Skip to main content

KAPITOLA TŘETÍ

Hovory mezi Pánem Śivou a Satī

Verš

maitreya uvāca
sadā vidviṣator evaṁ
kālo vai dhriyamāṇayoḥ
jāmātuḥ śvaśurasyāpi
sumahān aticakrame

Synonyma

maitreyaḥ uvāca — Maitreya pravil; sadā — stále; vidviṣatoḥ — napětí; evam — takto; kālaḥ — čas; vai — jistě; dhriyamāṇayoḥ — dále snášel; jāmātuḥ — zetě; śvaśurasya — tchána; api — dokonce; su-mahān — nesmírně velký; aticakrame — uplynul.

Překlad

Maitreya pokračoval: Napětí mezi tchánem a zetěm, Dakṣou a Pánem Śivou, trvalo velmi dlouhou dobu.

Význam

V předcházející kapitole se Vidura tázal Maitreyi, proč mezi Pánem Śivou a Dakṣou došlo k nedorozumění. Dále se ptal, proč se Satī rozhodla kvůli sporu mezi Dakṣou a jeho zetěm zničit své vlastní tělo. Hlavním důvodem tohoto činu byla skutečnost, že její otec, Dakṣa, začal novou oběť, na kterou Pán Śiva nebyl vůbec pozván. Když se koná oběť, obvykle jsou pozváni také všichni polobozi, zejména Pán Brahmā a Pán Śiva, jakož i řada dalších významných polobohů, jako Indra a Candra. Každá oběť je určena pro usmíření Nejvyšší Osobnosti Božství, Śrī Viṣṇua, ale polobozi jsou rovněž pozváni a podílejí se na ní. Je řečeno, že bez přítomnosti všech polobohů není žádná oběť úplná. V napjaté situaci, která panovala mezi tchánem a zetěm, se Dakṣa rozhodl vykonat další obětní obřad, k němuž Pán Śiva nebyl pozván. Dakṣa byl nejdůležitějším z těch, kdo plodili obyvatelstvo, k čemuž ho osobně pověřil Brahmā. Byl synem Brahmy a vzhledem ke svému vysokému postavení byl také velice pyšný.

Verš

yadābhiṣikto dakṣas tu
brahmaṇā parameṣṭhinā
prajāpatīnāṁ sarveṣām
ādhipatye smayo ’bhavat

Synonyma

yadā — když; abhiṣiktaḥ — pověřen; dakṣaḥ — Dakṣa; tu — ale; brahmaṇā — Brahmou; parameṣṭhinā — nejvyšším učitelem; prajāpatīnām — Prajāpatiů; sarveṣām — všech; ādhipatye — jako vůdce; smayaḥ — namyšlený; abhavat — stal se.

Překlad

Když Pán Brahmā pověřil Dakṣu, aby se stal vůdcem všech Prajāpatiů, kteří plodí obyvatelstvo, Dakṣa velice zpyšněl.

Význam

Přestože se Dakṣa choval závistivě a nepřátelsky k Pánu Śivovi, stal se vůdcem všech Prajāpatiů, a začal proto být velice pyšný. Člověk, který je pyšný na své hmotné vlastnictví, je schopen všeho, a Dakṣa tedy jednal na základě falešné prestiže. To bude popsáno v této kapitole.

Verš

iṣṭvā sa vājapeyena
brahmiṣṭhān abhibhūya ca
bṛhaspati-savaṁ nāma
samārebhe kratūttamam

Synonyma

iṣṭvā — po vykonání; saḥ — on (Dakṣa); vājapeyena — s obětí zvanou vājapeya; brahmiṣṭhān — Śivu a jeho stoupence; abhibhūya — bez ohledu na; ca — a; bṛhaspati-savam — bṛhaspati-sava; nāma — zvanou; samārebhe — začal; kratu-uttamam — nejlepší oběť.

Překlad

Dakṣa začal konat oběť jménem vājapeya a byl nezvratně přesvědčený, že má plnou podporu Pána Brahmy. Pak vykonal další velikou oběť, zvanou bṛhaspati-sava.

Význam

Vedy předepisují, že před vykonáním oběti bṛhaspati-sava je nutné nejprve vykonat oběť zvanou vājapeya. Dakṣa však při příležitosti těchto obětí opomenul pozvat velké oddané, jako je Pán Śiva. Védské texty ustanovují, že polobozi mají právo zúčastnit se yajñí a jsou také oprávněnými příjemci obětin. Dakṣa je však chtěl opomenout. Veškeré oběti jsou určené k usmíření Pána Viṣṇua, ale k Pánu Viṣṇuovi patří také všichni Jeho oddaní. Brahmā, Pán Śiva a další polobozi jsou všichni poslušnými služebníky Pána Viṣṇua, a Pán Viṣṇu proto není bez jejich přítomnosti nikdy spokojen. Dakṣa byl tak opojený svou mocí, že chtěl Pánu Brahmovi a Pánu Śivovi upřít jejich podíl na oběti. Měl za to, že když uspokojí Viṣṇua, nemusí uspokojovat Jeho následovníky. To však není předepsaný postup. Viṣṇu si naopak přeje, aby Jeho oddaní byli uspokojeni jako první. Pán Kṛṣṇa praví: mad-bhakta-pūjā-bhyadhikā — “Uctívání Mých oddaných je lepší než uctívání Mne Samotného.” Rovněž Śiva Purāṇa praví, že nejlepším způsobem uctívání je oběť Viṣṇuovi, ale ještě lepší je uctívat oddané Kṛṣṇy. Dakṣovo rozhodnutí nepřizvat Pána Śivu tedy nebylo namístě.

Verš

tasmin brahmarṣayaḥ sarve
devarṣi-pitṛ-devatāḥ
āsan kṛta-svastyayanās
tat-patnyaś ca sa-bhartṛkāḥ

Synonyma

tasmin — v té (oběti); brahma-ṛṣayaḥ — brahmarṣiové; sarve — všichni; devarṣi — devarṣiové; pitṛ — předci; devatāḥ — polobozi; āsan — byli; kṛta-svasti-ayanāḥ — byly krásně ozdobené šperky; tat-patnyaḥ — jejich manželky; ca — a; sa-bhartṛkāḥ — se svými manžely.

Překlad

Z různých částí vesmíru se k oběti sešlo mnoho brahmarṣiů, velkých mudrců a starších i jiných polobohů. Jejich manželky byly krásně ozdobeny šperky.

Význam

Pro vdanou ženu se sluší, aby se při významných obřadech, jako je svatba, oběť nebo pūjā, ozdobila šperky, zušlechtila kosmetickými přípravky a oblékla si sváteční šaty. Jsou to příznivé znaky. Na oné velké oběti, zvané bṛhaspati-sava, se sešlo mnoho žen z nebeských planet spolu se svými manžely, což byli devarṣiové, polobozi a rājarṣiové. Skutečnost, že ženy přišly spolu se svými manžely, je zde zdůrazněna proto, že pěkně ozdobená žena je pro svého muže zdrojem inspirace. Krásné ozdoby, šperky a šaty žen polobohů a mudrců, jakož i dobrá nálada samotných jejich manželů, byly pro obřad příznivými znaky.

