel. Velký učenec Cāṇakya Paṇḍita tedy říká, že člověk by měl celé své vlastnictví použít ve věci sat, to znamená v zájmu Nejvyšší Osobnosti Božství, protože si nic nemůže vzít s sebou. Vše, co má, zůstane zde a bude pro něj ztracené. Buď my opustíme peníze, nebo peníze opustí nás, ale budeme se s nimi muset rozloučit. Nejlepším využitím peněz, které máme, je utratit je tak, abychom získali vědomí Kṛṣṇy.

Verš

daivenāsāditaṁ tasya
śamalaṁ niraye pumān
bhuṅkte kuṭumba-poṣasya
hṛta-vitta ivāturaḥ

Synonyma

daivena — řízením Nejvyšší Osobnosti Božství; āsāditam — získané; tasya — jeho; śamalam — hříšné reakce; niraye — v pekelných podmínkách; pumān — muž; bhuṅkte — podstupuje; kuṭumba-poṣasya — udržování rodiny; hṛta-vittaḥ — ten, kdo přišel o své bohatství; iva — jako; āturaḥ — trpící.

Překlad

Tak se muž, který se staral o své příbuzné, ocitá řízením Nejvyšší Osobnosti Božství v pekelných podmínkách, aby trpěl za své hříšné činnosti. Je jako člověk, který přišel o své bohatství.

Význam

Je zde uveden příklad, že hříšný člověk trpí stejně jako ten, kdo přišel o své bohatství. Lidské životní podoby dosahuje podmíněná duše po mnoha a mnoha životech a jedná se o velice cenné jmění. Nevyužije-li duše tohoto života pro dosažení osvobození a namísto toho se věnuje pouze udržování své takzvané rodiny, což je pošetilé a neautorizované jednání, přirovnává se k člověku, který ztratil své bohatství a nyní naříká. Když ztratíme své bohatství, nemá smysl naříkat, ale dokud ho máme, měli bychom ho správně využívat, a tak dosáhnout věčného zisku. Někdo může namítnout, že když člověk opustí své peníze, opustí s nimi i své hříšné činnosti, kterými je vydělal. V tomto verši je však zvláště uvedeno, že i když člověk opustí své hříšně vydělané peníze, vyšším řízením (daivenāsāditam) si důsledky ponese s sebou. Když někdo ukradne peníze a je dopaden, před trestem ho nezachrání, že je dobrovolně vrátí. Podle státních zákonů si bez ohledu na to musí odpykat svůj trest. Stejně tak umírající člověk sice opustí své zločinně vydělané peníze, ale důsledky si vyšším řízením ponese s sebou a bude muset trpět v pekelných podmínkách.

Verš

kevalena hy adharmeṇa
kuṭumba-bharaṇotsukaḥ
yāti jīvo ’ndha-tāmisraṁ
caramaṁ tamasaḥ padam

Synonyma

kevalena — jednoduše; hi — nepochybně; adharmeṇa — bezbožnými činnostmi; kuṭumba — rodina; bharaṇa — udržovat; utsukaḥ — dychtivý; yāti — jde; jīvaḥ — osoba; andha-tāmisram — do pekla Andha-tāmisra; caramam — konečná; tamasaḥ — temnoty; padam — oblast.

Překlad

Člověk, který si velice přeje udržovat svoji rodinu a příbuzné pouze černými metodami, půjde nepochybně do nejtemnějších oblastí pekla Andha-tāmisra.

Význam

V tomto verši jsou velice důležitá tři slova. Kevalena znamená “pouze černými metodami”, adharmeṇa znamená “nečestný” nebo “bezbožný” a kuṭumba-bharaṇa znamená “udržování rodiny”. Hospodář má jistě za povinnost udržovat svoji rodinu, ale měl by se snažit vydělávat na živobytí předepsanou metodou, kterou uvádějí písma. V Bhagavad-gītě je řečeno, že Pán rozdělil společenský systém do čtyř tříd neboli vareṇ podle vlastností a činností. I když pomineme Bhagavad-gītu, v každé společnosti má člověk určité jméno podle svých vlastností a činností. Vyrábí-li například dřevěný nábytek, je známý jako truhlář, a pracuje-li s kovadlinou a železem, nazývá se kovář. Své povinnosti a označení mají i ti, kdo pracují v oblasti lékařství nebo inženýrství. Nejvyšší Pán rozdělil všechny tyto lidské činnosti do čtyř vareṇ, které tvoří brāhmaṇové, kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové. Bhagavad-gītā a další védská písma popisují dané povinnosti brāhmaṇů, kṣatriyů, vaiśyů a śūdrů.

