SB 4.29.26-27

yadātmānam avijñāya
bhagavantaṁ paraṁ gurum
puruṣas tu viṣajjeta
guṇeṣu prakṛteḥ sva-dṛk
guṇābhimānī sa tadā
karmāṇi kurute 'vaśaḥ
śuklaṁ kṛṣṇaṁ lohitaṁ vā
yathā-karmābhijāyate
Překlad slovo od slova: 
yadā — když; ātmānam — Nejvyšší Duše; avijñāya — zapomíná; bhagavantam — Nejvyšší Osobnost Božství; param — svrchovaný; gurum — učitel; puruṣaḥ — živá bytost; tu — potom; viṣajjeta — odevzdává se; guṇeṣu — kvalitám; prakṛteḥ — hmotné přírody; sva-dṛk — ten, kdo dokáže vidět své vlastní dobro; guṇa-abhimānī — ztotožněný s kvalitami přírody; saḥ — on; tadā — tehdy; karmāṇi — plodonosné činnosti; kurute — vykonává; avaśaḥ — spontánně; śuklam — bílá; kṛṣṇam — černá; lohitam — červená; vā — nebo; yathā — podle; karma — práce; abhijāyate — rodí se.
Překlad: 
Živá bytost má od přírody nepatrnou nezávislost zvolit si sama svůj dobrý či špatný osud, ale když zapomene na svého svrchovaného vládce, Osobnost Božství, odevzdá se kvalitám hmotné přírody. Pod jejich vlivem se ztotožňuje s tělem a v jeho zájmu ulpívá na různých činnostech. Někdy je pod vlivem kvality nevědomosti, někdy kvality vášně a někdy kvality dobra, a tak dostává různé druhy těl.
Význam: 

Tyto různé druhy těl popisuje Bhagavad-gītā (13.22):

puruṣaḥ prakṛti-stho hi
bhuṅkte prakṛtijān guṇān
kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya
sad-asad-yoni-janmasu

“Živá bytost pobývá v hmotné přírodě a užívá si jejích tří kvalit. To je způsobeno jejími styky s touto přírodou. Setkává se tak s dobrem a zlem v různých životních druzích.”

Živá bytost se stýká s kvalitami přírody, a proto dostává různá těla z 8 400 000 životních podob. Zde je jasně řečeno, že živá bytost má malou nezávislost, což vyjadřuje slovo sva-dṛk, které znamená “ten, kdo může vidět své vlastní dobro”. Živá bytost je svým přirozeným postavením velice nepatrná a může být svedena a začít napodobovat Nejvyšší Osobnost Božství. Služebník může chtít napodobovat svého pána a založit si vlastní firmu, a když se tak rozhodne, opustí pánovu ochranu. Někdy je neúspěšný a někdy úspěšný. Stejně tak si živá bytost, nedílná část Kṛṣṇy, zakládá vlastní firmu, aby soutěžila s Pánem. Je mnoho těch, kteří chtějí dosáhnout Pánova postavení, ale vyrovnat se Pánu je zcela nemožné. Různé strany se však snaží Pána napodobovat, a proto v hmotném světě zuří velký boj o přežití. Příčinou hmotného otroctví je odchýlení se od služby Pánu a pokusy Pána napodobovat. To je případ māyāvādských filozofů, kteří se umělým způsobem snaží s Pánem splynout. Když se māyāvādští filozofové považují za osvobozené, jsou ošáleni svými mentálními výmysly. Nikdo nemůže splynout s Bohem nebo se Mu vyrovnat. Ten, kdo si to představuje, pouze prodlužuje své otroctví v hmotném světě.