SB 3.33.26

brahmaṇy avasthita-matir
bhagavaty ātma-saṁśraye
nivṛtta-jīvāpattitvāt
kṣīṇa-kleśāpta-nirvṛtiḥ
Překlad slovo od slova: 
brahmaṇi — v Brahmanu; avasthita — spočívala; matiḥ — její mysl; bhagavati — v Nejvyšší Osobnosti Božství; ātma-saṁśraye — kdo sídlí ve všech živých bytostech; nivṛtta — osvobodil; jīva — duše neboli jīvy; āpattitvāt — z neblahého postavení; kṣīṇa — zmizely; kleśa — hmotné útrapy; āpta — dosáhla; nirvṛtiḥ — transcendentální blaženost.
Překlad: 
Automaticky realizovala poznání neosobního Brahmanu, neboť její mysl byla naprosto pohroužena do myšlenek na Nejvyššího Pána. Jelikož realizovala Brahman, zbavila se veškerých označení spojených s materialistickým pojetím života. Všechny hmotné útrapy zmizely a Devahūti dosáhla transcendentální blaženosti.
Význam: 

Předchozí sloka hovořila o tom, že Devahūti již Absolutní Pravdu znala. Proč tedy meditovala? Odpovědí je, že teoretickými diskusemi o Absolutní Pravdě se dostaneme na úroveň neosobní realizace Absolutní Pravdy. Pokud seriózně diskutujeme o podobě, vlastnostech, zábavách a společnících Nejvyššího Pána, dosáhneme meditace o Osobnosti Božství. Dokonalé poznání o Nejvyšším Pánu zahrnuje také poznání o neosobním Brahmanu. Absolutní Pravdu můžeme realizovat ze tří zorných úhlů — jako neosobní Brahman, lokalizovanou Nadduši a konečně Nejvyšší Osobnost Božství. Pokud známe Nejvyšší Osobnost Božství, znamená to, že známe také Nadduši a neosobní Brahman.

V Bhagavad-gītě je řečeno: brahma-bhūtaḥ prasannātmā. Dokud nejsme osvobozeni z hmotného zapletení a nerealizujeme Brahman, nemůžeme pochopit oddanou službu a jednat ve vědomí Kṛṣṇy. Kdo oddaně slouží Kṛṣṇovi, je již na úrovni realizace Brahmanu, neboť transcendentální poznání Nejvyšší Osobnosti Božství zahrnuje také poznání Brahmanu. To je potvrzeno v Bhagavad-gītě: brahmaṇo hi pratiṣṭhāham — pojetí Nejvyšší Osobnosti Božství nezávisí na Brahmanu. Viṣṇu Purāṇa rovněž potvrzuje, že ten, kdo se uchýlil k nanejvýš příznivému Svrchovanému Pánu, již zná Brahman. Jinak řečeno, vaiṣṇava je automaticky brāhmaṇou.

Tento verš rovněž upozorňuje na povinnost každého následovat předepsaná pravidla a předpisy. Bhagavad-gītā tuto povinnost zdůrazňuje slovy yuktāhāra-vihārasya. I když oddaně sloužíme Pánu, přesto musíme jíst, spát, bránit se a rozmnožovat se, protože se jedná o tělesné potřeby. Tyto činnosti však musíme vykonávat podle pravidel. Musíme jíst pouze kṛṣṇa-prasādam a také podle pravidel spát. V zásadě bychom měli zkrátit dobu spánku a omezit množství přijímané potravy — měli bychom jíst jen tolik, kolik tělo skutečně potřebuje. Cílem našeho úsilí je duchovní pokrok, ne smyslový požitek. Rovněž je nutné omezit sex. Jediným účelem sexu je plodit děti, které si budou vědomé Kṛṣṇy. Jinak je sex zbytečný. Nic není zakázané, ale naše činnosti by měly být yukta, usměrněné. Musíme mít stále na zřeteli vyšší cíl lidské existence. Pokud ve svém životě následujeme všechna pravidla a předpisy, očistíme se a veškeré mylné představy, které vycházejí z nevědomosti, zmizí. Zde je výslovně řečeno, že příčiny hmotného zapletení zcela zmizely.

