SB 3.5.3
adharma-śīlasya suduḥkhitasya
anugrahāyeha caranti nūnaṁ
bhūtāni bhavyāni janārdanasya
Každá živá bytost se ve svém přirozeném postavení řídí touhami Nejvyššího Pána. Pod vlivem svého špatného jednání v minulosti si však živá bytost začíná přát, aby nebyla podřízena Pánovi, a proto trpí všemožným strádáním, které přináší hmotná existence. Nikdo nemusí dělat nic jiného než oddaně sloužit Nejvyššímu Pánu Śrī Kṛṣṇovi a každá jiná činnost než transcendentální láskyplná služba Pánu je více či méně pokusem o vzpouru proti svrchované vůli. Veškerá plodonosná činnost, empirická filozofie a mystika jsou do určité míry projevem odporu proti podřízenosti Pánu a každá bytost, která se věnuje těmto vzpurným činnostem, je za to patřičně potrestána zákony hmotné přírody, které jsou Pánovi podřízeny. Velcí čistí oddaní Pána cítí soucit k pokleslým duším, a proto putují po celém světě a snaží se je přivést zpátky k Bohu, zpátky domů. Tito čistí oddaní přinášejí poselství o Bohu, aby osvobodili pokleslé duše, a obyčejný člověk, zmatený Pánovou vnější energií, by měl proto využít jejich společnosti.
