Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.19.12

Verš

tam atrir bhagavān aikṣat
tvaramāṇaṁ vihāyasā
āmuktam iva pākhaṇḍaṁ
yo ’dharme dharma-vibhramaḥ

Synonyma

tam — krále Indru; atriḥ — mudrc Atri; bhagavān — nejmocnější; aikṣat — viděl; tvaramāṇam — který se pohyboval velkou rychlostí; vihāyasā — v meziplanetárním prostoru; āmuktam iva — jako osvobozená osoba; pākhaṇḍam — podvodník; yaḥ — ten, kdo; adharme — za bezbožnost; dharma — náboženství; vibhramaḥ — mylně zaměňuje.

Překlad

Král Indra odváděl koně, oblečený jako osvobozená osoba. Tento oděv ve skutečnosti znamenal podvod, protože vyvolával mylný dojem zbožnosti. Když Indra takto cestoval meziplanetárním prostorem, uviděl ho velký mudrc Atri a vše pochopil.

Význam

Slovo pākhaṇḍa, použité v tomto verši, se někdy vyslovuje jako pāṣaṇḍa. Obojí označuje podvodníka, který se vydává za velice zbožnou osobu, ale ve skutečnosti je hříšný. Indra si oblékl oděv šafránové barvy, aby podvedl druhé. Tento šafránový oděv zneužívá mnoho podvodníků, kteří se vydávají za osvobozené osoby nebo za inkarnace Boha, a podvádějí tak lidi. Již mnohokrát jsme se zmínili o tom, že podmíněná duše má sklon podvádět, a proto tuto vlastnost můžeme vidět i u osoby, jako je král Indra. Ani on tedy není osvobozený od vlivu hmotného znečištění. Proto jsou zde použita slova āmuktam iva, “jako kdyby byl osvobozený”. Sannyāsī svým šafránovým oděvem oznamuje světu, že se zřekl všech světských záležitostí a věnuje se pouze službě Pánu. Takový oddaný je skutečný sannyāsī neboli osvobozená osoba. Bhagavad-gītā (6.1) říká:

anāśritaḥ karma-phalaṁ
kāryaṁ karma karoti yaḥ
sa sannyāsī ca yogī ca
na niragnir na cākriyaḥ

“Pravý sannyāsī a pravý mystik je ten, kdo nelpí na plodech svého jednání a koná činy, které je zavázán vykonat — nikoliv ten, kdo nezažehne oheň a je nečinný.”

Skutečný sannyāsī a yogī je tedy ten, kdo obětuje výsledky svých činností Nejvyšší Osobnosti Božství. Falešní sannyāsīni a yogīni existují od doby Pṛthuovy oběti. Toto podvádění velice pošetile zavedl král Indra. V některých dobách je velmi výrazné a v jiných dobách méně. Sannyāsī musí být velice opatrný, neboť — jak pravil Pán Caitanya: sannyāsīra alpa chidra sarva-loke gāya — sebemenší skvrnu na jeho charakteru bude veřejnost zveličovat (Cc. Madhya 12.51). Nikdo by tedy neměl přijímat stav sannyāsa, není-li skutečně upřímný a vážný. Tohoto stavu se nemá používat jako prostředku k podvádění veřejnosti. V současném věku Kali je lépe sannyās nepřijímat, jelikož dráždivé podněty jsou nyní velice silné. O sannyās by se měla ucházet jedině velmi vznešená, duchovně pokročilá osoba. Tento stav by neměl nikdo přijímat jako prostředek k získávání živobytí nebo pro nějaké hmotné cíle.