Člověk má pracovat čestně podle svých předpokladů. Nemá své živobytí získávat nečestným způsobem, pomocí prostředků, pro které není kvalifikován. Pokud brāhmaṇa jako kazatel poučuje své stoupence o duchovním životě, ale přitom nemá kvalifikace kazatele, pak podvádí veřejnost. Nikdo by si neměl takto nečestně vydělávat. Totéž platí i pro kṣatriyu nebo vaiśyu. Zvláště se uvádí, že ti, kdo usilují o rozvoj vědomí Kṛṣṇy, si musí opatřovat živobytí velice čestnými a jednoduchými metodami. Zde se uvádí, že ten, kdo si vydělává nečestným způsobem (kevalena), půjde do nejtemnějších pekelných oblastí. Pokud však člověk udržuje svoji rodinu předepsanými metodami a čestnými prostředky, není nic špatného na tom, že je hospodářem.

Verš

adhastān nara-lokasya
yāvatīr yātanādayaḥ
kramaśaḥ samanukramya
punar atrāvrajec chuciḥ

Synonyma

adhastāt — zdola; nara-lokasya — lidské zrození; yāvatīḥ — jako mnoho; yātanā — trestů; ādayaḥ — atd.; kramaśaḥ — v pravidelném pořadí; samanukramya — když prošel; punaḥ — znovu; atra — zde, na této Zemi; āvrajet — může se vrátit; śuciḥ — čistý.

Překlad

Když živá bytost projde všemi strastiplnými pekelnými podmínkami a v náležitém pořadí také nejnižšími podobami zvířecího života, které předcházejí lidskému zrození, je očištěna od všech hříchů a narodí se znovu jako člověk na této Zemi.

Význam

Stejně jako je vězeň, který prošel těžkým vězeňským životem, znovu propuštěn, tak i ten, kdo se neustále věnoval bezbožným a hanebným činnostem, je umístěn do pekelných podmínek. Když protrpí různé pekelné životy v podobách nižších zvířat, jako jsou kočky, psi a prasata, postupnou evolucí znovu dospěje do těla lidské bytosti. V Bhagavad-gītě je řečeno, že i když člověk, který vykonává yogu, nedosáhne dokonalosti a z nějakého důvodu poklesne, v příštím životě má zaručené lidské tělo. Uvádí se, že taková osoba dostává v příštím životě možnost narodit se ve velmi bohaté nebo velice zbožné rodině. “Bohatou rodinou” se rozumí rodina velkých obchodníků, protože kupci a obchodníci jsou obvykle velice bohatí. Lidé, kteří usilovali o dosažení seberealizace neboli spojení s Nejvyšší Absolutní Pravdou, ale neuspěli, se mohou narodit buď v takovéto bohaté rodině, nebo v rodině zbožných brāhmaṇů. V každém případě však mají zaručené, že se v příštím životě narodí v lidské společnosti. Závěr zní, že pokud někdo nechce do pekla, jako je Tāmisra nebo Andha-tāmisra, musí přijmout proces vědomí Kṛṣṇy. Je to prvotřídní jógová metoda, neboť i když se člověku nepodaří dosáhnout úplného vědomí Kṛṣṇy v tomto životě, má alespoň zaručené příští zrození v lidské rodině. Nemůže se dostat do žádných pekelných podmínek. Vědomí Kṛṣṇy představuje ten nejčistší život a chrání všechny lidské bytosti před poklesnutím do pekla, aby se nemusely narodit v rodině psů nebo prasat.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k třicáté kapitole třetího zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Kapilovy popisy nepříznivých plodonosných činností”.