Sloka 1:

Śukadeva Gosvāmī řekl: Vidura, nejlepší z kuruovské dynastie, který byl dokonalý v oddané službě Pánu, dospěl k prameni nebeské řeky Gangy (do Hardwaru), kde seděl Maitreya, velký mudrc, obdařený nezměrným poznáním. Vidura, který měl velice jemné chování a nacházel uspokojení na transcendentální úrovni, se ho začal ptát.

Sloka 2:

Vidura řekl: Ó veliký mudrci, každý v tomto světě se zaměstnává plodonosnými činnostmi, aby dosáhl štěstí, ale nezískává ani spokojenost, ani úlevu v neštěstí. Naopak, je těmito činnostmi pouze roztrpčen. Dej nám prosím pokyny, jak má člověk žít, aby získal skutečné štěstí.

Sloka 3:

Ó můj pane, velké dobročinné duše putují po světě jménem Nejvyšší Osobnosti Božství, aby projevily soucit pokleslým duším, které se nechtějí podřizovat Pánovi.

Sloka 4:

Ó veliký mudrci, pouč mě prosím o transcendentální oddané službě Pánu, který sídlí v srdci každého, aby byl On spokojen a zevnitř mi odkryl poznání Absolutní Pravdy, popsané ve starodávných védských písmech. Jedině lidé očištění oddanou službou mohou získat toto poznání.

Sloka 5:

Ó veliký mudrci, vyprávěj prosím, jak Nejvyšší Osobnost Božství, nezávislý Pán tří světů, který nemá žádné touhy a je vládcem všech energií, přijímá inkarnace a tvoří tento vesmírný projev s dokonale uspořádanými zákony pro zajištění jeho existence.

Sloka 6:

Uléhá na Své vlastní srdce rozšířené v podobě nebe a do tohoto prostoru umísťuje celé stvoření. Zároveň se expanduje do mnoha živých bytostí, které se projevují v různých životních druzích. Nevynakládá žádné úsilí na opatřování Svých životních potřeb, neboť je Pánem všech mystických sil a vlastníkem všeho. Tím se liší od živých bytostí.

Sloka 7:

Můžeš také vyprávět o příznivých skutcích Pána v Jeho různých inkarnacích, ve kterých sestupuje pro dobro dvojzrozených, krav a polobohů. Naše mysli nejsou nikdy zcela uspokojeny, i když o Jeho transcendentálních činnostech nasloucháme neustále.

Sloka 8:

Nejvyšší Král všech králů stvořil různé planety a místa k bydlení, kde sídlí různé živé bytosti podle svých minulých činností a příslušných kvalit přírody, a také jejich různé krále a vládce.

Sloka 9:

Ó nejlepší z brāhmaṇů, prosím popiš také, jak Nārāyaṇa, stvořitel vesmíru a soběstačný Pán, stvořil různé povahy, činnosti, podoby, tělesné rysy a jména různých živých tvorů.

Sloka 10:

Ó můj pane, o vyšších a nižších stavech v lidské společnosti jsem slyšel mnohokrát z úst Vyāsadeva a jsem již celkem sytý všech těchto nižších námětů a štěstí, které z nich plyne. Neuspokojují mě, protože neobsahují nektar námětů o Kṛṣṇovi.

Sloka 11:

Kdo v lidské společnosti může být spokojen, aniž by dostatečně naslouchal o Pánovi, Jehož lotosové nohy zahrnují všechna poutní místa a Jehož uctívají velcí mudrci a oddaní? Pokud příběhy o Něm proniknou do uší, mohou přetnout všechna citová pouta k rodině.

Sloka 12:

Tvůj přítel, velký mudrc Kṛṣṇa-dvaipāyana Vyāsa, již popsal transcendentální vlastnosti Pána ve svém velkém díle, Mahābhāratě. Jeho hlavním záměrem však bylo navést pozornost obyčejných lidí ke kṛṣṇa-kathā (k Bhagavad-gītě) s využitím jejich silné záliby v naslouchání světským námětům.

Sloka 13:

Jakmile si někdo přeje neustále naslouchat tomuto vyprávění, kṛṣṇa-kathā postupně zvyšuje jeho lhostejnost ke všemu ostatnímu. Útrapy oddaného, který dosáhl transcendentální blaženosti a bez přestání vzpomíná na lotosové nohy Pána Kṛṣṇy, okamžitě zmizí.

Sloka 14:

Ó mudrci, lidé, kteří svými hříšnými činnostmi vyvinuli nechuť k vyprávění o Transcendenci, následkem čehož neznají smysl Mahābhāraty (kterým je Bhagavad-gītā), jsou litováni těmi, kteří sami zasluhují politování. Já je také lituji, protože vidím, jak jim věčný čas ukrajuje z délky života, zatímco se věnují filozofickým spekulacím, vymýšlení teorií o konečném cíli života a různým rituálům.

Sloka 15:

Ó Maitreyo, příteli trpících, jedině vyprávění o slávě Nejvyššího Pána může prospět lidem na celém světě. Proto laskavě popiš, stejně jako včely sbírají med z květů, esenci všech námětů — náměty o Pánovi.

