Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.29.30-31

Verš

kṣut-parīto yathā dīnaḥ
sārameyo gṛhaṁ gṛham
caran vindati yad-diṣṭaṁ
daṇḍam odanam eva vā
tathā kāmāśayo jīva
uccāvaca-pathā bhraman
upary adho vā madhye vā
yāti diṣṭaṁ priyāpriyam

Synonyma

kṣut-parītaḥ — hladový; yathā — jako; dīnaḥ — ubohý; sārameyaḥ — pes; gṛham — z domu; gṛham — do domu; caran — toulá se; vindati — získává; yat — jehož; diṣṭam — podle osudu; daṇḍam — výprask; odanam — jídlo; eva — jistě; — nebo; tathā — podobně; kāma-āśayaḥ — v honbě za různými touhami; jīvaḥ — živá bytost; ucca — vysoké; avaca — nízké; pathā — na cestě; bhraman — putuje; upari — vysoko; adhaḥ — nízko; — nebo; madhye — uprostřed; — nebo; yāti — jde; diṣṭam — podle osudu; priya — příjemné; apriyam — nepříjemné.

Překlad

Živá bytost je jako hladový pes, který se toulá ode dveří ke dveřím a žebrá o jídlo. Podle svého osudu někdy dostane výprask a domácí ho vyženou a jindy dostane něco málo k snědku. Stejně tak živá bytost ovlivněná mnoha touhami putuje podle svého osudu různými životními druhy a někdy je ve vysokém a jindy v nízkém postavení. Někdy jde na nebeské planety, někdy do pekla, někdy na střední planety a podobně.

Význam

Postavení živé bytosti je zde přirovnáno k postavení psa. Pes může mít shodou okolností velice bohatého pána nebo může shodou okolností také skončit na ulici. Jako pes boháče si žije velice honosně. V západních zemích někdy můžeme slyšet o pánovi, který v poslední vůli odkázal svému psovi milióny dolarů. Na druhou stranu se ovšem po ulici toulá mnoho psů, kteří nemají co jíst. Přirovnat podmíněnou existenci živé bytosti k situaci psa je tedy velice příhodné. Inteligentní člověk ovšem chápe, že má-li žít jako pes, pak bude nejlépe, když bude patřit Kṛṣṇovi. Pes v hmotném světě je někdy v paláci a jindy na ulici, ale Kṛṣṇův pes v duchovním světě je věčně šťastný. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura proto zpíval: vaiṣṇava ṭhākura tomāra kukura baliyā jānaha more. Zde Bhaktivinoda Ṭhākura nabízí, že se stane psem vaiṣṇavy. Pes sedí u dveří svého pána a nikoho nezvaného nepustí dovnitř. Stejně tak bychom měli sloužit vaiṣṇavovi a snažit se ho potěšit ve všech ohledech. Bez toho nelze udělat duchovní pokrok. Nehledě na duchovní pokrok — pokud člověk v hmotném světě nevyvine vlastnosti v kvalitě dobra, nedostane se na vyšší planetární systém. To potvrzuje Bhagavad-gītā (14.18):

ūrdhvaṁ gacchanti sattva-sthā
madhye tiṣṭhanti rājasāḥ
jaghanya-guṇa-vṛtti-sthā
adho gacchanti tāmasāḥ

“Ti, kdo se nacházejí v kvalitě dobra, stoupají k vyšším planetám; ti, kdo jsou v kvalitě vášně, zůstávají na planetách na úrovni Země, a ti, kdo jsou v kvalitě nevědomosti, klesají do pekelných světů.”

Na různých planetárních systémech existuje mnoho životních druhů a živá bytost jimi prochází podle toho, jak vyvíjí vlastnosti v kvalitách dobra, vášně a nevědomosti. Je-li v kvalitě dobra, stoupá na vyšší systémy; je-li ve vášni, zůstává na středních systémech, a je-li v nevědomosti, je poslána do nižších životních druhů.