Hlavní záložky

KAPITOLA TŘICÁTÁ: Činnosti Pracetů

SB 4.30.1 — Vidura se otázal Maitreyi: Ó brāhmaṇo, předtím jsi mluvil o synech Prācīnabarhiho a řekl jsi mi, že uspokojili Nejvyšší Osobnost Božství zpěvem písně Pána Śivy. Čeho tím dosáhli?
SB 4.30.2 — Můj milý Bārhaspatyo, co získali synové krále Barhiṣata, známí jako Pracetové, po setkání s Pánem Śivou, který je velice drahý Nejvyššímu Pánu, dárci osvobození? Jistě dospěli do duchovního světa, ale co kromě toho získali zde v hmotném světě, v tomto či v příštích životech?
SB 4.30.3 — Velký mudrc Maitreya pravil: Synové krále Prācīnabarhiho zvaní Pracetové se podrobili tvrdé askezi v moři, aby vyplnili pokyn svého otce. Zpěvem a opakováním manter, které jim dal Pán Śiva, dokázali uspokojit Pána Viṣṇua, Nejvyšší Osobnost Božství.
SB 4.30.4 — Po deseti tisíci letech tvrdé askeze se Pracetům odměnou za jejich snahu zjevil Nejvyšší Pán ve Své velmi půvabné podobě. To na ně udělalo velký dojem a vynahradilo jim jejich úsilí.
SB 4.30.5 — Nejvyšší Pán, Jenž se zjevil sedící na zádech Garuḍy, vypadal jako mrak, který spočívá na vrcholku hory Meru. Jeho transcendentální tělo zahalovaly přitažlivé žluté šaty a Jeho krk zdobil šperk zvaný Kaustubha-maṇi. Tělesná záře Osobnosti Božství rozptýlila temnotu celého vesmíru.
SB 4.30.6 — Pán měl nádherný obličej a byl ozdoben zářící helmicí a zlatými šperky. Helmice se třpytila a krásně spočívala na Jeho hlavě. V každé ze Svých osmi paží držel určitou zbraň. Doprovázeli Ho polobozi, velcí mudrci a další společníci, a všichni Mu sloužili. Garuḍa, jenž nosí Pána, Ho oslavoval védskými hymny, které rozezníval máváním svých křídel. Vypadal přitom jako obyvatelé planety zvané Kinnaraloka.
SB 4.30.7 — Kolem Pánova krku visela květinová girlanda, která Mu sahala až ke kolenům. Tato girlanda soupeřila s krásou bohyně štěstí a zdobila Jeho osm silných a dlouhých paží. S milostivým pohledem a hlasem jako hrom Pán oslovil syny krále Prācīnabarhiṣata, kteří Mu byli zcela odevzdaní.
SB 4.30.8 — Nejvyšší Pán řekl: Moji milí královští synové, jsem velice spokojen s vašimi přátelskými vztahy. Všichni máte jedno zaměstnání — oddanou službu. Vaše vzájemné přátelství Mě tolik těší, že vám přeji vše nejlepší. Nyní Mě můžete požádat o jakékoliv požehnání.
SB 4.30.9 — Pán pokračoval: Ti, kdo na vás budou každý den v podvečer vzpomínat, se spřátelí se svými bratry a všemi ostatními živými bytostmi.
SB 4.30.10 — Těm, kdo se ke Mně budou ráno i večer modlit písní Pána Śivy, dám Svá požehnání — splním jejich touhy a navíc je obdařím náležitou inteligencí.
SB 4.30.11 — Jelikož jste s velkou radostí přijali otcovy pokyny ve svých srdcích a věrně je vykonávali, budou vaše přitažlivé vlastnosti oslavovány po celém světě.
SB 4.30.12 — Budete mít pěkného syna, který nebude v ničem zaostávat za Pánem Brahmou. Bude proto slavný po celém vesmíru a jeho synové a vnuci osídlí všechny tři světy.
SB 4.30.13 — Ó synové krále Prācīnabarhiṣata, nebeská kurtizána jménem Pramlocā ponechala Kaṇḍuovu dceru, jejíž oči se podobaly lotosům, v péči lesních stromů a vrátila se na nebeské planety. Tato dcera se narodila ze spojení Apsary Pramloci s mudrcem Kaṇḍuem.
