Śrīmad-bhāgavatam 4.17.6-7
Verš
bhavān bhagavataḥ prabhoḥ
śravaḥ suśravasaḥ puṇyaṁ
pūrva-deha-kathāśrayam
tava cādhokṣajasya ca
vaktum arhasi yo ’duhyad
vainya-rūpeṇa gām imām
Synonyma
yat — který; ca — a; anyat — jiný; api — jistě; kṛṣṇasya — Kṛṣṇy; bhavān — ty, vznešený; bhagavataḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; prabhoḥ — mocný; śravaḥ — slavné činnosti; su-śravasaḥ — o němž je velice příjemné naslouchat; puṇyam — zbožný; pūrva-deha — o Jeho předchozí inkarnaci; kathā-āśrayam — spojené s vyprávěním; bhaktāya — oddanému; me — mně; anuraktāya — velice pozornému; tava — tvému; ca — a; adhokṣajasya — Pána, známého jako Adhokṣaja; ca — také; vaktum arhasi — prosím vyprávěj; yaḥ — ten, kdo; aduhyat — podojil; vainya-rūpeṇa — v podobě syna krále Veny; gām — krávu, Zemi; imām — tuto.
Překlad
Pṛthu Mahārāja byl mocnou inkarnací energií Pána Kṛṣṇy, a každé vyprávění o jeho činnostech je proto velmi příjemné na poslech a představuje zdroj všeho štěstí. Pokud jde o mne, jsem vždy tvůj oddaný a také oddaný Pána, známého jako Adhokṣaja. Proto prosím, vyprávěj všechny příběhy o králi Pṛthuovi, jenž jako syn krále Veny podojil Zemi v podobě krávy.
Význam
Pán Kṛṣṇa se rovněž nazývá avatārī, což znamená “ten, z Něhož pocházejí všechny inkarnace”. V Bhagavad-gītě (10.8) Pán Kṛṣṇa říká: ahaṁ sarvasya prabhavo mattaḥ sarvaṁ pravartate — “Jsem zdroj všech duchovních a hmotných světů. Vše pochází ze Mne.” Pán Kṛṣṇa je tedy původem každého. Co se týče tohoto hmotného světa, z Kṛṣṇy pocházejí Pán Brahmā, Pán Viṣṇu i Pán Śiva. Tyto tři Kṛṣṇovy inkarnace se nazývají guṇa-avatārové. Hmotnému světu vládnou tři kvality hmotné přírody, přičemž Pán Viṣṇu má na starosti kvalitu dobra, Pán Brahmā kvalitu vášně a Pán Śiva kvalitu nevědomosti. Mahārāja Pṛthu je podobně inkarnací těch vlastností Pána Kṛṣṇy, které jsou potřebné k vládnutí podmíněným duším.
Velice významné je slovo adhokṣaja, které znamená “mimo dosah vnímání hmotných smyslů”. Nejvyšší Osobnost Božství nedokáže nikdo vnímat prostřednictvím mentální spekulace, a následkem toho lidé s nedostatečným poznáním nemohou Nejvyšší Osobnost Božství pochopit. Pomocí hmotných smyslů si lze vytvořit jedině neosobní představu, a proto se Pán nazývá Adhokṣaja.