SB 4.29.74

evaṁ pañca-vidhaṁ liṅgaṁ
tri-vṛt ṣoḍaśa vistṛtam
eṣa cetanayā yukto
jīva ity abhidhīyate
Překlad slovo od slova: 
evam — takto; pañca-vidham — pět smyslových předmětů; liṅgam — jemné tělo; tri-vṛt — ovlivněné třemi kvalitami; ṣoḍaśa — šestnáct; vistṛtam — expandované; eṣaḥ — toto; cetanayā — s živou bytostí; yuktaḥ — spojené; jīvaḥ — podmíněná duše; iti — takto; abhidhīyate — je chápána.
Překlad: 
Pět smyslových předmětů, pět smyslových orgánů, pět poznávacích smyslů a mysl představuje šestnáct hmotných expanzí. Ty se pojí s živou bytostí a jsou ovlivněny třemi kvalitami hmotné přírody. Tak se vykládá existence podmíněné duše.
Význam: 

Pán Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (15.7):

mamaivāṁśo jīva-loke
jīva-bhūtaḥ sanātanaḥ
manaḥ-ṣaṣṭhānīndriyāṇi
prakṛti-sthāni karṣati

“Živé bytosti v tomto podmíněném světě jsou Mé věčné dílčí části. Jelikož žijí podmíněným životem, těžce zápolí se šesti smysly, ke kterým patří i mysl.”

Zde je rovněž vysvětleno, že živá bytost přichází do styku se šestnácti hmotnými prvky a je ovlivněna třemi kvalitami hmotné přírody. Živá bytost a tato kombinace prvků se spojují a vytvářejí to, čemu se říká jīva-bhūta, podmíněná duše, která těžce zápolí v hmotné přírodě. Nejprve je celková hmotná energie vzrušena třemi kvalitami hmotné přírody. To vše vytváří životní podmínky živé bytosti. Tak se vyvíjí jemné a hrubé tělo a jejich složky jsou země, voda, oheň, vzduch, éter atd. Podle Śrī Madhvācāryi je projevení jemného těla živé bytosti (které sestává z mysli, smyslových předmětů, pěti smyslů, které získávají poznání, a pěti smyslů, které jednají v hmotném světě) možné tehdy, když je vědomí, životní síla v srdci, vzrušené třemi kvalitami hmotné přírody.