Sloka 16:

Vyprávěj prosím o všech nadlidských transcendentálních činnostech nejvyššího vládce, Osobnosti Božství, který přijal inkarnace dokonale obdařené veškerou silou pro úplné projevení a udržování celého vesmíru.

Sloka 17:

Śukadeva Gosvāmī řekl: Velký mudrc Maitreya Muni nejprve Vidurovi projevil svoji hlubokou úctu a potom na jeho žádost začal hovořit pro nejvyšší dobro všech lidí.

Sloka 18:

Śrī Maitreya řekl: Sláva tobě, ó Viduro! Tážeš se mne na nejvyšší ze všeho dobra, a projevuješ tak milost světu i mně, protože tvoje mysl je neustále pohroužená v myšlenkách na Transcendenci.

Sloka 19:

Ó Viduro, není divu, že přijímáš Pána bez vedlejších myšlenek, neboť ses narodil ze semene Vyāsadeva.

Sloka 20:

Vím, že nyní jsi následkem kletby Māṇḍavyi Muniho Vidura, a že dříve jsi byl král Yamarāja, který vládne živým bytostem po jejich smrti. Počal tě Vyāsadeva, syn Satyavatī, se služebnicí svého bratra.

Sloka 21:

Jsi jedním z věčných společníků Nejvyšší Osobnosti Božství a Pán mi pro tebe zanechal Své pokyny, když se vracel do Svého sídla.

Sloka 22:

Popíši ti tedy zábavy, při kterých Osobnost Božství rozšiřuje Svoji transcendentální energii za účelem stvoření, udržování a zničení vesmíru, jak dochází k jednomu po druhém.

Sloka 23:

Osobnost Božství, Pán všech živých bytostí, existoval před stvořením jako jeden jediný. Pouze Jeho vůle umožňuje stvoření a s Ním opět vše splývá. Toto Nejvyšší Já je označováno různými jmény.

Sloka 24:

Pán, který je bezesporu vlastníkem všeho, byl jediným pozorovatelem. Kosmický projev tehdy neexistoval a On se beze Svých úplných a oddělených částí cítil nedokonalý. Hmotná energie spala, ale vnitřní energie byla projevená.

Sloka 25:

Pán je ten, který vidí, a vnější energie, která je viděná, vystupuje jako příčina i důsledek projevení vesmíru. Ó šťastlivý Viduro, tato vnější energie se nazývá māyā neboli iluze a jedině jejím prostřednictvím je umožňen vznik celého vesmírného projevu.

Sloka 26:

Pán, Nejvyšší Živá Bytost, ve Své puruṣa inkarnaci, která je Jeho úplnou expanzí, oplodňuje hmotnou přírodu, složenou ze tří kvalit, a tak se vlivem věčného času objevují živé bytosti.

Sloka 27:

Poté se vlivem věčného času projevil svrchovaný souhrn hmoty, zvaný mahat-tattva, kam Nejvyšší Pán (čisté dobro) zasel ze Svého těla semena vesmírného projevu.

Sloka 28:

Poté se mahat-tattva, obsahující budoucí bytosti, rozlišila na mnoho různých podob. Mahat-tattva je převážně pod vlivem kvality nevědomosti a vytváří falešné ego. Je úplnou expanzí Osobnosti Božství a dokonale zná principy stvoření a čas potřebný k jeho dozrání.

Sloka 29:

Mahat-tattva neboli velká příčinná pravda se mění ve falešné ego, které je projevené ve třech podobách — jako příčina, důsledek a konatel. Všechny tyto děje probíhají na mentální úrovni a zakládají se na hmotných prvcích, hrubých smyslech a mentální spekulaci. Falešné ego je zastoupené ve třech různých kvalitách — dobru, vášni a nevědomosti.

Sloka 30:

Falešné ego se vzájemnou součinností s kvalitou dobra mění na mysl. Také všichni polobozi vládnoucí fenomenálnímu světu jsou produkty tohoto procesu interakce falešného ega a kvality dobra.

Sloka 31:

Smysly vznikají z kvality vášně působící ve falešném egu, a proto jsou filozofické spekulativní poznání a plodonosné činnosti tvořeny převážně kvalitou vášně.

Sloka 32:

Nebe je produktem zvuku a zvuk vzniká přeměnou falešného ega v nevědomosti. Nebe je také symbolickým zastoupením Nejvyšší Duše.

Sloka 33:

Pán potom pohlédl na nebe částečně smíšené s věčným časem a vnější energií, a tak vznikl pocit doteku, z něhož se v nebi vytvořil vzduch.

Sloka 34:

Neobyčejně mocný vzduch potom interakcí s nebem vytvořil podobu vnímatelnou smysly a vnímání podoby se přeměnilo v elektřinu, světlo umožňující vidět svět.

Sloka 35:

Když byl vzduch nasycen elektřinou a Nejvyšší na něj pohlédl, došlo ke stvoření vody a chuti smíšením věčného času a vnější energie.

