Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.8.41

Verš

dharmārtha-kāma-mokṣākhyaṁ
ya icchec chreya ātmanaḥ
ekaṁ hy eva hares tatra
kāraṇaṁ pāda-sevanam

Synonyma

dharma-artha-kāma-mokṣa — čtyři principy: náboženství, hospodářský rozvoj, uspokojování smyslů a osvobození; ākhyam — zvané; yaḥ — kdo; icchet — touží; śreyaḥ — cíl života; ātmanaḥ — vlastního já; ekam hi eva — jen jeden; hareḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; tatra — v tom; kāraṇam — příčina; pāda-sevanam — uctívání lotosových nohou.

Překlad

Touží-li někdo po plodech čtyř principů lidského života (náboženství, hospodářského rozvoje, uspokojování smyslů a nakonec osvobození), musí se zapojit do oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství. Uctívání lotosových nohou Nejvyššího Pána zaručuje splnění všech těchto přání.

Význam

V Bhagavad-gītě je řečeno, že polobozi mohou dát svá požehnání jen se svolením Nejvyšší Osobnosti Božství. Když se tedy koná oběť ve prospěch nějakého poloboha, Nejvyšší Pán je přítomný jako nārāyaṇa-śilā či śālagrāma-śilā, aby dohlížel na její vykonávání. Bez Jeho svolení nemohou dát polobozi nikomu žádné požehnání. Nārada Muni proto říká, že na Nejvyšší Osobnost Božství je nutné se obrátit i co se týče náboženství, hospodářského rozvoje, smyslového požitku a osvobození, modlit se u Pánových lotosových nohou a žádat o vyplnění přání—to je skutečná inteligence. Inteligentní člověk nikdy neuctívá polobohy, ale obrací se přímo na Nejvyšší Osobnost Božství, zdroj všech požehnání.

V Bhagavad-gītě Pán Śrī Kṛṣṇa prohlásil, že rituály nejsou skutečným náboženstvím. Opravdové náboženství znamená odevzdat se lotosovým nohám Pána. Kdo je zcela odevzdaný lotosovým nohám Pána, se o hospodářský rozvoj nestará. Oddaný zaměstnaný ve službě Pánu o nic nepřichází ani co se týče uspokojování smyslů. Pokud si přeje uspokojovat své smysly, Kṛṣṇa mu jeho touhu splní. A co se týče osvobození — každý, kdo se plně věnuje oddané službě Pánu, je již osvobozen, a nemusí se tedy snažit o osvobození nezávisle.

Nārada Muni proto Dhruvovi Mahārājovi doporučil, aby přijal útočiště u Vāsudeva, Pána Kṛṣṇy, a dělal vše, co mu poradila jeho matka. To mu pomůže ke splnění jeho přání. Nārada zde zvláště zdůrazňuje, že oddaná služba Pánu je jediná cesta. Jinými slovy, i když je člověk plný hmotných tužeb, může pokračovat v oddané službě Pánu a všechna jeho přání se mu splní.