Verš

tad upaśrutya nabhasi
khe-carāṇāṁ prajalpatām
satī dākṣāyaṇī devī
pitṛ-yajña-mahotsavam
vrajantīḥ sarvato digbhya
upadeva-vara-striyaḥ
vimāna-yānāḥ sa-preṣṭhā
niṣka-kaṇṭhīḥ suvāsasaḥ
dṛṣṭvā sva-nilayābhyāśe
lolākṣīr mṛṣṭa-kuṇḍalāḥ
patiṁ bhūta-patiṁ devam
autsukyād abhyabhāṣata

Synonyma

tat — potom; upaśrutya — slyšela; nabhasi — v nebi; khe-carāṇām — těch, kteří létají vzduchem (Gandharvů); prajalpatām — rozhovory; satī — Satī; dākṣāyaṇī — dcera Dakṣi; devī — manželka Śivy; pitṛ-yajña-mahā-utsavam — velká obětní slavnost, kterou vykonával její otec; vrajantīḥ — ubíraly se; sarvataḥ — ze všech; digbhyaḥ — směrů; upadeva-vara-striyaḥ — půvabné manželky polobohů; vimāna-yānāḥ — ve svých letadlech; sa-preṣṭhāḥ — se svými manžely; niṣka-kaṇṭhīḥ — měly pěkné náhrdelníky s medailóny; su-vāsasaḥ — oděné v krásných šatech; dṛṣṭvā — viděla; sva-nilaya-abhyāśe — poblíž svého sídla; lola-akṣīḥ — s nádhernýma, zářícíma očima; mṛṣṭa-kuṇḍalāḥ — pěkné náušnice; patim — její manžel; bhūta-patim — vládce bhūtů; devam — polobůh; autsukyāt — velice rozrušena; abhyabhāṣata — pravila.

Překlad

Satī, počestná dcera Dakṣi, slyšela, jak nebeské bytosti létající po obloze rozmlouvají o velké oběti, kterou pořádal její otec. Když viděla, jak se ze všech stran kolem jejího sídla k oběti ubírají půvabné manželky nebeských obyvatel, se zářícíma očima, oděné v krásných šatech a ozdobené náušnicemi a náhrdelníky s medailóny, velice rozrušena přistoupila ke svému manželovi, vládci bhūtů, a takto k němu promluvila.

Význam

Ukazuje se, že sídlo Pána Śivy se nachází mimo tuto planetu, v jiných oblastech vesmíru. Jak jinak by Satī mohla vidět letadla blížící se z různých směrů k naší planetě a slyšet rozhovory cestujících o tom, že Dakṣa pořádá velkou oběť? Satī je zde uvedena jako Dākṣāyaṇī, neboť byla Dakṣovou dcerou. Slovo upadeva-vara se vztahuje na nižší polobohy — Gandharvy, Kinnary a Uragy, což nejsou přímo polobozi, ale bytosti na úrovni mezi polobohy a lidmi. I oni přilétali v letadlech. Slovo sva-nilayābhyāśe naznačuje, že její sídlo míjeli v těsné blízkosti. Jsou zde velmi pěkně popsány šaty a tělesné rysy manželek nebeských obyvatel. Oči jim těkaly z místa na místo a jejich náušnice a šperky se třpytily a leskly. Měly na sobě ty nejhezčí šaty a náhrdelníky s neobyčejnými medailóny. Každá měla po boku svého manžela. Vypadaly tak nádherně, že Satī, Dākṣāyaṇī, se také toužila obléci do krásných šatů a vydat se se svým manželem k oběti. Ženy mají od přírody takové sklony.

Verš

saty uvāca
prajāpates te śvaśurasya sāmprataṁ
niryāpito yajña-mahotsavaḥ kila
vayaṁ ca tatrābhisarāma vāma te
yady arthitāmī vibudhā vrajanti hi

Synonyma

satī uvāca — Satī řekla; prajāpateḥ — Dakṣi; te — tvůj; śvaśurasya — tvého tchána; sāmpratam — dnes; niryāpitaḥ — začala; yajña-mahā-utsavaḥ — velká oběť; kila — jistě; vayam — my; ca — a; tatra — tam; abhisarāma — můžeme jít; vāma — ó můj drahý Pane Śivo; te — tvé; yadi — jestliže; arthitā — přání; amī — tito; vibudhāḥ — polobozi; vrajanti — jdou; hi — protože.

Překlad

Satī řekla: Můj drahý Pane Śivo, tvůj tchán nyní vykonává velkou oběť a všichni polobozi tam jdou na jeho pozvání. Je-li to tvé přání, můžeme tam také jít.

Význam

Satī věděla o napjaté situaci, která panovala mezi jejím otcem a jejím mužem. Nicméně Pánu Śivovi, svému manželovi, dala najevo, že chce také jít, neboť oběť se konala v jejím otcovském domě a ubíralo se na ni mnoho polobohů. Nemohla však přímo vyjádřit svoji vůli, a proto svému manželovi řekla, že jestli si přeje jít, mohla by ho doprovázet. Svou touhu tedy manželovi předložila se vší zdvořilostí.

Verš

tasmin bhaginyo mama bhartṛbhiḥ svakair
dhruvaṁ gamiṣyanti suhṛd-didṛkṣavaḥ
ahaṁ ca tasmin bhavatābhikāmaye
sahopanītaṁ paribarham arhitum

Synonyma

tasmin — v té oběti; bhaginyaḥ — sestry; mama — moje; bhartṛbhiḥ — se svými manžely; svakaiḥ — svými; dhruvam — jistě; gamiṣyanti — půjdou; suhṛt-didṛkṣavaḥ — s přáním vidět příbuzné; aham — já; ca — a; tasmin — v tomto shromáždění; bhavatā — s tebou (Pánem Śivou); abhikāmaye — toužím; saha — s; upanītam — darovanými; paribarham — šperky a ozdobami; arhitum — přijmout.

Překlad

K tomuto velkému obětnímu obřadu jistě přijdou všechny mé sestry se svými manžely, aby se setkaly s příbuznými. I já bych si přála ozdobit se šperky, které mi otec daroval, a zúčastnit se po tvém boku této události.

Význam

Každá žena se ráda zdobí šperky, obléká si pěkné šaty, doprovází svého manžela na různé společenské události a setkává se s přáteli a příbuznými. Takto si užívá života. Tyto sklony nejsou neobvyklé, neboť žena je základem hmotného požitku. V sanskrtu se “žena” řekne strī, což znamená “ten, kdo rozšiřuje pole hmotného požitku”. V hmotném světě existuje vzájemná přitažlivost mezi ženou a mužem. Tak funguje podmíněný život. Žena přitahuje muže, což vede k rozšiřování hmotných činností, které se týkají domu, bohatství, dětí a přátel. Místo snižování svých hmotných požadavků se tak člověk stále více zaplétá do hmotného požitku. Pán Śiva je však jiný — proto se také jmenuje Śiva. Hmotný požitek ho nijak neláká, přestože jeho manželka Satī byla dcerou jedné z nejvýznamnějších osobností a byla mu věnována na přání Brahmy. Pán Śiva se zdráhal, avšak Satī si jakožto žena, dcera krále, přála užívat. Chtěla jít do domu svého otce stejně jako její sestry, setkat se s nimi a vychutnávat společenský život. V tomto verši výslovně říká, že by se ozdobila šperky, které jí daroval otec. Neříká, že by se ozdobila šperky, které jí daroval manžel, neboť ten byl vůči těmto záležitostem lhostejný. Nevěděl, co znamená zdobit svou manželku a chodit do společnosti, protože neustále v extázi myslel na Nejvyšší Osobnost Božství. Podle védské tradice dostává dcera ke svatbě dostatečné věno a Satī od svého otce dostala mimo jiné také mnoho šperků. Šperky zpravidla dává ženě manžel, ale v tomto případě je řečeno, že Śiva byl po hmotné stránce téměř bez prostředků, a proto jí nemohl žádné věnovat. Z toho důvodu se chtěla ozdobit šperky, které jí daroval otec. Satī měla štěstí, že jí Pán Śiva šperky nevzal a neutratil za gāñju, jak to dělají jeho napodobitelé, kteří často vyplení celou domácnost a kvůli kouření, alkoholu a podobným věcem zpronevěří všechen majetek své vlastní ženy.