Sloka 36:

Poté Nejvyšší Pán pohlédl na vodu vytvořenou z elektřiny. Takto se voda s příměsí věčného času a vnější energie přeměnila v zemi, jejíž prvotní vlastností je vůně.

Sloka 37:

Ó vznešený, všechny hmotné prvky, počínaje éterem a konče zemí, nabývají všech svých nižších a vyšších vlastností pouze díky konečnému doteku pohledu Nejvyšší Osobnosti Božství.

Sloka 38:

Vládnoucí polobozi všech výše uvedených hmotných prvků jsou zplnomocněné expanze Pána Viṣṇua. Těla dostávají prostřednictvím věčného času a vnější energie a jsou Jeho nedílné části. Jelikož byli pověřeni různými úlohami ve správě vesmíru a nebyli schopni je vykonávat, pronesli k Pánovi následující úžasné modlitby.

Sloka 39:

Polobozi řekli: Ó Pane, Tvé lotosové nohy jsou pro odevzdané duše deštníkem, chránícím je před vším strádáním hmotné existence. Všichni mudrci se v tomto úkrytu zbavují všeho hmotného utrpení. Proto se hluboce klaníme Tvým lotosovým nohám.

Sloka 40:

Ó Otče, ó Pane, ó Osobnosti Božství, živé bytosti v hmotném světě nemohou být nikdy šťastné, protože neustále zakoušejí utrpení trojího druhu. Proto přijímají útočiště ve stínu Tvých lotosových nohou, které jsou plné poznání, a my je následujeme.

Sloka 41:

Lotosové nohy Pána v sobě skrývají všechna poutní místa. Velcí mudrci s jasnou myslí, unášení křídly Ved, neustále hledají hnízdo Tvé lotosové tváře. Někteří z nich se při každé příležitosti odevzdávají Tvým lotosovým nohám tím, že přijímají útočiště nejlepší z řek (Gangy), která může člověka zbavit všech hříšných reakcí.

Sloka 42:

Pouhým dychtivým a oddaným nasloucháním o Tvých lotosových nohách a meditací na ně v srdci je každý ihned osvícen poznáním a na základě odpoutanosti se uklidní. Musíme se proto uchýlit do útulku Tvých lotosových nohou.

Sloka 43:

Ó Pane, přijímáš inkarnace pro stvoření, udržování a zničení vesmírného projevu, a my se proto všichni ukrýváme u Tvých lotosových nohou, které dávají oddaným paměť a odvahu.

Sloka 44:

Ó Pane, lidé zapletení v nežádoucích touhách po dočasném těle a příbuzných a spoutaní myšlenkami na “moje” a “já” nejsou schopni vidět Tvé lotosové nohy, přestože je mají ve svých vlastních tělech. My se však k Tvým lotosovým nohám chceme uchýlit.

Sloka 45:

Ó Nejvyšší Pane, urážliví lidé, jejichž vnitřní pohled je příliš zakrytý vnějšími materialistickými činnostmi, nemohou vidět Tvé lotosové nohy, ale vidí je Tvoji čistí oddaní, jejichž jediným cílem je transcendentálně vychutnávat krásu Tvých činností, ó veliký.

Sloka 46:

Ó Pane, ti, kteří díky svému vážnému přístupu vstoupí do stádia osvícené oddané služby, naplňují celý význam odříkání a poznání a přicházejí na Vaikuṇṭhaloky v duchovním nebi jednoduše tím, že pijí nektar Tvých námětů.

Sloka 47:

Jiní, kteří dosáhli klidu transcendentální seberealizací a silou a poznáním překonali kvality přírody, do Tebe také vstupují, ale je to stálo mnoho bolesti, zatímco oddaný jednoduše vykonává oddanou službu a žádnou takovou bolest necítí.

Sloka 48:

Ó Pane, Původní Osobo, patříme proto pouze Tobě. I když jsme Tvá stvoření, narodili jsme se jeden po druhém pod vlivem tří kvalit přírody, a z toho důvodu jsou naše činnosti oddělené. Nemohli jsme proto po stvoření jednat mezi sebou sladěně pro Tvoje transcendentální potěšení.

Sloka 49:

Ó Nezrozený, pouč nás laskavě o způsobech a prostředcích, jak Ti můžeme obětovat všechno chutné obilí a další plodiny, abychom jak my, tak i všechny ostatní živé bytosti v tomto světě mohli pokojně žít a snadno shromažďovat vše potřebné pro Tebe i pro sebe.

Sloka 50:

Jsi původcem všech polobohů a různých životních druhů, a přitom jsi nejstarší a neměnný. Ó Pane, nic není Tvým zdrojem a nikdo Ti není nadřazen. Oplodnil jsi vnější energii semenem všech živých bytostí, ale Sám jsi nezrozený.

Sloka 51:

Ó Nejvyšší, prosíme Tě, abys nám, kteří jsme byli na počátku stvořeni z mahat-tattvy, úplné kosmické energie, dal Své pokyny, jak máme jednat. Dej nám laskavě Své dokonalé poznání a sílu, abychom Ti mohli sloužit v různých podmínkách druhotného stvoření.