SB 3.9.15

yasyāvatāra-guṇa-karma-viḍambanāni
nāmāni ye 'su-vigame vivaśā gṛṇanti
te 'naika-janma-śamalaṁ sahasaiva hitvā
saṁyānty apāvṛtāmṛtaṁ tam ajaṁ prapadye
Překlad slovo od slova: 
yasya — Jehož; avatāra — inkarnace; guṇa — transcendentální vlastnosti; karma — činnosti; viḍambanāni — tajuplné; nāmāni — transcendentální jména; ye — ti; asu-vigame — na konci tohoto života; vivaśāḥ — automaticky; gṛṇanti — vzývají; te — oni; anaika — mnoho; janma — životy; śamalam — nahromaděné hříchy; sahasā — okamžitě; eva — jistě; hitvā — zbavují se; saṁyānti — získávají; apāvṛta — otevřený; amṛtam — nesmrtelnost; tam — Jeho; ajam — nezrozený; prapadye — přijímám útočiště.
Překlad: 
Přijímám útočiště u lotosových nohou Pána, Jehož inkarnace, vlastnosti a činnosti jsou tajuplnými napodobeninami světského dění. Ten, kdo na konci svého života, byť nevědomě, vzývá Jeho transcendentální jména, je bezpochyby okamžitě zbaven všech hříchů z mnoha životů a nepochybně přichází k Němu.
Význam: 

Činnosti inkarnací Nejvyšší Osobnosti Božství jsou svým způsobem napodobením činností, které probíhají v hmotném světě. Pán je jako herec na jevišti, který napodobuje činnosti krále, i když ve skutečnosti králem není. Když Pán inkarnuje, také napodobuje úlohy, se kterými nemá nic společného. V Bhagavad-gītě (4.14) je řečeno, že Pána se nijak netýkají činnosti, kterým se zdánlivě věnuje: na māṁ karmāṇi limpanti na me karma-phale spṛhā. Pán je všemocný a Svým pouhým přáním může vykonat cokoliv. Když se zjevil jako Pán Kṛṣṇa, hrál roli syna Yaśody a Nandy a zdvihl kopec Govardhan, přestože nemusel. Pouhým přáním může zdvihnout miliony kopců Govardhan; není třeba, aby to dělal vlastní rukou. Zdvihl ho však Sám, aby napodobil obyčejné živé bytosti a zároveň projevil Svoji nadpřirozenou moc. Proto Ho oddaní opěvují jménem Śrī Govardhanadhārī, které znamená “ten, kdo zdvihl kopec Govardhan”. Činnosti Jeho inkarnací a Jeho nadržování oddaným jsou tedy jen napodobováním, stejně jako maska zkušeného divadelního herce. Všechny Jeho činy v těchto podobách jsou však všemocné a vzpomínání na činnosti inkarnací Nejvyšší Osobnosti Božství má stejnou moc jako Samotný Pán. Ajāmila si vzpomněl na svaté jméno Pána Nārāyaṇa pouze tím, že zavolal jméno svého syna Nārāyaṇa, a to mu umožnilo dosáhnout nejvyšší dokonalosti života.