Verš

tatra svasṝr me nanu bhartṛ-sammitā
mātṛ-ṣvasṝḥ klinna-dhiyaṁ ca mātaram
drakṣye cirotkaṇṭha-manā maharṣibhir
unnīyamānaṁ ca mṛḍādhvara-dhvajam

Synonyma

tatra — tam; svasṝḥ — vlastní sestry; me — mé; nanu — jistě; bhartṛ-sammitāḥ — s manžely; mātṛ-svasṝḥ — sestry mé matky; klinna-dhiyam — milující; ca — a; mātaram — matku; drakṣye — uvidím; cira-utkaṇṭha-manāḥ — která se dlouho strachovala; mahā-ṛṣibhiḥ — velkými mudrci; unnīyamānam — vychována; ca — a; mṛḍa — ó Śivo; adhvara — oběť; dhvajam — vlajky.

Překlad

Jistě tam jsou mé sestry a sestry mé matky se svými manžely, stejně jako mnoho jiných drahých příbuzných. Když tam půjdu, budu mít možnost se s nimi setkat, hledět na třepotající se vlajky a na to, jak velcí mudrci vykonávají oběť. Můj milý choti, z těchto důvodů velice toužím jít.

Význam

Jak bylo řečeno dříve, napětí mezi tchánem a zetěm trvalo značně dlouhou dobu. To znamená, že Satī již dlouho nenavštívila otcovský dům. Hořela touhou po domově, zvláště když tam měly být její sestry se svými manžely, jakož i sestry její matky. Jako každá žena si i Satī přála jít po boku svého manžela, oblečena stejně honosně jako její sestry. V žádném případě nechtěla jít sama.

Verš

tvayy etad āścaryam ajātma-māyayā
vinirmitaṁ bhāti guṇa-trayātmakam
tathāpy ahaṁ yoṣid atattva-vic ca te
dīnā didṛkṣe bhava me bhava-kṣitim

Synonyma

tvayi — v tobě; etat — ten; āścaryam — úžasný; aja — ó Pane Śivo; ātma-māyayā — vnější energií Nejvyššího Pána; vinirmitam — stvořený; bhāti — zdá se; guṇa-traya-ātmakam — vzájemné působení tří kvalit hmotné přírody; tathā api — přesto; aham — já; yoṣit — žena; atattva-vit — která nezná pravdu; ca — a; te — tvoje; dīnā — ubohá; didṛkṣe — toužím vidět; bhava — ó Pane Śivo; me — mé; bhava-kṣitim — rodiště.

Překlad

Tento projevený vesmír je úžasným stvořením vzájemného působení tří kvalit hmotné přírody neboli vnější energie Nejvyššího Pána. Ty jsi tuto pravdu dokonale realizoval. Já jsem však jen ubohá žena, a jak víš, pravda mi není známá. Toužím proto znovu vidět své rodiště.

Význam

Dākṣāyaṇī, Satī, si byla dokonale vědoma toho, že její manžel, Pán Śiva, neměl příliš velký zájem o třpytivý projev hmotného světa, který je výsledkem vzájemného působení tří kvalit hmotné přírody. Oslovila proto svého manžela slovem aja, jež označuje toho, kdo překonal otroctví zrození a smrti a realizoval svou věčnou totožnost. Řekla: “Jsi seberealizovaný a nedotýká se tě iluze, kdy živá bytost přijímá tento zvrácený odraz neboli hmotný vesmírný projev za skutečný. Již tě nepřitahuje společenský život a nikoho nepovažuješ za otce, matku nebo sestru, neboť jsou to pouhé iluzorní vztahy. Já, ubohá žena, však nejsem tak pokročilá v transcendentální realizaci, a proto mi tyto věci přirozeně připadají skutečné.” Pouze méně inteligentní osoby přijímají tento zvrácený odraz duchovního světa jako skutečnost. Pod vlivem vnější energie si myslí, že tento projev je opravdový, zatímco ti, kdo jsou pokročilí v duchovní realizaci, vědí, že se jedná o iluzi. Realita je jinde, v duchovním světě. “Co se mne týče,” řekla Satī, “nevím toho o seberealizaci mnoho. Jsem ubohá, protože neznám opravdovou skutečnost. Táhne mne to do mého rodiště, chci se tam podívat.” Kdo je přitahován místem, kde se narodil, svým tělem a dalšími podobnými věcmi, o kterých Bhāgavatam v této souvislosti hovoří, je považován za osla nebo krávu. Satī to vše mnohokrát slyšela od svého manžela, Pána Śivy, ale protože byla žena, yoṣit, nepřestala po těchto hmotných předmětech citové náklonnosti toužit. Slovo yoṣit znamená “užívaný”. Ženám se proto říká yoṣit a styky s nimi jsou omezené pro každého, kdo usiluje o pokrok v duchovním životě. Stane-li se někdo hračkou v rukách yoṣit, jeho duchovní pokrok se okamžitě zastaví. Je řečeno: “Ti, kdo jsou jako hračky v rukách ženy (yoṣit-krīḍā-mṛgeṣu), nemohou pokročit v duchovní realizaci.”

Verš

paśya prayāntīr abhavānya-yoṣito
 ’py alaṅkṛtāḥ kānta-sakhā varūthaśaḥ
yāsāṁ vrajadbhiḥ śiti-kaṇṭha maṇḍitaṁ
nabho vimānaiḥ kala-haṁsa-pāṇḍubhiḥ

Synonyma

paśya — pohleď; prayāntīḥ — jdou; abhava — ó nezrozený; anya-yoṣitaḥ — další ženy; api — určitě; alaṅkṛtāḥ — ozdobené; kānta-sakhāḥ — s manžely a přáteli; varūthaśaḥ — ve velkém počtu; yāsām — jich; vrajadbhiḥ — letí; śiti-kaṇṭha — ó ty, který máš modré hrdlo; maṇḍitam — zkrášlené; nabhaḥ — nebe; vimānaiḥ — letadly; kala-haṁsa — labutě; pāṇḍubhiḥ — bílé.

Překlad

Ó nezrozený, jehož hrdlo je modré! Nejen moji příbuzní, ale i mnoho dalších žen, oděných v krásná roucha a ozdobených šperky, se tam vypravilo spolu se svými manžely a přáteli. Pohleď, jak celé nebe zkrásnělo množstvím jejich bílých letadel.

