SB 3.31.11

nāthamāna ṛṣir bhītaḥ
sapta-vadhriḥ kṛtāñjaliḥ
stuvīta taṁ viklavayā
vācā yenodare 'rpitaḥ
Překlad slovo od slova: 
nāthamānaḥ — obrací se; ṛṣiḥ — živá bytost; bhītaḥ — poděšená; sapta-vadhriḥ — spoutaná sedmi obaly; kṛta-añjaliḥ — se sepjatýma rukama; stuvīta — modlí se; tam — k Pánu; viklavayā — chvějící se; vācā — se slovy; yena — Jímž; udare — do lůna; arpitaḥ — byla vložena.
Překlad: 
Živá bytost se v této děsivé situaci, kdy je spoutána sedmi obaly z hmotných prvků, modlí se sepjatýma rukama a obrací se na Pána, Jenž ji do těchto podmínek umístil.
Význam: 

Říká se, že když má žena porodní bolesti, slibuje, že již nikdy neotěhotní, aby nemusela takto krutě trpět. Podobně člověk, který musí podstoupit nějakou chirurgickou operaci, slibuje, že se bude chovat tak, aby již neonemocněl a nemusel jít na stejnou operaci znovu. Ten, kdo se dostane do nebezpečí, zase slibuje, že již nikdy neudělá stejnou chybu. Ocitne-li se živá bytost v pekelných životních podmínkách, také se modlí k Pánu, že již nikdy nebude jednat hříšně, aby nemusela znovu do matčina lůna a znovu zažívat opakované zrození a smrt. V pekelných podmínkách, jaké jsou v lůně, se živá bytost velice bojí nového zrození, ale jakmile je z lůna venku a je plná života a zdraví, na vše zapomene a znovu a znovu páchá stejné hříchy, za které se do oněch příšerných podmínek dostala.