SB 4.28.65

barhiṣmann etad adhyātmaṁ
pārokṣyeṇa pradarśitam
yat parokṣa-priyo devo
bhagavān viśva-bhāvanaḥ
Překlad slovo od slova: 
barhiṣman — ó králi Prācīnabarhi; etat — toto; adhyātmam — vyprávění o seberealizaci; pārokṣyeṇa — nepřímo; pradarśitam — poučil; yat — protože; parokṣa-priyaḥ — zajímavý nepřímými popisy; devaḥ — Nejvyšší Pán; bhagavān — Osobnost Božství; viśva-bhāvanaḥ — příčina všech příčin.
Překlad: 
Můj milý králi Prācīnabarhi, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, příčina všech příčin, je oslavován, aby Ho lidé nepřímo poznávali. Proto jsem ti vyložil příběh o Purañjanovi. Ve skutečnosti jsou to pokyny pro seberealizaci.
Význam: 

V Purāṇách je mnoho podobných příběhů, které napomáhají seberealizaci. Ve Vedách stojí: parokṣa-priyā iva hi devāḥ. Mnoho příběhů z Purāṇ má v obyčejných lidech vzbudit zájem o transcendentální náměty. Popisují však skutečnost — nesmíme je pokládat za obyčejné příběhy bez transcendentálního obsahu. Některé z nich popisují skutečné historické události, ale my bychom se měli zajímat o jejich hlavní sdělení. Obyčejný člověk rychle chápe nepřímé pokyny. Cesta bhakti-yogy je ve skutečnosti cestou přímého naslouchání o zábavách Nejvyšší Osobnosti Božství (śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ), ale ti, kdo nemají zájem naslouchat přímo o činnostech Pána nebo jim nerozumějí, mohou s velkým prospěchem naslouchat příběhům a bajkám, jako je ta, kterou vyprávěl Nārada Muni.

Následuje slovník několika důležitých slov z této kapitoly.

ādeśa-kārī — jednání, které je výsledkem hříšných činností.

agastya — mysl.

amātya — vládce smyslů, mysl.

arbuda-arbuda — různé druhy činností śravaṇa a kīrtana o jménu, vlastnostech, podobě atd. Nejvyššího Pána.

ari — překážky, jako je nemoc.

bhoga — požitek. Zde se vztahuje na skutečný požitek v duchovním životě.

bhṛtya — služebníci těla; smysly.

draviḍa-rāja — oddaná služba nebo osoba schopná vykonávat oddanou službu.

dvāra — dveře těla, jako jsou oči a uši.

gṛha — domov. Pro duchovní rozvoj člověk potřebuje klidné místo neboli společnost oddaných.

idhmavāha — oddaný, který přichází za duchovním mistrem. Idhma označuje dřevo, které se přikládá do ohně, a brahmacārī má přinášet tuto idhmu, aby zažehl oheň používaný při vykonávání obětí. Brahmacārī se učí podle duchovních pokynů ráno zažehnout oheň a nabízet do něj obětiny. Má přicházet za duchovním mistrem, aby se poučil o transcendentálních námětech, a védský pokyn praví, že když jde za duchovním mistrem, má s sebou přinést palivo pro vykonávání yajñi neboli oběti. Přesný védský verš zní takto:

tad-vijñānārthaṁ sa gurum evābhigacchet
samit-pāṇiḥ śrotriyaṁ brahma-niṣṭham

“Aby se student naučil transcendentálnímu námětu, musí se obrátit na duchovního mistra. Když za ním jde, má přinést palivo pro obětní oheň. Takový duchovní mistr se pozná podle toho, že dokonale chápe závěry Ved, a proto neustále slouží Nejvyšší Osobnosti Božství.” (Muṇḍaka Upaniṣad 1.2.12) Když podmíněná duše slouží pravému duchovnímu mistrovi, postupně se odpoutává od hmotného požitku a dělá pod vedením svého gurua stálý pokrok v duchovní realizaci. Ti, kdo jsou zmateni iluzorní energií, nejeví nikdy zájem vyhledat duchovního mistra, aby byl jejich život úspěšný.

