Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.4.14

Verš

yad dvy-akṣaraṁ nāma gireritaṁ nṛṇāṁ
sakṛt prasaṅgād agham āśu hanti tat
pavitra-kīrtiṁ tam alaṅghya-śāsanaṁ
bhavān aho dveṣṭi śivaṁ śivetaraḥ

Synonyma

yat — které; dvi-akṣaram — skládá se ze dvou slabik; nāma — pojmenovaný; girā īritam — pouhou přítomností na jazyku; nṛṇām — osoby; sakṛt — jednou; prasaṅgāt — ze srdce; agham — hříšné činy; āśu — ihned; hanti — zneškodní; tat — to; pavitra-kīrtim — jehož sláva je čistá; tam — on; alaṅghya-śāsanam — jehož rozkaz nelze neuposlechnout; bhavān — ty; aho — ó; dveṣṭi — závist; śivam — Pán Śiva; śiva-itaraḥ — kdo jsou nepřízniví.

Překlad

Satī pokračovala: Můj drahý otče! Tím, že závidíš Pánu Śivovi, se dopouštíš nejvážnějšího přestupku. Samotné jeho jméno, které tvoří slabiky śi a va, osvobozuje od všech hříšných činností a jeho rozkaz nelze neuposlechnout. Pán Śiva je neustále čistý a kromě tebe mu nikdo nezávidí.

Význam

Pán Śiva je nejvýznamnější duší mezi všemi bytostmi tohoto hmotného světa, a jeho jméno, Śiva, je proto velice příznivé pro ty, kdo ztotožňují tělo s duší. Když se tito lidé uchýlí pod ochranu Pána Śivy, postupně budou moci pochopit, že nejsou hmotné tělo, ale duše, která je duchovní povahy. Śiva znamená maṅgala, “příznivý”. Duše v těle je příznivá. Ahaṁ brahmāsmi: “jsem Brahman” — tato realizace je příznivá. Dokud nepoznáme svoji duchovní totožnost, jsou všechny naše činnosti nepříznivé. Śiva tedy znamená “příznivý” a jeho oddaní se postupně dostanou na úroveň duchovního pojetí totožnosti. To ale není všechno. Příznivý život sice začíná realizací duchovní totožnosti, ale existuje ještě řada dalších povinností. Je nutné pochopit náš vztah s Nejvyšší Duší. Skuteční oddaní Pána Śivy dosáhnou úrovně duchovní realizace, ale jsou-li méně inteligentní, považují tento stav realizace — ahaṁ brahmāsmi, “jsem duše” — za konečný. Jsou-li však dostatečně inteligentní, měli by následovat chování Pána Śivy, který neustále přemýšlí o Vāsudevovi. Sattvaṁ viśuddhaṁ vasudeva-śabditam: Pán Śiva neustále medituje o lotosových nohách Vāsudeva, Śrī Kṛṣṇy. Śivovo příznivé postavení si můžeme uvědomit, pokud se začneme věnovat uctívání Viṣṇua. Pán Śiva v Śiva Purāṇě praví, že nejvyšším uctíváním je uctívání Pána Viṣṇua. Pánu Śivovi se vzdává úcta proto, že je největším oddaným Pána Viṣṇua. Bylo by tedy chybou považovat Pána Śivu a Pána Viṣṇua za rovnocenné, neboť takové představy jsou projevem ateismu. Vaiṣṇavīya Purāṇa praví, že pouze Viṣṇu neboli Nārāyaṇa je Svrchovanou Nejvyšší Osobností Božství a nikdo se Mu nevyrovná — včetně Pána Śivy a Pána Brahmy, o jiných polobozích ani nemluvě.