Význam

Zde je Pán Śiva oslovený jako abhava, “nezrozený”, ačkoliv většinou je označován jako bhava neboli “ten, který se narodil”. Ve skutečnosti se Rudra, Pán Śiva, narodil z čela Brahmy, jenž je zvaný Svayambhū, protože se nezrodil z člověka či jiného hmotného tvora, ale přímo z lotosového květu, který vyrůstá z Viṣṇuova břicha. Je-li zde Pán Śiva oslovený jako abhava, lze to chápat ve významu “ten, kdo nikdy nepocítil hmotné neštěstí”. Satī chtěla na svého manžela zapůsobit tvrzením, že když na slavnost jdou i ti, kdo nejsou otcovi příbuzní, proč by ona, která je s ním tak důvěrně spojená, nemohla jít také. Pán Śiva je zde rovněž oslovený jako “ten, kdo má modré hrdlo”. Śiva vypil oceán jedu a zadržel jej v hrdle, aniž by ho spolkl a nechal vniknout do žaludku. Jeho hrdlo zmodralo a od té doby se Śiva nazývá nīlakaṇṭha. Důvodem, proč Pán Śiva vypil oceán jedu, bylo, že chtěl pomoci druhým. Když polobozi a démoni společně stloukali oceán mléka, získali nejprve prudký jed. Jelikož tento oceán jedu mohl ohrozit méně pokročilé bytosti, Pán Śiva ho celý vypil. Jestliže pro blaho jiných mohl vypít tak velké množství jedu, proč by nemohl být tak laskavý a dovolit své manželce navštívit otcovský dům, když ho o to osobně žádala?

Verš

kathaṁ sutāyāḥ pitṛ-geha-kautukaṁ
niśamya dehaḥ sura-varya neṅgate
anāhutā apy abhiyanti sauhṛdaṁ
bhartur guror deha-kṛtaś ca ketanam

Synonyma

katham — jak; sutāyāḥ — dcery; pitṛ-geha-kautukam — slavnost v domě jejího otce; niśamya — slyšel; dehaḥ — tělo; sura-varya — ó nejlepší z polobohů; na — ne; iṅgate — vzrušené; anāhutāḥ — nevolán; api — i; abhiyanti — jde; sauhṛdam — přítel; bhartuḥ — manžela; guroḥ — duchovního mistra; deha-kṛtaḥ — otce; ca — a; ketanam — dům.

Překlad

Ó nejlepší z polobohů, jak by se dceřina těla nezmocnilo vzrušení, když slyší, že se v domě jejího otce konají oslavy? Můžeš sice namítat, že mne nikdo nepozval, ale do domu přítele, manžela, duchovního mistra a otce je možné jít i bez pozvání.

Verš

tan me prasīdedam amartya vāñchitaṁ
kartuṁ bhavān kāruṇiko batārhati
tvayātmano ’rdhe ’ham adabhra-cakṣuṣā
nirūpitā mānugṛhāṇa yācitaḥ

Synonyma

tat — proto; me — ke mně; prasīda — buď prosím vlídný; idam — tato; amartya — ó nesmrtelný pane; vāñchitam — touha; kartum — dělat; bhavān — ty, vznešený; kāruṇikaḥ — laskavý; bata — ó pane; arhati — je schopen; tvayā — tebou; ātmanaḥ — tvého těla; ardhe — v polovině; aham — já; adabhra-cakṣuṣā — s veškerým poznáním; nirūpitā — v mém postavení; — mně; anugṛhāṇa — projev prosím laskavost; yācitaḥ — požádaný.

Překlad

Ó nesmrtelný Śivo, buď ke mně prosím vlídný a splň mi mé přání. Přijal jsi mne jako druhou polovinu svého těla. Projev mi proto laskavost a přijmi moji žádost.

Verš

ṛṣir uvāca
evaṁ giritraḥ priyayābhibhāṣitaḥ
pratyabhyadhatta prahasan suhṛt-priyaḥ
saṁsmārito marma-bhidaḥ kuvāg-iṣūn
yān āha ko viśva-sṛjāṁ samakṣataḥ

Synonyma

ṛṣiḥ uvāca — velký mudrc Maitreya pravil; evam — takto; giritraḥ — Pán Śiva; priyayā — drahou chotí; abhibhāṣitaḥ — oslovený; pratyabhyadhatta — odvětil; prahasan — s úsměvem; suhṛt-priyaḥ — drahý všem příbuzným; saṁsmāritaḥ — vzpomněl si; marma-bhidaḥ — drásající srdce; kuvāk-iṣūn — zlomyslná slova; yān — která (slova); āha — vyslovil; kaḥ — kdo (Dakṣa); viśva-sṛjām — stvořitelů vesmírného projevu; samakṣataḥ — v přítomnosti.

Překlad

Velký mudrc Maitreya pravil: Pán Śiva, osvoboditel hory Kailās, s úsměvem odpověděl na oslovení své drahé ženy, ale zároveň se rozpomenul na zlomyslná, srdce drásající slova, kterých Dakṣa užil v přítomnosti správců vesmíru.

Význam

Když Pán Śiva slyšel, jak jeho žena mluví o Dakṣovi, okamžitě si vzpomněl na tvrdá slova, jichž proti němu Dakṣa užil ve sněmu správců vesmíru. Chtěl svou ženu potěšit, a proto se usmíval, ale vzpomínka na ta slova ho rmoutila. V Bhagavad-gītě je řečeno, že osvobozená osobnost je ve stálé duševní rovnováze jak ve štěstí, tak i v neštěstí tohoto hmotného světa. Můžeme se tedy ptát, jak se mohla osvobozená osobnost, jako je Pán Śiva, cítit slovy Dakṣi tak dotčená. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura to vysvětluje následovně: Pán Śiva je sice ātmārāma, dokonale seberealizovaný, ale jelikož je inkarnací, která se stará o hmotnou kvalitu nevědomosti, tamo-guṇu, je někdy ovlivněn radostí a strastí hmotného světa. Rozdíl mezi radostí a strastí v hmotném a v duchovním světě je ten, že v duchovním světě jsou jejich důsledky na kvalitativně stejné, absolutní úrovni. V absolutním světě lze rovněž pociťovat zármutek, ale projevy takzvané strasti tam vždy přinášejí blaženost. Například jednou Pána Kṛṣṇu jako dítě potrestala Jeho matka Yaśodā, a Pán Kṛṣṇa se kvůli tomu rozplakal. Z očí Mu kanuly slzy, ale nebyly to slzy způsobené kvalitou nevědomosti, neboť celá tato zábava byla naplněná transcendentální radostí. Kṛṣṇa si hrál mnoha různými způsoby a někdy se zdálo, že způsobuje gopīm trápení, ale ve skutečnosti byly jejich vztahy vždy plné transcendentální blaženosti. To je rozdíl mezi hmotným a duchovním světem. Hmotný svět je zvráceným obrazem duchovního světa, kde je vše čisté. V duchovním světě je vše absolutní, a duchovní rozmanitost radosti a strasti je tam tudíž prožívána vždy jako věčná blaženost, zatímco v hmotném světě, kde je vše znečištěné kvalitami hmotné přírody, představují radost a strast dva různé pocity. Jelikož tedy Pán Śiva odpovídá za hmotnou kvalitu nevědomosti, byl smutný, přestože je dokonale seberealizovanou osobností.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
tvayoditaṁ śobhanam eva śobhane
anāhutā apy abhiyanti bandhuṣu
te yady anutpādita-doṣa-dṛṣṭayo
balīyasānātmya-madena manyunā

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — mocný pán odpověděl; tvayā — tebou; uditam — řečené; śobhanam — je pravda; eva — jistě; śobhane — má drahá krásná ženo; anāhutāḥ — bez pozvání; api — i; abhiyanti — jdou; bandhuṣu — mezi přáteli; te — tito (přátelé); yadi — když; anutpādita-doṣa-dṛṣṭayaḥ — nenachází chyby; balīyasā — důležitější; anātmya-madena — pýchou, kterou vyvolává ztotožňování se s tělem; manyunā — hněvem.

