SB 4.11.28

yaḥ pañca-varṣo jananīṁ tvaṁ vihāya
mātuḥ sapatnyā vacasā bhinna-marmā
vanaṁ gatas tapasā pratyag-akṣam
ārādhya lebhe mūrdhni padaṁ tri-lokyāḥ
Překlad slovo od slova: 
yaḥ — kdo; pañca-varṣaḥ — pětiletý; jananīm — matku; tvam — ty; vihāya — ponechal stranou; mātuḥ — matky; sa-patnyāḥ — spolumanželky; vacasā — slovy; bhinna-marmā — dotčen v srdci; vanam — do lesa; gataḥ — odešel; tapasā — askezí; pratyak-akṣam — Nejvyššího Pána; ārādhya — uctíval; lebhe — dosáhl; mūrdhni — na vrcholku; padam — postavení; tri-lokyāḥ — tří světů.
Překlad: 
Můj milý Dhruvo, ve věku pouhých pěti let jsi byl natolik zasažen slovy své macechy, že jsi neohroženě opustil matčinu ochranu a odešel do lesa provozovat yogu za účelem realizace Nejvyšší Osobnosti Božství. Tím jsi již dosáhl nejvyššího postavení ve všech třech světech.
Význam: 

Manu byl velice pyšný na to, že Dhruva Mahārāja byl členem jeho rodiny, neboť již ve věku pouhých pěti let začal meditovat o Nejvyšší Osobnosti Božství a za šest měsíců mohl vidět Pána tváří v tvář. Dhruva Mahārāja je skutečnou pýchou Manuovy dynastie neboli celého lidského rodu. Lidský rod začíná Manuem — slovo manuṣya, které v sanskrtu označuje člověka, doslova znamená “potomek Manua”. V tomto smyslu je tedy Dhruva Mahārāja pýchou nejen rodu Svāyambhuvy Manua, ale i celého lidstva. Jelikož se již odevzdal Nejvyššímu Pánu, Svāyambhuva Manu ho žádal, aby nedělal nic, co neodpovídá postavení odevzdané duše.