SB 4.29.53

kṣudraṁ caraṁ sumanasāṁ śaraṇe mithitvā
raktaṁ ṣaḍaṅghri-gaṇa-sāmasu lubdha-karṇam
agre vṛkān asu-tṛpo 'vigaṇayya yāntaṁ
pṛṣṭhe mṛgaṁ mṛgaya lubdhaka-bāṇa-bhinnam
Překlad slovo od slova: 
kṣudram — trávu; caram — spásá; sumanasām — krásné květinové zahrady; śaraṇe — pod ochranou; mithitvā — spojený s družkou; raktam — připoutaný; ṣaṭ-aṅghri — čmeláků; gaṇa — hejna; sāmasu — ke zpěvu; lubdha-karṇam — jehož sluch je přitahovaný; agre — vpředu; vṛkān — tygři; asu-tṛpaḥ — kteří žijí na úkor života druhých; avigaṇayya — nevšímá si; yāntam — přechází; pṛṣṭhe — vzadu; mṛgam — jelena; mṛgaya — najdi; lubdhaka — lovce; bāṇa — šípy; bhinnam — snadno zranitelný.
Překlad: 
Můj milý králi, najdi prosím jelena, který se svou družkou spásá trávu v krásné květinové zahradě. Tento jelen je velice připoutaný k tomu, co dělá, a vychutnává sladký zpěv čmeláků. Pokus se pochopit jeho situaci. Neuvědomuje si, že před ním je tygr, který se živí masem druhých a za ním lovec, který se ho chystá zasáhnout ostrými šípy. Jelenovi tedy bezprostředně hrozí smrt.
Význam: 

V tomto přirovnání má král najít jelena, který je neustále v nebezpečné situaci. Tento jelen spásá trávu v krásné květinové zahradě, a přestože je ohrožen ze všech stran, není si okolního nebezpečí vědom. Všechny živé bytosti, a zvláště lidé, si myslí, že jsou v rodinném kruhu velice šťastní. Každý se soustředí na svoji manželku, která je okrasou rodiny, jako kdyby žil v květinové zahradě a naslouchal sladkému bzučení čmeláků. Toto bzučení můžeme přirovnat k dětské řeči. Člověk si stejně jako jelen užívá své rodiny a neví, že před ním je faktor času, který zde zastupuje tygr. Plodonosné činnosti jsou jen zdrojem dalšího nebezpečí a nutí živou bytost přijímat různé druhy těl. Jelen častokrát běží pouští za vidinou vody. Kromě toho má také velice rád sex. Je zřejmé, že toho, kdo žije jako jelen, čeká časem krutá smrt. Védská literatura nám proto doporučuje, abychom — dříve než přijde smrt — pochopili své přirozené postavení a začali rozvíjet oddanou službu. Bhāgavatam (11.9.29) praví:

labdhvā sudurlabham idaṁ bahu-sambhavānte
mānuṣyam arthadam anityam apīha dhīraḥ
tūrṇaṁ yateta na pated anumṛtyu yāvan
niḥśreyasāya viṣayaḥ khalu sarvataḥ syāt

Tuto lidskou podobu jsme získali po mnoha zrozeních, a proto bychom se, dříve než přijde smrt, měli zaměstnat transcendentální láskyplnou službou Pánu. To je naplnění lidského života.