Překlad

Mocný pán odvětil: Má drahá krásná ženo, máš sice pravdu, že člověk může navštívit dům přítele bez pozvání, ale to platí jen tehdy, když tento přítel nenachází chyby na svém hostu na základě tělesného pojetí totožnosti, a nehněvá se proto na něj.

Význam

Pán Śiva předvídal, že jakmile Satī překročí práh otcova domu, Dakṣa, její otec, pyšný následkem ztotožnování se s tělem, se okamžitě rozzlobí a bude na ni nemilosrdně zlý, přestože je bez chyb a nevinná. Pán Śiva ji varoval — její otec je příliš pyšný na své bohatství, a bude se tak zlobit, že to Satī nesnese. Bylo by proto lépe, kdyby nikam nešla. Pán Śiva již měl s Dakṣou své zkušenosti, neboť ačkoliv neměl žádné chyby, Dakṣa ho proklel mnoha hrubými slovy.

Verš

vidyā-tapo-vitta-vapur-vayaḥ-kulaiḥ
satāṁ guṇaiḥ ṣaḍbhir asattametaraiḥ
smṛtau hatāyāṁ bhṛta-māna-durdṛśaḥ
stabdhā na paśyanti hi dhāma bhūyasām

Synonyma

vidyā — vzdělání; tapaḥ — askeze; vitta — bohatství; vapuḥ — tělesná krása a podobně; vayaḥ — mládí; kulaiḥ — s původem; satām — zbožných; guṇaiḥ — takovými vlastnostmi; ṣaḍbhiḥ — šesti; asattama-itaraiḥ — s opačným výsledkem pro ty, kdo nejsou velké duše; smṛtau — zdravý rozum; hatāyām — ztracený; bhṛta-māna-durdṛśaḥ — zaslepený pýchou; stabdhāḥ — domýšlivý; na — ne; paśyanti — vidí; hi — pro; dhāma — sláva; bhūyasām — velkých duší.

Překlad

Vznešené osobnosti vlastní šest předností: vzdělání, askezi, bohatství, krásu, mládí a původ. Kdo je však na ně příliš pyšný, začne být zaslepený a ztratí veškerý zdravý rozum. Potom již nedokáže ocenit slávu velkých duší.

Význam

Někdo může namítat, že když byl Dakṣa tak vzdělaný, bohatý a odříkavý a měl tak vznešený původ, jak se mohl na někoho tak zlobit? Odpovědí je, že má-li tyto výsady (dobré vzdělání, vznešený původ, krásu a bohatství) nedopatřením někdo, kdo je na ně pyšný, výsledek je neblahý. Mléko je dobré, ale když se ho dotkne závistivý had, začne být jedovaté. Hmotné přednosti, jako je vzdělání, bohatství, krása a dobrý původ, jsou nepochybně pěkné, ale pokud zdobí zlomyslného člověka, mají opačné účinky. Cāṇakya Paṇḍita říká, že had, který má na hlavě drahokam, není o nic méně nebezpečný, protože je to stále had. Hadi přirozeně závidí jiným živým bytostem, včetně těch, které jsou nevinné. Had uštkne i tvora, který mu nijak neublížil, protože útočit na nevinné bytosti je jeho povahou. Dakṣa měl mnoho hmotných předností, ale byl na ně pyšný a navíc byl nesmírně závistivý, a tím byly všechny jeho vlastnosti znečištěné. Pro někoho, kdo usiluje o pokrok v duchovním vědomí, vědomí Kṛṣṇy, je proto vlastnictví takového hmotného bohatství někdy škodlivé. Když se Kuntīdevī modlila ke Kṛṣṇovi, oslovila Jej jako akiñcana-gocaru — osobnost, která je snadno dostupná pro ty, kdo pozbyli všeho hmotného jmění. Být ve špatné hmotné situaci je pro pokrok ve vědomí Kṛṣṇy výhodou; je-li si však člověk vědom svého věčného vztahu s Nejvyšší Osobností Božství, může využít všech svých hmotných předností, jako je vysoké vzdělání, krása a vznešený původ, ve službě Pánu. Potom budou tyto jeho přednosti slavné. Bez vědomí Kṛṣṇy je veškeré hmotné jmění nula. Stojí-li však tato nula vedle Nejvyšší Jedničky, její hodnota se okamžitě zvýší na deset. Bez Nejvyšší Jedničky zůstane nula vždy nulou — i když je za sebou sto nul, jejich hodnota je stále nulová. Dokud se hmotné vlastnictví nepoužívá ve vědomí Kṛṣṇy, způsobuje pouze chaos a degraduje svého vlastníka.

Verš

naitādṛśānāṁ sva-jana-vyapekṣayā
gṛhān pratīyād anavasthitātmanām
ye ’bhyāgatān vakra-dhiyābhicakṣate
āropita-bhrūbhir amarṣaṇākṣibhiḥ

Synonyma

na — ne; etādṛśānām — takto; sva-jana — příbuzní; vyapekṣayā — záviset na; gṛhān — do domu; pratīyāt — má jít; anavasthita — rozrušená; ātmanām — mysl; ye — ti; abhyāgatān — hosté; vakra-dhiyā — chladně přijati; abhicakṣate — hledí na; āropita-bhrūbhiḥ — s pozvednutým obočím; amarṣaṇa — hněvivýma; akṣibhiḥ — očima.

Překlad

Má-li hostitel rozrušenou mysl a dívá se na hosta s pozvednutým obočím a hněvem v očích, pak je lepší se jeho domu vyhýbat, i když se jedná o přítele či příbuzného.

Význam

Dokonce i ten nejpokleslejší člověk je vlídný ke svým dětem, ženě a nejbližším příbuzným. I tygr je laskavý ke svým mláďatům, neboť v říši zvířat jsou mláďata ve velice dobré péči. Satī byla Dakṣova dcera, a proto se dalo očekávat, že ji otec přes veškerou svoji krutost a nečistotu vlídně přijme. Slovo anavasthita však naznačuje, že k takovým osobám nelze mít důvěru. I když jsou tygři ke svým mláďatům laskaví, někdy se také stává, že je sežerou. Zlomyslným lidem nelze důvěřovat, protože jsou nestálí. Śiva radil Satī, aby nechodila do otcova domu, neboť uznat takového otce za příbuzného a jít k němu bez pozvání nebylo vhodné rozhodnutí.

