Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.27.27

Verš

kāla-kanyodita-vaco
niśamya yavaneśvaraḥ
cikīrṣur deva-guhyaṁ sa
sasmitaṁ tām abhāṣata

Synonyma

kāla-kanyā — dcerou Času; udita — vyjádřená; vacaḥ — slova; niśamya — slyšel; yavana-īśvaraḥ — král Yavanů; cikīrṣuḥ — chtěl vykonat; deva — prozřetelnosti; guhyam — důvěrnou povinnost; saḥ — on; sa-smitam — s úsměvem; tām — ji; abhāṣata — oslovil.

Překlad

Když král Yavanů vyslechl slova Kālakanyi, dcery Času, usmál se a začal přemýšlet, jak vyplnit svoji důvěrnou povinnost ve jménu prozřetelnosti. Potom Kālakanyu oslovil tímto způsobem.

Význam

V Caitanya-caritāmṛtě (Ādi 5.142) je řečeno:

ekale īśvara kṛṣṇa, āra saba bhṛtya
yāre yaiche nācāya, se taiche kare nṛtya

Nejvyšší vládce je ve skutečnosti Osobnost Božství, Kṛṣṇa, a každý je Jeho služebník. Yavana-rāja, král Yavanů, byl také služebník Kṛṣṇy, a chtěl proto prostřednictvím Kālakanyi uskutečnit Kṛṣṇův záměr. Přestože Kālakanyā znamená neschopnost a stáří, Yavana-rāja chtěl sloužit Kṛṣṇovi tím, že uvede Kālakanyu do všech míst. Proto se zdravě uvažující člověk ve stáří začne bát smrti. Hlupáci se věnují hmotným činnostem, jako kdyby měli žít věčně a užívat si hmotného pokroku, ale ve skutečnosti žádný hmotný pokrok neexistuje. Pod vlivem iluze si lidé myslí, že je bohatství zachrání, ale přes veškerý rozvoj materialistické vědy zůstávají problémy lidské společnosti — zrození, smrt, stáří a nemoc — stále nevyřešené. Pošetilí vědci si však přesto myslí, že udělali hmotný pokrok. Když je napadne Kālakanyā, neschopnost stáří, začnou se bát smrti—pokud ovšem mají zdravý rozum. Ti, kdo ho nemají, se o smrt nestarají a ani nevědí, co po ní bude následovat. Mylně se domnívají, že smrtí vše končí, a proto jednají v tomto životě velice nezodpovědně a užívají si neomezeného smyslového požitku. Pro inteligentního člověka je příchod stáří podnětem k duchovnímu životu. Lidé se přirozeně bojí, když se blíží smrt, a pro tento účel se král Yavanů snažil Kālakanyi využít.