Sanskrtský výrok anartha-nivṛtti naznačuje, že naše tělo je nechtěné. Jsme duše a hmotné tělo nepotřebujeme. Jelikož jsme si však chtěli užívat v hmotném těle, prostřednictvím hmotné energie a řízením Nejvyššího Pána jsme je dostali. Když tedy znovu zaujmeme své původní postavení služebníka Nejvyššího Pána, začneme postupně zapomínat na tělesné potřeby a nakonec zapomeneme i na samotné tělo.

Ve snu někdy dostáváme tělo určené k činnostem, o kterých se nám právě zdá. Může se nám zdát, že létáme ve vzduchu, že jsme v lese nebo na nějakém neznámém místě. Jakmile se však probudíme, okamžitě na všechna vysněná těla zapomeneme. Stejně tak pokud jsme dokonale odevzdáni ve vědomí Kṛṣṇy, zapomeneme všechny tělesné změny. Tělo měníme neustále, od samého počátku života v lůně matky. Když však procitneme k vědomí Kṛṣṇy, na všechna tato hmotná těla zapomeneme. Tělesné potřeby se stanou druhořadými, neboť prvořadým úkolem je zaměstnání duše v opravdovém, duchovním životě. Oddaná služba v dokonalém vědomí Kṛṣṇy nám umožňuje žít v transcendenci. Slova bhagavaty ātma-saṁśraye poukazují na Osobnost Božství v jejím aspektu Nejvyšší Duše, duše všech. Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě říká: bījaṁ māṁ sarva-bhūtānām—“Jsem semeno všech bytostí.” Pokud se tedy prostřednictvím oddané služby uchýlíme k Nejvyšší Bytosti, zrealizujeme Nejvyšší Osobnost Božství. Kapila v tomto ohledu řekl: mad-guṇa-śruti-mātreṇa — jakmile osoba v dokonalém vědomí Kṛṣṇy, Osobnosti Božství, slyší o transcendentálních vlastnostech Pána, je okamžitě naplněna láskou k Bohu.

Kapiladeva matku dokonale poučil o tom, jak má soustředit mysl na podobu Viṣṇua se všemi podrobnostmi. Podle pokynů svého syna ohledně oddané služby potom Devahūti s velkou oddaností a láskou v nitru rozjímala o podobě Pána. To je dokonalost realizace Brahmanu, vrchol mystického procesu yogy a oddané služby. Když jsme dokonale pohrouženi v myšlenkách na Nejvyššího Pána a nepřetržitě o Něm meditujeme, dosáhli jsme nejvyššího stupně dokonalosti. Bhagavad-gītā potvrzuje, že ten, kdo neustále myslí na Kṛṣṇu, je nejvyšší yogī.

Konečným cílem všech postupů k dosažení transcendentální realizace — jñāna-yogy, dhyāna-yogy nebo bhakti-yogy — je oddaná služba. Pokud usilujeme o poznání Absolutní Pravdy nebo realizaci Nadduše, aniž bychom vykonávali oddanou službu, naše úsilí bude bezvýsledné. Je to jako mlácení vymlácených obilných klasů. Dokud si neuvědomíme, že konečným cílem je Nejvyšší Osobnost Božství, veškerá snaha spekulovat či věnovat se mystické yoze je naprosto bezcenná. V aṣṭāṅga-yoze se sedmému stadiu dokonalosti říká dhyāna. V bhakti-yoze je tato dhyāna třetím stupněm. V oddané službě existuje devět stupňů. Prvním je naslouchání, pak následuje zpívání a poté rozjímání. Provozováním oddané služby se automaticky staneme zkušeným jñānīm i yogīnem. Jñāna a yoga jsou různá předběžná stadia oddané služby.

Devahūti dokonale pochopila skutečnou podstatu — rozjímala o podobě Viṣṇua do všech podrobností, jak ji to naučil její usměvavý syn. Myslela přitom nepřetržitě na Kapiladeva, Nejvyšší Osobnost Božství, a tím dosáhla dokonalosti odříkání, pokání a transcendentální realizace.