Verš

tathāribhir na vyathate śilīmukhaiḥ
śete ’rditāṅgo hṛdayena dūyatā
svānāṁ yathā vakra-dhiyāṁ duruktibhir
divā-niśaṁ tapyati marma-tāḍitaḥ

Synonyma

tathā — tak; aribhiḥ — nepřítel; na — ne; vyathate — zraněný; śilīmukhaiḥ — šípy; śete — zůstává; ardita — trápí se; aṅgaḥ — část; hṛdayena — srdcem; dūyatā — nářek; svānām — příbuzných; yathā — jako; vakra-dhiyām — nečestný; duruktibhiḥ — krutými slovy; divā-niśam — dnem i nocí; tapyati — trpí; marma-tāḍitaḥ — ukřivděný.

Překlad

Pán Śiva pokračoval: Když člověka zraní šípy nepřátel, nezpůsobí mu to takovou bolest jako nevlídná slova příbuzného, neboť tento zármutek mu drásá srdce nepřetržitě, dnem i nocí.

Význam

Satī se rozhodla podstoupit nebezpečí a jít do otcova domu, protože i kdyby k ní byl otec nevlídný, snášela by to jako syn, který také dovede snést výčitky svých rodičů. Pán Śiva ji však varoval, že krutá slova svého otce nesnese. Jednoduchá psychologie udává, že člověk dokáže bez velkých problémů snášet bolest od nepřítele, která je vlastně přirozená, ale pokud mu ublíží ostrá slova příbuzného, bude trpět neustále, dnem i nocí, a někdy se bolest stane dokonce tak nesnesitelnou, že ho dožene až k sebevraždě.

Verš

vyaktaṁ tvam utkṛṣṭa-gateḥ prajāpateḥ
priyātmajānām asi subhru me matā
tathāpi mānaṁ na pituḥ prapatsyase
mad-āśrayāt kaḥ paritapyate yataḥ

Synonyma

vyaktam — je jasné; tvam — ty; utkṛṣṭa-gateḥ — s příkladným chováním; prajāpateḥ — Prajāpatiho Dakṣi; priyā — oblíbená; ātmajānām — z dcer; asi — jsi; subhru — ó ty s krásným obočím; me — mne; matā — bere v úvahu; tathā api — přesto; mānam — úcty; na — ne; pituḥ — od svého otce; prapatsyase — dočkáš se; mat-āśrayāt — vzhledem k poměru se mnou; kaḥ — Dakṣa; paritapyate — cítí bolest; yataḥ — od koho.

Překlad

Má drahá ženo s bělostnou pletí, je jasné, že jsi Dakṣovi ze všech jeho dcer nejmilejší. Tentokrát však nebudeš v jeho domě vítána, jelikož jsi má žena. Budeš litovat toho, že jsi se mnou spojena.

Význam

Pán Śiva poukázal na to, že i kdyby Satī chtěla jít bez svého manžela, přesto by ji nepřijali, protože je jeho ženou. Vše nasvědčovalo tomu, že dojde k neštěstí, i kdyby se rozhodla jít sama. Pán Śiva ji tedy nepřímo požádal, aby do otcova domu nechodila.

Verš

pāpacyamānena hṛdāturendriyaḥ
samṛddhibhiḥ pūruṣa-buddhi-sākṣiṇām
akalpa eṣām adhiroḍhum añjasā
paraṁ padaṁ dveṣṭi yathāsurā harim

Synonyma

pāpacyamānena — planoucím; hṛdā — se srdcem; ātura-indriyaḥ — kdo trpí; samṛddhibhiḥ — zbožnou pověstí a podobně; pūruṣa-buddhi-sākṣiṇām — těch, kdo jsou neustále pohrouženi do myšlenek na Nejvyššího Pána; akalpaḥ — neschopný; eṣām — těchto osobností; adhiroḍhum — povýšit se; añjasā — rychle; param — jenom; padam — na úroveň; dveṣṭi — závist; yathā — jako; asurāḥ — démoni; harim — Nejvyšší Osobnosti Božství.

Překlad

Ten, kdo je ovládán falešným egem a následkem toho se neustále mentálně i tělesně trápí, nesnese vznešené vlastnosti seberealizovaných osobností. Jelikož sám není schopen dosáhnout úrovně seberealizace, závidí takovým osobám, stejně jako démoni závidí Nejvyšší Osobnosti Božství.

Význam

Zde je vysvětlený skutečný důvod nepřátelství mezi Pánem Śivou a Dakṣou. Dakṣa Pánu Śivovi záviděl jeho vysoké postavení inkarnace jedné z kvalit Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán Śiva byl v přímém styku s Nadduší, a proto také dostal lepší místo k sezení než Dakṣa. Existovalo i mnoho jiných důvodů. Dakṣa byl pyšný na své hmotné vlastnictví a nesnesl vysoké postavení Pána Śivy. Jeho hněv, který byl způsobený tím, že Pán Śiva v jeho přítomnosti nevstal, byl tedy jen vyvrcholením závisti. Pán Śiva je neustále pohroužený v meditaci a nepřetržitě vnímá Nadduši. To zde naznačují slova pūruṣa-buddhi-sākṣiṇām. Postavení toho, jehož inteligence je stále pohroužena v meditaci o Nejvyšší Osobnosti Božství, je velmi vysoké, a nikdo, zvláště ne obyčejný člověk, nemůže něco takového napodobovat. Když Dakṣa vstoupil do obětní arény, Pán Śiva právě meditoval a je možné, že Dakṣu neviděl. Dakṣa však této situace využil k tomu, aby Śivu proklel, neboť mu již dlouhou dobu záviděl. Skutečně seberealizovaná duše vidí každé tělo jako chrám Nejvyšší Osobnosti Božství, protože Nejvyšší Osobnost Božství ve Svém aspektu Paramātmy sídlí v těle každého.

Vzdáváme-li někomu úctu, nevzdáváme ji hmotnému tělu, ale přítomnosti Nejvyššího Pána. Proto ten, kdo nepřetržitě medituje o Nejvyšším Pánovi, se Mu neustále klaní. Dakṣa však nebyl příliš pokročilý, a proto si myslel, že poklony se skládají hmotnému tělu. Jelikož Pán Śiva neprojevil úctu jeho hmotnému tělu, Dakṣa mohl puknout závistí. Ti, kdo nejsou schopni dosáhnout postavení seberealizované duše, jako je Pán Śiva, jsou stále závistiví. O tom svědčí tento příběh. Asurové, démoni a ateisté, neustále závidí Nejvyššímu Pánu a chtěli by Ho zabít. Ještě dnes se najdou takzvaní učenci, kteří komentují Bhagavad-gītu a přitom závidí Kṛṣṇovi. Když Kṛṣṇa říká: man-manā bhava mad-bhaktaḥ (Bg. 18.65) — “Vždy na Mne mysli, staň se Mým oddaným a odevzdej se Mi” — tito takzvaní učenci tvrdí, že to není Kṛṣṇa, komu se musíme odevzdat. Tomu se říká závist. Asurové, ateisté a démoni, závidí Nejvyšší Osobnosti Božství bez jediného důvodu. Stejně tak hlupáci, kteří nejsou schopni dosáhnout nejvyšší úrovně seberealizace, neustále bezdůvodně závidí seberealizovaným duším, místo aby jim projevovali úctu.