jāyā — inteligence.

jīrṇa-sarpa — unavený životní vzduch.

kālakanyā — neschopnost stáří.

kāma — vysoká horečka.

kulācala — místo, kde neexistuje neklid.

kuṭumbinī — inteligence.

madirekṣaṇā — označuje dívku, jejíž oči jsou tak přitažlivé, že omámí každého, kdo je spatří. Madirekṣaṇā tedy znamená “velice krásná mladá dívka”. Podle Jīvy Gosvāmīho představuje madirekṣaṇā zosobněné božstvo bhakti. Jakmile někoho přitahuje cesta bhakti, začne sloužit Pánovi a duchovnímu mistrovi a jeho život bude úspěšný. Vaidarbhī následovala svého manžela. Stejně jako ona opustila pohodlný domov, aby sloužila svému manželovi, upřímný student duchovní vědy se musí všeho vzdát v zájmu služby duchovnímu mistrovi. Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura řekl: yasya prasādād bhagavat-prasādaḥ — chce-li někdo dosáhnout skutečného úspěchu v životě, musí přísně následovat pokyny duchovního mistra. Bude-li je následovat, bezesporu udělá rychlý pokrok v duchovním životě. Toto prohlášení Viśvanātha Cakravartīho je v souladu s následujícím veršem ze Śvetāśvatara Upaniṣady (6.23):

yasya deve parā bhaktir
yathā deve tathā gurau
tasyaite kathitā hy arthāḥ
prakāśante mahātmanaḥ

“Skutečný smysl všeho védského poznání je odhalen jen těm velkým duším, které mají naprostou důvěru v Pána i v duchovního mistra.” V Chāndogya Upaniṣadě je řečeno: ācāryavān puruṣo veda — “Ten, kdo se obrátí na pravého duchovního mistra, může pochopit vše, co se týká duchovní realizace.”

malayadhvaja — příkladný oddaný, který je jako santálové dřevo.

pañcāla — pět smyslových předmětů.

paricchada — souhrn všech smyslů.

paura-jana — sedm prvků, které tvoří tělo.

pautra — trpělivost a vážnost.

prajvāra — druh horečky, zvaný též viṣṇu-jvāra.

pratikriyā — obranné prostředky, jako jsou mantry a léky.

pura-pālaka — životní vzduch.

putra — vědomí.

sainika — stav trojího utrpení.

sapta-suta — sedm synů: naslouchání, opěvování, vzpomínání, přednášení modliteb, sloužení lotosovým nohám Pána, uctívání Božstva a jednání jako Pánův služebník.

sauhṛdya — snaha.

suta — syn Vaidarbhī neboli ten, kdo je pokročilý ve vykonávání plodonosných činností a kdo přijde do styku s oddaným duchovním mistrem. Taková osoba se začne zajímat o oddanou službu.

vaidarbhī — žena, která byla dříve mužem, ale jelikož byl tento muž příliš připoutaný k ženě, narodil se v příštím životě jako žena. Darbha znamená tráva kuśa, které je zapotřebí k plodonosným činnostem neboli obřadům karma-kāṇḍīya. Vaidarbhī tedy označuje toho, kdo se narodí v rodině s tradicí karma-kāṇḍīyi. Přijde-li však člověk prostřednictvím svých činností karma-kāṇḍy náhodou do styku s oddaným (jako když se Vaidarbhī stala manželkou Malayadhvaji), jeho život bude úspěšný, neboť se začne věnovat oddané službě Pánu. Pouhým následováním pokynů pravého duchovního mistra může podmíněná duše získat osvobození.

vidarbha-rājasiṁha — největší odborník na plodonosné činnosti.

vīrya — ten, kdo má milost.

yavana — služebník Yamarāje.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvacáté osmé kapitole čtvrtého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Purañjana se v dalším životě stává ženou”.