Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.24.3

Verš

antardhāna-gatiṁ śakrāl
labdhvāntardhāna-saṁjñitaḥ
apatya-trayam ādhatta
śikhaṇḍinyāṁ susammatam

Synonyma

antardhāna — zmizení; gatim — zisk; śakrāt — od krále Indry; labdhvā — dostal; antardhāna — jménem; saṁjñitaḥ — takto označený; apatya — děti; trayam — tři; ādhatta — počal; śikhaṇḍinyām — s Śikhaṇḍinī; su-sammatam — uznávané všemi.

Překlad

Mahārāja Vijitāśva dříve potěšil krále nebes Indru a dostal od něho jméno Antardhāna. Se svou manželkou, která se jmenovala Śikhaṇḍinī, počal tři syny, kteří později došli velkého uznání.

Význam

Mahārāja Vijitāśva byl známý jako Antardhāna, což znamená “zmizení”. Toto jméno dostal od Indry a vztahuje se na dobu, kdy Indra ukradl koně z obětní arény Mahārāje Pṛthua. Indra byl při krádeži pro ostatní neviditelný, ale syn Mahārāje Pṛthua, Vijitāśva, ho viděl. Přesto na něho nezaútočil. To svědčí o tom, že Mahārāja Vijitāśva respektoval osoby, které si to zaslouží. Dobře věděl, že Indra není obyčejný zloděj, i když kradl koně jeho otci. Indra je mocný polobůh a služebník Nejvyšší Osobnosti Božství, a Vijitāśva mu tedy ze sentimentu jeho špatné jednání vědomě prominul, což Indru velice potěšilo. Polobozi mají zvláštní mystickou schopnost, pomocí které se dokáží z vlastní vůle objevovat a mizet. Indra tuto schopnost udělil Vijitāśvovi, neboť s ním byl velice spokojený. Proto byl Vijitāśva nadále znám jako Antardhāna.