Verš

pratyudgama-praśrayaṇābhivādanaṁ
vidhīyate sādhu mithaḥ sumadhyame
prājñaiḥ parasmai puruṣāya cetasā
guhā-śayāyaiva na deha-mānine

Synonyma

pratyudgama — zdvihnutí se ze sedadla; praśrayaṇa — přivítání; abhivādanam — vzdání úcty; vidhīyate — jsou určené; sādhu — správné; mithaḥ — vzájemně; su-madhyame — má drahá mladá ženo; prājñaiḥ — moudrými; parasmai — Nejvyššímu; puruṣāya — Nadduši; cetasā — s inteligencí; guhā-śayāya — sídlící v těle; eva — jistě; na — ne; deha-mānine — osobě, která se ztotožňuje s tělem.

Překlad

Má drahá mladá ženo! Přátelé a příbuzní se zdraví tím, že povstanou, uvítají se a vzájemně se pokloní. Inteligentní osoby, jež jsou na transcendentální úrovni, však tyto projevy úcty vzdávají Nadduši sídlící v těle, a nikoliv osobě, která se ztotožňuje s tělem.

Význam

Je možné namítat, že Dakṣa byl Śivův tchán, a proto bylo povinností Pána Śivy se mu poklonit. Jako odpověď na tuto námitku je zde však vysvětleno, že pokud vzdělaná osobnost povstane nebo se pokloní na pozdrav, její úcta je určena Nadduši, která je v srdci každého. Mezi vaiṣṇavy proto můžeme vidět, že dokonce když žák vzdává poklony svému duchovnímu mistrovi, duchovní mistr mu je okamžitě opětuje, neboť vzájemné projevy úcty nejsou určeny tělu, ale Nadduši. Duchovní mistr tedy také vzdává úctu Nadduši, která se nachází v žákově těle. Pán ve Śrīmad-Bhāgavatamu praví, že vzdávání úcty Jeho oddaným je cennější než vzdávání úcty Jemu Samotnému. Oddaní se neztotožňují s tělem, a vzdávat úctu vaiṣṇavovi proto znamená vzdávat úctu Viṣṇuovi. Součástí etikety je, že když spatříme vaiṣṇavu, musíme mu okamžitě vzdát úctu ve vztahu k Nadduši v jeho srdci. Vaiṣṇava vidí tělo jako chrám Viṣṇua. Jelikož Pán Śiva již vzdal úctu Nadduši meditací ve vědomí Kṛṣṇy, automaticky tím vzdal úctu i Dakṣovi, který se ztotožňoval se svým tělem. Nebylo třeba vzdávat úctu tělu, jelikož Vedy nic takového nepřikazují.

Verš

sattvaṁ viśuddhaṁ vasudeva-śabditaṁ
yad īyate tatra pumān apāvṛtaḥ
sattve ca tasmin bhagavān vāsudevo
hy adhokṣajo me namasā vidhīyate

Synonyma

sattvam — vědomí; viśuddham — čisté; vasudeva — Vasudeva; śabditam — známý jako; yat — protože; īyate — je zjeven; tatra — tam; pumān — Nejvyšší Osoba; apāvṛtaḥ — nezakrytý; sattve — ve vědomí; ca — a; tasmin — v tom; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; vāsudevaḥ — Vāsudeva; hi — protože; adhokṣajaḥ — transcendentální; me — mnou; namasā — poklonami; vidhīyate — uctívaný.

Překlad

Neustále se v čistém vědomí Kṛṣṇy klaním Pánu Vāsudevovi. Vědomí Kṛṣṇy je vždy naprosto čisté vědomí, ve kterém je Nejvyšší Osobnost Božství, Pán známý jako Vāsudeva, viditelný bez jakékoliv překážky.

Význam

Živá bytost je čistá. Asaṅgo hy ayaṁ puruṣaḥ. Vedy praví, že duše je vždy čistá, neznečištěná hmotnou připoutaností. Ztotožňování těla s duší vyplývá z nepochopení. Když jsme v plném vědomí Kṛṣṇy, nacházíme se ve svém čistém, přirozeném původním postavení. Tento stav existence se nazývá śuddha-sattva, což znamená, že transcenduje hmotné kvality. Jelikož je stav śuddha-sattva pod přímým řízením vnitřní energie Pána, končí zde činnosti hmotného vědomí. Železo, které vložíme do ohně, se postupně zahřívá, a když je rozžhavené do červena, jedná jako oheň, přestože je to stále železo. Měď nabitá elektřinou již také nejedná jako měď, ale jako elektrický proud. Bhagavad-gītā (14.26) potvrzuje, že každý, kdo se věnuje čisté oddané službě Pánu, je okamžitě povýšen na úroveň čistého Brahmanu:

māṁ ca yo 'vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate

Jak popisuje tato sloka, śuddha-sattva je transcendentální postavení, odborně zvané vasudeva. Vasudeva je také jméno osoby, ze které se Kṛṣṇa zjevuje. Dále je zde vysvětleno, že čistý stav existence se jmenuje vasudeva, protože v tomto stavu se Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudeva, zjevuje bez jakéhokoliv pokrytí. Čistá oddanost je založena na následování pravidel a předpisů oddané služby bez touhy po hmotném zisku z plodonosných činností či mentální spekulace.

Čistá oddaná služba znamená sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství z pocitu povinnosti, bez důvodu a bez ohledu na hmotné podmínky. To je śuddha-sattva — stav vasudeva, kdy se Nejvyšší Osoba, Kṛṣṇa, zjevuje v srdci oddaného. Śrīla Jīva Gosvāmī velice pěkně vysvětluje stav vasudeva neboli śuddha-sattva ve své Bhagavat-sandarbě. Říká, že číslo aṣṭottara-śata (108) se přidává ke jménu duchovního mistra právě proto, abychom poukázali na jeho postavení śuddha-sattva, transcendentální stav vasudeva. Slova vasudeva se užívá rovněž pro jiné účely — označuje například také toho, kdo je přítomný všude, kdo je všeprostupující. O slunci se říká, že je vasudeva-śabditam. Existují mnohé způsoby použití slova vasudeva, ale ve všech případech označujeme jménem Vāsudeva všeprostupujícího či lokalizovaného Pána, Nejvyšší Osobnost Božství. Bhagavad-gītā (7.19) také praví: vāsudevaḥ sarvam iti. Skutečná realizace znamená pochopit Vāsudeva, Nejvyšší Osobnost Božství, a odevzdat se Mu. Vasudeva je situace, ve které se zjeví Vāsudeva, Nejvyšší Osobnost Božství. Když se člověk zbaví všeho hmotného znečištění a dosáhne čistého vědomí Kṛṣṇy, stavu vasudeva, tehdy se mu zjeví Vāsudeva, Nejvyšší Osoba. Tomuto stavu se také říká kaivalya, “čisté vědomí”. Jñānaṁ sāttvikaṁ kaivalyam. Být na úrovni čistého, transcendentálního poznání znamená být na úrovni kaivalya. Vasudeva tedy znamená také kaivalya, což je slovo, které často používají impersonalisté. Konečným stupněm realizace není neosobní kaivalya, ale kaivalya ve vědomí Kṛṣṇy s pochopením Nejvyšší Osobnosti Božství. V tomto čistém stavu lze díky rozvoji poznání vědy o Kṛṣṇovi prostřednictvím naslouchání, opěvování, vzpomínání atd. chápat Nejvyšší Osobnost Božství. Všechny tyto činnosti jsou řízeny vnitřní energií Nejvyššího Pána.

