Śrīmad-bhāgavatam 4.7.50
Verš
ahaṁ brahmā ca śarvaś ca
jagataḥ kāraṇaṁ param
ātmeśvara upadraṣṭā
svayan-dṛg aviśeṣaṇaḥ
Synonyma
Překlad
Pán Viṣṇu pravil: Brahmā, Pán Śiva a Já jsme nejvyšší příčinou hmotného projevu. Já jsem Nadduší, soběstačným svědkem. Z neosobního hlediska však mezi Brahmou, Pánem Śivou a Mnou neexistuje rozdíl.
Význam
Pán Brahmā se narodil z transcendentálního těla Pána Viṣṇua a Pán Śiva se narodil z těla Brahmy. Pán Viṣṇu je tedy nejvyšší příčinou. Vedy také praví, že na začátku byl jen Viṣṇu, Nārāyaṇa; neexistoval ani Brahmā, ani Śiva. I Śaṅkarācārya to potvrdil: nārāyaṇaḥ paraḥ. Nārāyaṇa neboli Pán Viṣṇu je původní osobnost, zatímco Brahmā a Śiva jsou projeveni až po stvoření. Pán Viṣṇu je také ātmeśvara, Nadduše všech. Veškeré činnosti probíhají pod Jeho vnitřním vedením. Úvodní sloka Śrīmad-Bhāgavatamu například praví, že Pán Brahmā jako první obdržel poznání zevnitř, přímo od Viṣṇua (tene brahma hṛdā).
V Bhagavad-gītě (10.2) Pán Kṛṣṇa uvádí (ahaṁ ādir hi devānām), že Pán Viṣṇu, Kṛṣṇa, je původem všech polobohů, včetně Pána Brahmy a Pána Śivy. Na jiném místě také říká (Bg.10.8): ahaṁ sarvasya prabhavaḥ — “Vše pochází ze Mne.” To zahrnuje i všechny polobohy. Vedānta-sūtra podobně prohlašuje: janmādy asya yataḥ a v Upaniṣadách nalezneme výrok: yato vā imāni bhūtāni jāyante. Vše vychází z Pána Viṣṇua, vše je Jím udržováno a nakonec je vše Jeho energií zničeno. Energie, které z Viṣṇua vycházejí, svými akcemi a reakcemi způsobují jak stvoření, tak i zničení celého vesmíru. Pán je tedy zároveň příčinou i důsledkem. Vše, co vidíme, je vzájemné působení Jeho energií, a jelikož Pán je původem všech energií, je současně příčinou i důsledkem. Vše je současně odlišné a totožné. Je řečeno, že vše je Brahman — sarvaṁ khalv idaṁ brahma. Z nejvyššího pohledu neexistuje nic než Brahman, a Pán Brahmā ani Pán Śiva se tedy od Něho neliší.