SB 4.30.14 — Dítě, které bylo ponecháno v péči stromů, poté začalo plakat hlady. Král lesa — král planety Měsíce — se nad ním tehdy slitoval a vsunul mu do úst svůj prst, z něhož vytékal nektar. Tak dítě vyrůstalo milostí krále Měsíce.
SB 4.30.15 — Jelikož jste všichni poslušní Mých pokynů, žádám vás, abyste se okamžitě oženili s touto dívkou, která oplývá krásou a dobrými vlastnostmi. Ploďte s ní potomstvo, jak vám nařídil váš otec.
SB 4.30.16 — Jelikož jste všichni oddaní a poslušní synové svého otce, máte stejnou povahu. Tutéž povahu má i tato dívka, která je vám všem odevzdaná. Dívka i vy, Prācīnabarhiṣatovi synové, jste na stejné úrovni a shodujete se na stejných principech.
SB 4.30.17 — Pán potom požehnal všem Pracetům slovy: Moji milí princové, Mou milostí si budete moci bez překážek a v plné síle užívat všech vymožeností tohoto i nebeského světa po milión nebeských let.
SB 4.30.18 — Poté dosáhnete Mé čisté oddané služby a zbavíte se všeho hmotného znečištění. Tehdy již budete zcela odpoutaní od hmotného požitku na takzvaných nebeských i pekelných planetách a vrátíte se domů, zpátky k Bohu.
SB 4.30.19 — Ti, kdo se věnují příznivým činnostem oddané služby, jistě chápou, že konečným poživatelem všech činností je Nejvyšší Osobnost Božství. Oddaný tedy nabízí výsledky svého jednání Nejvyšší Osobnosti Božství a tráví život neustále pohroužen do námětů o Pánovi. Může žít i rodinným životem, ale výsledky jeho jednání ho neovlivňují.
SB 4.30.20 — Oddaní, kteří se neustále zaměstnávají oddanou službou, se při všech svých činnostech vždy cítí čím dál více svěží. Znalec všeho, Nadduše v srdci oddaného, dodává všemu na věčně rostoucí svěžesti. Zastánci Absolutní Pravdy to označují jako postavení na úrovni Brahmanu. V tomto osvobozeném stádiu (brahma-bhūta) není oddaný nikdy zmaten, nenaříká, ani se zbytečně neraduje. To vše je výsledkem dosažení stavu brahma-bhūta.
SB 4.30.21 — Velký mudrc Maitreya pravil: Poté, co Nejvyšší Pán takto promluvil, se k Němu Pracetové začali modlit. Pán je dárcem všeho úspěchu v životě a nejvyšším dobrodincem. Je také nejlepším přítelem, který odstraňuje všechny těžkosti, jež oddaný prožívá. Hlasem chvějícím se extází začali Pracetové pronášet své modlitby. Byli očištěni přítomností Pána, který před nimi stál tváří v tvář.
SB 4.30.22 — Pracetové pravili: Drahý Pane, zbavuješ všeho hmotného utrpení. Tvé vznešené transcendentální vlastnosti a svaté jméno jsou dokonale příznivé — to je již ustanovený závěr. Dokážeš se pohybovat rychleji než mysl a slova, a není možné Tě vnímat hmotnými smysly. Proto se Ti znovu a znovu klaníme.
SB 4.30.23 — Drahý Pane, pokorně se Ti klaníme. Tomu, jehož mysl je upřena na Tebe, se svět duality jeví jako nesmyslný, přestože je místem hmotného požitku. Tvá transcendentální podoba je plná transcendentální blaženosti, a proto Ti vzdáváme uctivé poklony. Zjevuješ se jako Pán Brahmā, Pán Viṣṇu a Pán Śiva, abys tvořil, udržoval a ničil tento vesmírný projev.
SB 4.30.24 — Drahý Pane, s úctou se Ti klaníme, protože jsi naprosto nezávislý na jakýchkoliv hmotných vlivech. Vždy odstraňuješ těžkosti oddaných, neboť Tvůj mozek plánuje, jak to učinit. Žiješ všude jako Paramātmā, a proto jsi známý jako Vāsudeva. Přijímáš také Vasudeva za Svého otce a jsi oslavovaný pod jménem Kṛṣṇa. Jsi tak laskavý, že neustále zvětšuješ vliv všech oddaných.