Jak je zde také řečeno, působení vnitřní energie je apāvṛtaḥ, nezakryté. Nejvyšší Pán a Jeho jméno, Jeho podoba, Jeho povaha, Jeho příslušenství atd. jsou transcendentální, mimo dosah hmotné přírody, a proto je nelze poznat materialistickými smysly. Když se smysly očistí vykonáváním čisté oddané služby (hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate), můžeme jejich prostřednictvím vidět Kṛṣṇu nezakrytého. Oddaný má však stále stejné hmotné tělo, a lze se tedy tázat, jakým způsobem se mohou tytéž materialistické oči oddanou službou očistit. Pán Caitanya uvedl příklad, že oddaná služba čistí zrcadlo mysli. V čistém zrcadle můžeme vidět svoji tvář velice zřetelně. Stejně tak čisté zrcadlo mysli zprostředkuje jasnou představu o Nejvyšší Osobnosti Božství. Bhagavad-gītā (8.8) praví: abhyāsa-yoga-yuktena. Vykonáváním předepsaných povinností v oddané službě, cetasā nānya-gāminā, nebo pouhým nasloucháním o Bohu a Jeho opěvováním je možné — je-li mysl neustále soustředěna jen na tyto činnosti—realizovat Nejvyšší Osobnost Božství. Jak potvrdil Pán Caitanya, postup bhakti-yogy, který začíná u naslouchání a opěvování, očišťuje srdce a mysl, a umožňuje tak jasně vidět tvář Nejvyšší Osobnosti Božství.

Pán Śiva řekl, že jelikož je ve svém srdci neustále soustředěný na Vāsudeva, Nejvyšší Osobnost Božství, a Nejvyšší Pán je přítomný v jeho srdci a mysli, neustále Mu skládá poklony. Pán Śiva je tedy stále v tranzu, samādhi. Toto samādhi neovládá oddaný, ale Vāsudeva, protože celá vnitřní energie Nejvyšší Osobnosti Božství jedná na pokyn Pána. Hmotná energie samozřejmě také jedná na Jeho pokyn, ale Jeho bezprostřední vůle je projevená pomocí duchovní energie. Pán se tedy zjevuje prostřednictvím Své duchovní energie. V Bhagavad-gītě (4.6) je řečeno: sambhavāmy ātma-māyayā. Ātma-māyayā znamená “vnitřní energie”. Pán se zjeví ze Své nezávislé vůle prostřednictvím Své vnitřní energie, když je spokojen s transcendentální láskyplnou službou Svého oddaného. Oddaný nikdy neporoučí: “Drahý Pane, prosím přijď sem, abych Tě mohl vidět.” Oddanému nepřísluší nařizovat Nejvyššímu, aby se mu zjevil nebo před ním tančil. Existují mnozí takzvaní oddaní, kteří Pánu poroučí, aby přišel a tančil před nimi. Pán však nepodléhá ničím rozkazům; je-li spokojen s čistou oddanou službou, pak se oddanému zjeví. Slovo adhokṣaja je velmi důležité, neboť svědčí o tom, že pokusy realizovat Nejvyšší Osobnost Božství prostřednictvím našich hmotných smyslů budou neúspěšné. Nejvyšší Osobnost Božství nelze realizovat ani snahou spekulativní mysli. Jestliže si to však přejeme, můžeme potlačit všechny hmotné činnosti smyslů, a pak se Pán projevením Své duchovní energie může zjevit čistému oddanému. Když se Nejvyšší Osobnost Božství zjeví před Svým čistým oddaným, oddaný nemá jinou povinnost, než vzdát Pánovi uctivé poklony. Absolutní Pravda se oddanému zjevuje ve Své podobě. Není beztvará. Vāsudeva má podobu, neboť v tomto verši je řečeno, že když se Pán zjeví, oddaný Mu vzdává uctivé poklony. Poklony se nevzdávají něčemu neosobnímu, ale osobě. Māyāvādskou interpretaci, že Vāsudeva je neosobní, tedy nemůžeme přijmout. Bhagavad-gītā jasně praví: prapadyate — “oddaný se odevzdá”. Odevzdat se můžeme pouze osobě, a nikoliv neosobní neduálnosti. Je-li řeč o odevzdání se nebo vzdávání úcty, musí také existovat osoba, které se odevzdáváme nebo klaníme.

Verš

tat te nirīkṣyo na pitāpi deha-kṛd
dakṣo mama dviṭ tad-anuvratāś ca ye
yo viśvasṛg-yajña-gataṁ varoru mām
anāgasaṁ durvacasākarot tiraḥ

Synonyma

tat — proto; te — tvůj; nirīkṣyaḥ — být navštívený; na — ne; pitā — tvůj otec; api — ačkoliv; deha-kṛt — dárce tvého těla; dakṣaḥ — Dakṣa; mama — můj; dviṭ — závistivý; tat-anuvratāḥ — jeho (Dakṣovi) stoupenci; ca — také; ye — kdo; yaḥ — který (Dakṣa); viśva-sṛk — Viśvasṛků; yajña-gatam — přítomný na oběti; vara-ūru — ó Satī; mām — mne; anāgasam — nevinného; durvacasā — krutými slovy; akarot tiraḥ — urazil.

Překlad

Nechoď tedy za otcem. Ačkoliv ti dal tvé tělo, on a jeho stoupenci mi závidí. Ó nejctěnější, Dakṣa mne ze závisti napadl hrubými slovy, ačkoliv jsem nevinný.

Význam

Manžel i otec jsou pro ženu hodni stejné úcty. Manžel je jejím ochráncem v mládí, zatímco otec ji chrání v dětství. Oba jsou tedy hodni úcty, ale zejména otec, který jí dal tělo. Pán Śiva Satī připomněl: “Tvůj otec je nepochybně hoden tvé úcty, dokonce více než já, neboť ti dal tělo. Dej si však pozor, protože ti tvé tělo může také vzít. Když ho navštívíš, bude tě kvůli tvému vztahu se mnou možná urážet a urážka od příbuzného je horší než smrt, zvláště pro člověka v dobrém postavení.”

Verš

yadi vrajiṣyasy atihāya mad-vaco
bhadraṁ bhavatyā na tato bhaviṣyati
sambhāvitasya sva-janāt parābhavo
yadā sa sadyo maraṇāya kalpate

Synonyma

yadi — jestliže; vrajiṣyasi — půjdeš; atihāya — bez ohledu; mat-vacaḥ — na má slova; bhadram — dobré; bhavatyāḥ — tvoje; na — ne; tataḥ — poté; bhaviṣyati — stane se; sambhāvitasya — velice vážená; svajanāt — vlastním příbuzným; parābhavaḥ — uražena; yadā — když; saḥ — taková urážka; sadyaḥ — ihned; maraṇāya — smrti; kalpate — rovná se.

Překlad

Rozhodneš-li se tam přesto jít, bez ohledu na má slova, nečeká tě dobrá budoucnost. Jsi velice vážená a urážka od vlastního příbuzného se bude ihned rovnat smrti.

Význam

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke třetí kapitole čtvrtého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Hovory mezi Pánem Śivou a Satī”.