Śrīmad-bhāgavatam 4.7.55
Verš
evaṁ bhagavatādiṣṭaḥ
prajāpati-patir harim
arcitvā kratunā svena
devān ubhayato ’yajat
Synonyma
maitreyaḥ — Maitreya; uvāca — pravil; evam — takto; bhagavatā — Nejvyšší Osobností Božství; ādiṣṭaḥ — poučený; prajāpati-patiḥ — čelný představitel všech Prajāpatiů; harim — Hariho; arcitvā — poté, co uctil; kratunā — obětními obřady; svena — svými; devān — polobohy; ubhayataḥ — odděleně; ayajat — uctil.
Překlad
Mudrc Maitreya pravil: Dakṣa, čelný představitel všech Prajāpatiů, jehož Pán Viṣṇu takto názorně poučil, uctil Nejvyšší Osobnost Božství. Když ukončil uctívání Viṣṇua předepsanými obětními obřady, uctil odděleně Pána Brahmu a Pána Śivu.
Význam
Nejprve se musí vše obětovat Pánu Viṣṇuovi a poté se Jeho prasādam nabídne všem polobohům. Tato zásada se dodnes dodržuje v Jagannāthově chrámu v Purī. Okolo hlavního Jagannāthova chrámu je rozmístěna řada dalších chrámů, ve kterých se uctívají různí polobozi, a prasādam neboli to, co bylo nejprve obětováno Jagannāthovi, se poté rozdává polobohům. Prostřednictvím prasādam Pána Viṣṇua se uctívá například božstvo zvané Bhagālin a také ve známém chrámu Bhuvaneśvary, který je zasvěcen Pánu Śivovi, se Viṣṇuovo neboli Jagannāthovo prasādam nabízí božstvu Pána Śivy. Pro vaiṣṇavy je tento postup pravidlem. Vaiṣṇava nikým nepohrdá, ani nepatrným mravencem — ke každému se chová s patřičnou úctou podle jeho individuálního postavení. Středem všech obětí je ovšem vždy Kṛṣṇa, Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství. Vysoce realizovaný oddaný vidí vše ve spojení s Kṛṣṇou a nic nevidí jako nezávislé na Kṛṣṇovi. To je jeho jednotný pohled.