Śrīmad-bhāgavatam 4.28.50
Verš
tasyāṁ patyuḥ kalevaram
ādīpya cānumaraṇe
vilapantī mano dadhe
Synonyma
Překlad
Poté navršila hranici ze dřeva a položila na ni tělo svého mrtvého manžela. Když skončila, žalostně naříkala a připravila se zahynout v ohni společně s ním.
Význam
To, že věrná manželka umírá společně se svým manželem, je dávná védská tradice, která se nazývá saha-maraṇa. V Indii to bylo běžné až do doby britské nadvlády. Tehdy se ovšem někdy stávalo, že manželka nechtěla zemřít se svým mužem, ale příbuzní ji k tomu donutili. Dříve tomu tak nebylo. Manželka do ohně vstupovala dobrovolně. Britská vláda toto počínání ukončila, neboť ho pokládala za nelidské. V raných dějinách Indie však vidíme, že když zemřel Mahārāja Pāṇḍu, zůstaly po něm dvě manželky — Mādrī a Kuntī — a otázkou bylo, zda mají zemřít obě, nebo jen jedna. Po smrti Mahārāje Pāṇḍua se jeho manželky dohodly, že jedna zůstane a druhá půjde s ním. Bylo rozhodnuto, že Mādrī zahyne se svým manželem v ohni a Kuntī zůstane, aby se postarala o pět dětí, o Pāṇḍuovce. Dokonce ještě v roce 1936 jsme viděli oddanou manželku dobrovolně vstoupit do ohně, který spaloval jejího manžela.
To naznačuje, že manželka oddaného musí být připravena jednat tímto způsobem. Stejně tak oddaný žák duchovního mistra raději zemře se svým guruem, než aby zklamal při vykonávání jeho mise. Stejně jako Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, sestupuje na tuto Zemi, aby znovu ustanovil zásady náboženství, tak i Jeho zástupce, duchovní mistr, přichází znovu ustanovit náboženské zásady. Povinností žáků je převzít misi duchovního mistra a řádně ji vykonávat. Jinak by se měl žák rozhodnout zemřít s duchovním mistrem. Jinými slovy, za vykonání vůle duchovního mistra má být žák připraven položit svůj život a zapomenout na všechny vlastní plány.