SB 4.30.39-40

yan naḥ svadhītaṁ guravaḥ prasāditā
viprāś ca vṛddhāś ca sad-ānuvṛttyā
āryā natāḥ suhṛdo bhrātaraś ca
sarvāṇi bhūtāny anasūyayaiva
yan naḥ sutaptaṁ tapa etad īśa
nirandhasāṁ kālam adabhram apsu
sarvaṁ tad etat puruṣasya bhūmno
vṛṇīmahe te paritoṣaṇāya
śrī-bhagavān uvāca
kutas tvā kaśmalam idaṁ
viṣame samupasthitam
anārya-juṣṭam asvargyam
akīrti-karam arjuna
Překlad slovo od slova: 
yat — co; naḥ — námi; svadhītam — studováno; guravaḥ — výše postavení, duchovní mistři; prasāditāḥ — spokojeni; viprāḥ — brāhmaṇové; ca — a; vṛddhāḥ — starší osoby; ca — a; sat-ānuvṛttyā — svým jemným chováním; āryāḥ — ti, kdo jsou pokročilí v duchovním poznání; natāḥ — byli uctíváni poklonami; su-hṛdaḥ — přátelé; bhrātaraḥ — bratři; ca — a; sarvāṇi — všechny; bhūtāni — živé bytosti; anasūyayā — bez závisti; eva — jistě; yat — co; naḥ — nás; su-taptam — přísná; tapaḥ — askeze; etat — tato; īśa — ó Pane; nirandhasām — bez přijímání potravy; kālam — dobu; adabhram — po dlouhou; apsu — ve vodě; sarvam — vše; tat — to; etat — toto; puruṣasya — Nejvyšší Osobnosti Božství; bhūmnaḥ — nejvznešenější; vṛṇīmahe — chceme toto požehnání; te — Tebe; paritoṣaṇāya — pro uspokojení.
Překlad: 
Drahý Pane, studovali jsme Vedy, přijali duchovního mistra a vzdávali úctu brāhmaṇům, pokročilým oddaným a starším, duchovně velmi vyspělým osobám. Klaněli jsme se jim a nezáviděli žádnému bratrovi, přátelům ani nikomu jinému. Podstoupili jsme také přísnou askezi ve vodě a po dlouhou dobu nepřijímali potravu. Všechny tyto duchovní klady nabízíme pro Tvé uspokojení — pouze to a nic jiného je požehnáním, o které se modlíme.
Význam: 

Śrīmad-Bhāgavatam uvádí: saṁsiddhir hari-toṣaṇam — skutečnou dokonalostí života je potěšit Nejvyššího Pána. Vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ — pro pochopení Ved musí člověk pochopit Nejvyšší Osobnost Božství. Ten, kdo Pána skutečně pochopil, se Mu konečně po mnoha a mnoha životech odevzdá. Vidíme, že Pracetové splňovali všechny tyto předpoklady. Podstoupili přísnou askezi ve vodě a po velice dlouhou dobu nepřijímali žádnou potravu — a jejich cílem nebylo získat hmotné požehnání, ale uspokojit Nejvyššího Pána. Člověk může vykonávat jakékoliv činnosti — hmotné či duchovní — ale cílem má být uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství. Tento verš podává dokonalý obrázek védské civilizace. Lidé, kteří se učí být oddanými, mají ctít nejen Nejvyšší Osobnost Božství, ale i ty, kdo jsou pokročilejší v poznání, kdo jsou Árjové a skuteční oddaní Pána. Árja je ten, kdo se nevychloubá, ale je skutečným Pánovým oddaným. Āryan znamená “pokročilý”. Dříve museli všichni, kdo se prohlašovali za Árji, být oddanými Pána. V Bhagavad-gītě (2.2) například Kṛṣṇa káral Arjunu, že hovoří, jako kdyby nepatřil k Árjům.

“Bhagavān (Nejvyšší Osoba) pravil: Můj milý Arjuno, kde se u tebe vzala tato nečistota, která není hodna člověka, jenž zná vyšší hodnoty života, a která nevede k vyšším planetám, ale k potupě?” Arjuna jakožto kṣatriya odmítal bojovat, přestože mu to nařizoval přímo Nejvyšší Pán. Kṛṣṇa ho proto pokáral, že se chová, jako kdyby nepatřil k rodině Árjů. Každý, kdo je pokročilý v oddané službě Pánu, zná jistě svoji povinnost. Nezáleží na tom, zda je jeho povinnost násilné či nenásilné povahy. Pokud její vykonání dovolil a nařídil Nejvyšší Pán, je třeba ji vykonat. Každý Árja vykonává svou povinnost. To neznamená, že Árjové jsou zbytečně nepřátelští k živým bytostem. Nikdy nestavějí jatka a nechovají se nepřátelsky k nebohým zvířatům. Pracetové podstupovali přísnou askezi, která trvala mnoho let, a navíc zůstávali po celou dobu ve vodě. Askeze je uznávanou činností pro ty, kdo chtějí patřit k pokročilé civilizaci.

Slovo nirandhasām znamená “bez potravy”. Árja nejí nenasytně a zbytečně, ale omezuje jídlo na nejnižší možnou míru a přijímá jedině předepsanou potravu. Ohledně toho říká Pán v Bhagavad-gītě (9.26):

patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁ
yo me bhaktyā prayacchati
tad ahaṁ bhakty-upahṛtam
aśnāmi prayatātmanaḥ

“Jestliže Mi někdo s láskou a oddaností obětuje lístek, květinu, ovoce či vodu, přijmu to.” Pro pokročilé Árji tedy platí určitá omezení. Přestože Pán Sám může jíst cokoliv, omezuje se na zeleninu, ovoce, mléko a podobně. Tento verš tedy popisuje činnosti lidí, kteří se prohlašují za Árji.