SB 4.30.25 — Drahý Pane, uctivě se Ti klaníme, neboť z Tvého pupku vyrůstá lotos, který je původem všech živých bytostí. Vždy Tě zdobí lotosová girlanda a Tvé nohy připomínají lotosový květ i s jeho vůní. Také Tvé oči jsou jako okvětní lístky lotosu, a proto se Ti neustále s úctou klaníme.
SB 4.30.26 — Drahý Pane, oděv, který sis oblékl, je žlutavý jako šafrán z lotosového květu, ale není zhotoven z ničeho hmotného. Jelikož žiješ v srdci každého, jsi přímým svědkem veškerých činností všech živých bytostí. Znovu a znovu se Ti uctivě klaníme.
SB 4.30.27 — Drahý Pane, jakožto podmíněné duše jsme neustále zahaleni nevědomostí v podobě tělesného pojetí života, a proto dáváme přednost strastiplným podmínkám hmotné existence. Sestoupil jsi ve Své transcendentální podobě, abys nás z tohoto nešťastného podmínění vysvobodil. To je důkaz Tvé neomezené bezpříčinné milosti k těm, kdo takto trpí. Co potom říci o oddaných, jimž jsi vždy tak příznivě nakloněn?
SB 4.30.28 — Drahý Pane, jsi tím, kdo ničí vše nepříznivé. Expandováním Své arcā-vigrahy projevuješ soucit Svým nebohým oddaným. Považuj nás prosím za Své věčné služebníky.
SB 4.30.29 — Stačí, když Pán ze Svého přirozeného soucitu na Svého oddaného jen myslí, a již tím se splní všechny touhy, které začínající oddaný má. Pán je v srdci každé živé bytosti — i té nejbezvýznamnější — a zná ji dokonale, včetně všech jejích přání. Proč by neměl znát naše touhy, přestože jsme tak bezvýznamní?
SB 4.30.30 — Ó Pane vesmíru, jsi skutečným učitelem vědy o oddané službě. Jsme šťastni tím, že jsi konečným cílem našich životů, a modlíme se, abys byl s námi spokojen. To je naše požehnání. Nepřejeme si nic jiného než Tvou plnou spokojenost.
SB 4.30.31 — Drahý Pane, budeme se proto modlit o Tvé požehnání, jelikož jsi Nejvyšší, přesahuješ veškerou transcendenci a Tvé bohatství nemá konce. Z toho důvodu jsi oslavovaný pod jménem Ananta.
SB 4.30.32 — Drahý Pane, když včela přiletí na nebeský strom pārijāta, jistě ho již neopustí, neboť k tomu nemá jediný důvod. O jaké další požehnání bychom Tě měli žádat, když jsme již dosáhli Tvých lotosových nohou a přijali u nich útočiště?
SB 4.30.33 — Drahý Pane, dokud musíme kvůli svému hmotnému znečištění zůstat v tomto hmotném světě a stěhovat se z jednoho druhu těla do druhého a z jedné planety na druhou, modlíme se, abychom se mohli stýkat s těmi, kdo rozmlouvají o Tvých zábavách. Modlíme se o toto požehnání jeden život za druhým, v různých tělesných podobách a na různých planetách.
SB 4.30.34 — Přemístění na nebeské planety či dokonce splynutí se září Brahmanu po úplném osvobození nelze srovnat s jediným okamžikem styku s čistým oddaným. Pro živé bytosti, jimž je předurčeno opustit tělo a zemřít, je společnost čistých oddaných tím nejvyšším požehnáním.
SB 4.30.35 — Všude, kde se hovoří o čistých námětech transcendentálního světa, zapomínají posluchači alespoň dočasně na všechny hmotné touhy. Nejen to, ale také vůči sobě již necítí nepřátelství a netrpí úzkostí ani strachem.
SB 4.30.36 — Nejvyšší Pán, Nārāyaṇa, je přítomný mezi oddanými, kteří se věnují naslouchání a opěvování svatého jména Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán Nārāyaṇa je konečným cílem sannyāsīnů (členů životního stavu odříkání) a ti, kdo jsou zbaveni hmotného znečištění, Ho uctívají prostřednictvím tohoto saṅkīrtanového hnutí a znovu a znovu zpívají Jeho svaté jméno.
SB 4.30.37 — Drahý Pane, Tvoji osobní společníci, oddaní, cestují po celém světě, aby očistli i svatá poutní místa. Není snad těm, kdo se skutečně bojí hmotné existence, taková činnost příjemná?
