SB 4.21.4

prajās taṁ dīpa-balibhiḥ
sambhṛtāśeṣa-maṅgalaiḥ
abhīyur mṛṣṭa-kanyāś ca
mṛṣṭa-kuṇḍala-maṇḍitāḥ
Překlad slovo od slova: 
prajāḥ — občané; tam — jemu; dīpa-balibhiḥ — s lampami; sambhṛta — vybavení; aśeṣa — v neomezeném množství; maṅgalaiḥ — příznivé předměty; abhīyuḥ — vyšli přivítat; mṛṣṭa — s nádherným tělesným leskem; kanyāḥ ca — a svobodné dívky; mṛṣṭa — srážejícími se; kuṇḍala — náušnicemi; maṇḍitāḥ — ozdobené.
Překlad: 
Když král procházel městskou branou, všichni občané ho uvítali množstvím příznivých předmětů, jako jsou lampy, květy a jogurt. Přivítalo ho také mnoho krásných svobodných dívek, jejichž těla zdobily různé šperky; zvláště náušnice, které narážely jedna do druhé.
Význam: 

Všechny přírodní produkty — arakové oříšky, banány, čerstvě vyrostlá pšenice, rýže, jogurt a rumělka — jež občané přinášeli a jež byly roztroušené po celém městě, jsou ve védské civilizaci považovány za příznivé předměty, vhodné k uvítání významného hosta, jako je ženich, král či duchovní mistr. Podobně příznivé je, když hosta vítají svobodné dívky, které jsou uvnitř i vně čisté, ozdobené a oblečené v krásných šatech. Kumārī, svobodné dívky, kterých se ještě nedotkla ruka žádného muže, tvoří velice příznivou část společnosti. Ty nejkonzervativnější rodiny v hinduistické společnosti ani dnes nedovolují svobodným dívkám, aby chodily samy ven a stýkaly se s chlapci. Dokud se dívky nevdají, chrání je pečlivě jejich rodiče, po svatbě je chrání jejich mladí manželé a ve stáří jejich děti. Jsou-li ženy jako třída takto chráněny, představují pro muže vždy příznivý zdroj energie.