SB 4.9.45

abhivandya pituḥ pādāv
āśīrbhiś cābhimantritaḥ
nanāma mātarau śīrṣṇā
sat-kṛtaḥ saj-janāgraṇīḥ
Překlad slovo od slova: 
abhivandya — uctil; pituḥ — svého otce; pādau — nohy; āśīrbhiḥ — s požehnáním; ca — a; abhimantritaḥ — oslovený; nanāma — poklonil se; mātarau — svým dvěma matkám; śīrṣṇā — hlavou; sat-kṛtaḥ — uctěn; sat-jana — z urozených; agraṇīḥ — nejpřednější.
Překlad: 
Dhruva Mahārāja, nejpřednější z urozených, se nejprve poklonil u nohou svého otce, který ho vzápětí poctil různými otázkami. Poté sklonil hlavu u nohou svých dvou matek.
Význam: 

Někdo se může ptát, proč se Dhruva Mahārāja poklonil nejen své vlastní, ale i své nevlastní matce, kvůli jejímž urážkám musel odejít z domova. Odpovědí je, že poté, co dosáhl dokonalosti seberealizace a spatřil Nejvyšší Osobnost Božství tváří v tvář, se zcela zbavil znečištění hmotnými touhami. Oddaný v tomto hmotném světě nikdy nedbá urážek ani chvály. Pán Caitanya pravil, že oddaný musí být pokornější než tráva a snášenlivější než strom, aby mohl oddaně sloužit. Proto je zde Dhruva Mahārāja označen jako saj-janāgraṇīḥ — nejpřednější z urozených. Čistý oddaný je nejurozenější osobností ze všech a vůči nikomu nechová nepřátelství. Dualita pocházející z nepřátelství je výtvorem tohoto hmotného světa. V duchovním světě absolutní reality nic takového neexistuje.