Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 5.1.26

Verš

eteṣāṁ kavir mahāvīraḥ savana iti traya āsann ūrdhva-retasas ta ātma-vidyāyām arbha-bhāvād ārabhya kṛta-paricayāḥ pāramahaṁsyam evāśramam abhajan.

Synonyma

eteṣām — z těchto; kaviḥ — Kavi; mahāvīraḥ — Mahāvīra; savanaḥ — Savana; iti — takto; trayaḥ — tři; āsan — byli; ūrdhva-retasaḥ — v naprostém celibátu; te — oni; ātma-vidyāyām — v transcendentálním poznání; arbha-bhāvāt — od dětství; ārabhya — počátku; kṛta-paricayāḥ — velice zkušení; pāramahaṁsyam — nejvyšší duchovní dokonalosti lidského života; eva — jistě; āśramam — stav; abhajan — vykonávali.

Překlad

Tři z těchto deseti — Kavi, Mahāvīra a Savana — žili v naprostém celibátu. Jelikož procházeli od nejútlejšího dětství přípravou pro brahmacārīny, bylo jim dobře známé nejdokonalejší postavení, zvané paramahaṁsa-āśram.

Význam

Slovo ūrdhva-retasaḥ je velice významné. Ūrdhva-retaḥ označuje toho, kdo je schopen ovládnout sexuální sklony, a místo aby bez užitku ztrácel semeno, dokáže touto nejdůležitější látkou, která se hromadí v těle, obohacovat svůj mozek. Ten, kdo je schopen se zcela zříci sexu, může se svým mozkem dokázat úžasné věci, zvláště co se týče paměti. Díky tomu kdysi studentům stačilo jen jednou vyslechnout védské pokyny od svého učitele, a doslova si je zapamatovali, aniž by museli číst knížky (které proto v dřívějších dobách neexistovaly).

Další významné slovo je arbha-bhāvāt, které znamená “od samého dětství” nebo také “z velké lásky k dětem”. Jinými slovy, paramahaṁsa zasvěcuje svůj život blahu druhých. Tak jako otec z lásky ke svému synovi obětuje mnoho věcí, velcí světci obětují veškeré tělesné pohodlí pro blaho lidské společnosti. To popisuje verš pojednávající o šesti Gosvāmīch:

tyaktvā tūrṇam aśeṣa-maṇḍala-pati-śreṇīṁ sadā tucchavat
bhūtvā dīna-gaṇeśakau karuṇayā kaupīna-kanthāśritau

Šest Gosvāmīch mělo takový soucit k ubohým pokleslým duším, že se vzdali svých vznešených ministerských postavení a složili sliby mnichů. Omezili své tělesné potřeby na minimum; spokojili se pouze s bederní rouškou a nádobou na žebrání. Tak žili ve Vṛndāvanu, aby splnili pokyny Śrī Caitanyi Mahāprabhua — sepsat a vydat množství rozličné vaiṣṇavské literatury.