Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.6.2

Verš

kāla-sañjñāṁ tadā devīṁ
bibhrac-chaktim urukramaḥ
trayoviṁśati tattvānāṁ
gaṇaṁ yugapad āviśat

Synonyma

kāla-sañjñām — známá jako Kālī; tadā — tehdy; devīm — bohyně; bibhrat — ničivá; śaktim — energie; urukramaḥ — svrchovaně mocný; trayaḥ-viṁśati — dvacet tři; tattvānām — prvků; gaṇam — do všech; yugapat — zároveň; āviśat — vstoupil.

Překlad

Svrchovaně mocný Pán potom vstoupil zároveň do dvaceti tří prvků spolu s bohyní Kālī, Svojí vnější energií, která sama slučuje všechny různé prvky.

Význam

Existuje dvacet tři složek hmoty: celková hmotná energie, falešné ego, zvuk, dotek, podoba, chuť, vůně, země, voda, oheň, vzduch, éter, oko, ucho, nos, jazyk, kůže, ruka, noha, vyměšovací orgán, genitálie, řeč a mysl. Všechny jsou vlivem času spojeny dohromady a časem opět zničeny. Čas je energie Pána, která působí podle jeho pokynů. Tato energie se nazývá Kālī a je představována tmavou bohyní zkázy, kterou obvykle uctívají lidé ovlivnění kvalitou temnoty neboli nevědomosti hmotného světa. Védské hymny popisují projevení vesmíru následovně: mūla-prakṛtir avikṛtir mahadādyāḥ prakṛti-vikṛtayaḥ sapta ṣoḍaśakas tu vikāro na prakṛtir na vikṛtiḥ puruṣaḥ. Energie, která jedná jako hmotná příroda ve spojení dvaceti tří složek, není původním zdrojem stvoření. Pán vstupuje do jednotlivých prvků a používá Svoji energii zvanou Kālī. Tentýž princip je potvrzen i ve všech dalších védských písmech. V Brahma-saṁhitě (5.35) je řečeno:

eko 'py asau racayituṁ jagad-aṇḍa-koṭiṁ
yac-chaktir asti jagad-aṇḍa-cayā yad-antaḥ
aṇḍāntara-stha-paramāṇu-cayāntara-sthaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

“Uctívám prvotního Pána Govindu, který je původní Osobností Božství. Svojí částí, úplnou expanzí (jako Mahā-Viṣṇu), vstupuje do hmotné přírody, pak do každého vesmíru (jako Garbhodakaśāyī Viṣṇu) a poté (jako Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu) do všech prvků včetně každého atomu hmoty. Těchto Jeho projevů je v hmotném stvoření bezpočet — jsou ve všech vesmírech i ve všech atomech.”

Dále je to potvrzeno v Bhagavad-gītě (10.42):

athavā bahunaitena
kiṁ jñātena tavārjuna
viṣṭabhyāham idaṁ kṛtsnam
ekāṁśena sthito jagat

“Ó Arjuno, není třeba, abys znal Mé nespočetné energie, které jednají různými způsoby. Do všech vesmírů hmotného stvoření a do všech jejich prvků vstupuji Svojí částí, úplnou expanzí (Paramātmou neboli Nadduší), a tak probíhá veškeré stvoření.” Ke všem úžasným činnostem hmotné přírody dochází díky Pánu Kṛṣṇovi; On je konečnou příčinou neboli nejvyšší příčinou všech příčin.