SB 4.30.38 — Drahý Pane, díky chvilkovému setkání s Pánem Śivou, který Ti je velice milý a je Tvým nejdůvěrnějším přítelem, se nám poštěstilo dosáhnout Tebe. Jsi ten nejzkušenější lékař, schopný zbavit nevyléčitelné nemoci hmotné existence. Máme velké štěstí, že jsme se mohli uchýlit k Tvým lotosovým nohám.
SB 4.30.39-40 — Drahý Pane, studovali jsme Vedy, přijali duchovního mistra a vzdávali úctu brāhmaṇům, pokročilým oddaným a starším, duchovně velmi vyspělým osobám. Klaněli jsme se jim a nezáviděli žádnému bratrovi, přátelům ani nikomu jinému. Podstoupili jsme také přísnou askezi ve vodě a po dlouhou dobu nepřijímali potravu. Všechny tyto duchovní klady nabízíme pro Tvé uspokojení — pouze to a nic jiného je požehnáním, o které se modlíme.
SB 4.30.41 — Drahý Pane, ani velcí yogīni a mystici, kteří jsou velice pokročilí díky své askezi a poznání a nacházejí se ve zcela čistém stavu existence, ani tak velké osobnosti, jako je Manu, Pán Brahmā a Pán Śiva, nedokáží plně pochopit Tvou slávu a moc. Přesto se k Tobě modlí podle svých schopností. Stejně tak i my Ti nabízíme modlitby podle svých schopností, přestože stojíme mnohem níže než tyto osobnosti.
SB 4.30.42 — Drahý Pane, nemáš přátel ani nepřátel — zaujímáš stejný postoj ke každému. Hříšné činnosti Tě nemohou znečistit a Tvá transcendentální podoba je vždy mimo hmotné stvoření. Jsi Nejvyšší Osobnost Božství, protože jsi přítomný v celém stvoření; proto jsi známý jako Vāsudeva. Vzdáváme Ti uctivé poklony.
SB 4.30.43 — Velký mudrc Maitreya pokračoval: Můj milý Viduro, když Pracetové takto oslovili a uctili Nejvyššího Pána, ochránce odevzdaných duší, odpověděl jim: “Nechť se splní vše, oč se modlíte.” To pravil Pán, Jehož moc není nikdy pokořena, a poté odešel. Pracetové se od Něho nechtěli odloučit, neboť se na Něho ještě nevynadívali ke své plné spokojenosti.
SB 4.30.44 — Poté se Pracetové vynořili z moře a viděli, že všechny stromy vyrostly do veliké výšky — jako kdyby chtěly zatarasit cestu na nebeské planety — a pokryly celý povrch Země. Pracetové se tehdy velice rozhněvali.
SB 4.30.45 — Můj milý králi, v době zkázy Pán Śiva rozhněvaně chrlí ze svých úst oheň a vzduch. Pracetové začali činit totéž, aby povrch Země zcela zbavili stromů.
SB 4.30.46 — Když Pán Brahmā viděl, že se všechny stromy na zemském povrchu mění v popel, okamžitě přišel za syny krále Barhiṣmāna a uklidnil je na základě logiky.
SB 4.30.47 — Zbývající stromy se Pracetů velice bály a na radu Pána Brahmy jim ihned daly svou dceru.
SB 4.30.48 — Pracetové uposlechli pokynu Pána Brahmy a všichni přijali tuto dívku Māriṣu za manželku. Z jejího lůna se narodil Brahmův syn jménem Dakṣa, který k tomu byl přinucen, jelikož znevážil Pána Mahādeva (Śivu). Proto musel dvakrát opustit tělo.
SB 4.30.49 — Jeho předchozí tělo bylo zničeno, ale tentýž Dakṣa, inspirovaný svrchovanou vůlí, stvořil všechny žádoucí živé bytosti v Cākṣuṣa manvantaře.
SB 4.30.50-51 — Jedinečnou září svého těla Dakṣa hned po narození překonal tělesné přednosti všech ostatních. Byl velkým odborníkem na plodonosné činnosti, a proto dostal jméno Dakṣa, které znamená “velký odborník”. Pán Brahmā ho proto zaměstnal plozením a udržováním živých bytostí a Dakṣa tím časem zaměstnal také další Prajāpatie.