Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv třetí: Status quo » KAPITOLA SEDMÁ

Śrīmad-bhāgavatam 3.7.17

Verš

yaś ca mūḍhatamo loke
yaś ca buddheḥ paraṁ gataḥ
tāv ubhau sukham edhete
kliśyaty antarito janaḥ

Synonyma

yaḥ — ten, který je; ca — také; mūḍha-tamaḥ — nejnižší z bláznů; loke — na světě; yaḥ ca — a ten, který je; buddheḥ — inteligence; param — transcendentální; gataḥ — odešlý; tau — jich; ubhau — obou; sukham — štěstí; edhete — zažívají; kliśyati — trpí; antaritaḥ — umístění mezi; janaḥ — lidé.

Překlad

Nejnižší z bláznů a ten, kdo je transcendentální veškeré inteligenci, jsou šťastní, ale všichni ostatní lidé trpí hmotnými bolestmi.

Význam

Nejnižší z bláznů nechápou hmotné utrpení a vesele tráví své životy, aniž by se starali o životní problémy. Tito lidé jsou téměř na úrovni zvířat, která celý svůj život trpí (jak mohou vyšší tvorové vidět), ale přesto si nejsou vědoma hmotného neštěstí. Štěstí v životě prasete je degradované, neboť spočívá v žití ve špíně, v sexu při každé příležitosti a v těžkém boji o přežití, ale prase o tom neví. Lidé, kteří si nejsou vědomi utrpení hmotné existence a pro něž je štěstím sex a tvrdá práce, jsou nejnižší z bláznů. Jelikož však nemají ponětí o svém utrpení, myslí si, že zažívají takzvané štěstí. Druhá skupina lidí neboli ti, kteří jsou osvobozeni a nacházejí se v transcendentálním postavení, nad úrovní inteligence, jsou skutečně šťastní a nazývají se paramahaṁsové. Ale lidé, kteří nejsou ani jako prasata a psi, ani na úrovni paramahaṁsů, cítí hmotné bolesti a musí se tázat na Nejvyšší Pravdu. Ve Vedānta-sūtře je řečeno: athāto brahma-jijñāsā — “Nyní se ptej na Brahman.” Pro lidi, kteří nejsou ani paramahaṁsové, ani blázni, kteří uprostřed života plného uspokojování smyslů zapomněli na otázku seberealizace, jsou tyto otázky nezbytné.