Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.33.6

Verš

yan-nāmadheya-śravaṇānukīrtanād
yat-prahvaṇād yat-smaraṇād api kvacit
śvādo ’pi sadyaḥ savanāya kalpate
kutaḥ punas te bhagavan nu darśanāt

Synonyma

yat — koho (Nejvyšší Osobnost Božství); nāmadheya — jméno; śravaṇa — slyší; anukīrtanāt — opěvováním; yat — komu; prahvaṇāt — vzdáváním úcty; yat — kdo; smaraṇāt — vzpomínáním; api — dokonce; kvacit — kdykoliv; śva-adaḥ — pojídač psů; api — i; sadyaḥ — okamžitě; savanāya — k vykonávání védských obětí; kalpate — stane se způsobilým; kutaḥ — co říci o; punaḥ — znovu; te — Ty; bhagavan — ó Nejvyšší Pane; nu — poté; darśanāt — vidět tváří v tvář.

Překlad

Nemluvě o těch, kdo jsou tak pokročilí, že Nejvyššího Pána vidí tváří v tvář; i ti, kdo se narodili v rodinách pojídačů psů — pokud jen jednou vysloví nebo zazpívají svaté jméno Nejvyššího Pána, slyší o Jeho zábavách, pokloní se Mu nebo si na Něj dokonce jen vzpomenou — jsou okamžitě způsobilí vykonávat védské oběti.

Význam

Zde je názorně vysvětleno, jak obrovskou duchovní moc má naslouchání svatému jménu Pána, jeho zpívání a vzpomínání na ně. Rūpa Gosvāmī se zmínil o hříšném životě podmíněných duší a v této souvislosti ve své knize Bhakti-rasāmṛta-sindhu napsal, že ti, kdo se věnují oddané službě, jsou postupně osvobozeni od reakcí za všechny hříšné činnosti. Bhagavad-gītā tuto skutečnost potvrzuje. Pán praví, že se o toho, kdo se Mu odevzdá, všestranně postará a ochrání ho před všemi reakcemi za hříšné činnosti. Má-li svaté jméno Nejvyššího Pána takovou moc, že člověk může být jeho zpíváním okamžitě očištěn od reakcí za hříšné činy, jak asi pokročilí musí být ti, kdo Pána vidí tváří v tvář?

Tento verš se dále zmiňuje o skutečnosti, že osoby očištěné zpíváním a nasloucháním jsou okamžitě způsobilé vykonávat védské oběti. Většinou mají právo konat védské oběti pouze ti, kdo se narodili v bráhmanských rodinách, prošli deseti druhy očišťujících obřadů a znají Vedy. Zde užité slovo sadyaḥ znamená “okamžitě”. Śrīdhara Svāmī potvrzuje, že člověk může dosáhnout způsobilosti vykonávat védské oběti okamžitě. Kdo se narodil v rodině nízkého původu, ve které je běžné pojídat dokonce i psy, se do tohoto neblahého postavení dostal proto, že v minulosti hřešil. Čisté zpívání a naslouchání, bez přestupků, člověka okamžitě zbaví veškerých hříšných reakcí. A nejen to, ale navíc ho obdaří všemi kvalifikacemi, které lze získat různými očistnými obřady. Narodit se v rodině brāhmaṇů je bezesporu výsledkem zbožných činů z minulého života. Nicméně dítě, které se narodilo v bráhmanské rodině, potřebuje ke svému pokroku ještě zasvěcení posvátnou šňůrou a řadu dalších očistných obřadů. Kdo však zpívá svaté jméno Pána, nepotřebuje žádné další očistné obřady, i když se narodil v rodině caṇḍālů, pojídačů psů. Zpíváním Hare Kṛṣṇa je okamžitě očištěn a dosáhne úrovně toho nejučenějšího brāhmaṇy.

Śrīdhara Svāmī tuto skutečnost zdůrazňuje slovy anena pūjyatvaṁ lakṣyate. Někteří kastovní brāhmaṇové mají za to, že zpívání Hare Kṛṣṇa je pouhým začátkem očisty. Vše samozřejmě závisí na individuálním přístupu, ale poznámka Śrīdhara Svāmīho se vztahuje na ty, kdo zpívají svaté jméno Pána bez přestupků. Ti se stanou okamžitě pokročilejšími než kterýkoliv brāhmaṇa. Śrīdhara Svāmī jasně říká: pūjyatvam — stane se okamžitě stejně váženou osobností, jako je ten nejučenější brāhmaṇa, a smí vykonávat védské oběti. Je-li zpívání svatého jména Pána natolik účinné, že člověka ihned posvětí, jak asi pokročilí musí být ti, kdo vidí Nejvyššího Pána tváří v tvář a porozumí Jeho příchodu, tak jako Devahūti porozuměla Kapiladevovi.

Zasvěcení zpravidla závisí na pravém duchovním mistrovi, který vede svého žáka. Pokud duchovní mistr uzná, že jeho žák je způsobilý a dostatečně očištěný zpíváním svatého jména, zasvětí ho posvátnou šňůrou, která svědčí o tom, že žák je stoprocentně rovnocenný jakémukoliv brāhmaṇovi. Také Śrī Sanātana Gosvāmī potvrzuje tuto skutečnost ve své knize Hari-bhakti-vilāsa: “Jako lze chemickým postupem přeměnit zvonovinu ve zlato, tak lze také jakoukoliv osobu změnit v brāhmaṇu postupem zasvěcení, dīkṣā-vidhāna.

Někteří lidé tvrdí, že zpívání je jen začátek očisty, který umožní se v příštím životě narodit v bráhmaṇské rodině a očistu dovršit. V současné době však vidíme, že nejsou očištěni ani ti, kdo se narodili v nejlepších bráhmanských rodinách, a není ani jisté, že se skutečně narodili z bráhmanského otce. V minulosti existoval systém očisty, který se nazývá garbhādhāna. Dnes se však tomuto obřadu dávání semene (garbhādhāna) nikdo nepodrobuje. To znamená, že nikdo nemůže s jistotou tvrdit, že jeho otcem byl skutečný brāhmaṇa. Pouze pravý duchovní mistr může určit, zda někdo má, či nemá bráhmanské vlastnosti, a poté na základě svého vlastního úsudku žákovi udělí postavení brāhmaṇy. Ten, kdo je v rámci systému pāñcarātrika zasvěcen obřadem posvátné šňůry jako brāhmaṇa, se nazývá dvija — dvojzrozený. To potvrzuje Sanātana Gosvāmī slovy dvijatvaṁ jāyate. Osoba, která byla zasvěcena duchovním mistrem, je považována za očištěného brāhmaṇu, jakmile dokáže zpívat svaté jméno Pána bez přestupků. Poté může učinit další pokroky, aby docílila postavení vaiṣṇavy; postavení, které v sobě zahrnuje veškeré bráhmanské kvalifikace.