Śrīmad-bhāgavatam 5.13.14
Verš
vihāya jātaṁ parigṛhya sārthaḥ
āvartate ’dyāpi na kaścid atra
vīrādhvanaḥ pāram upaiti yogam
Synonyma
tān tān — ti všichni; vipannān — různými způsoby zaskočeni; saḥ — živá bytost; hi — jistě; tatra tatra — tu a tam; vihāya — vzdává se; jātam — ti, kdo jsou nově narození; parigṛhya — bere; sa-arthaḥ — živá bytost hledající svůj vlastní zájem; āvartate — putuje tímto lesem; adya api — dokonce až do této chvíle; na — ne; kaścit — někdo z nich; atra — zde v tomto lese; vīra — ó hrdino; adhvanaḥ — cesty hmotného života; pāram — konečný cíl; upaiti — dosáhne; yogam — proces oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství.
Překlad
Můj milý králi, na lesní cestě hmotného života nejprve živá bytost ztratí svého otce a matku a po jejich smrti ulpí na svých nedávno narozených dětech. Takto putuje cestou hmotného pokroku a nakonec upadne do rozpaků. Nicméně až do okamžiku smrti nikdo neví, jak se z této situace dostat.
Význam
V tomto hmotném světě je rodina institucí pro sex. Yan maithunādi-gṛhamedhi-sukham (Bhāg. 7.9.45). Otec a matka mají sex a plodí děti, které se ožení či vdají a pokračují stejnou cestou pohlavního života. Po smrti otce a matky uzavírají děti svá vlastní manželství a plodí děti. To se opakuje stále stejným způsobem generaci za generací, aniž by se kdokoliv osvobodil od nesnází hmotného života. Nikdo nepřijímá duchovní proces poznání a odříkání, který vrcholí bhakti-yogou. Lidský život je ve skutečnosti určen pro jñānu a vairāgyu, poznání a odříkání. Jejich prostřednictvím lze dospět na úroveň oddané služby. V tomto věku se lidé bohužel vyhýbají společnosti osvobozených osob (sādhu-saṅga) a nadále žijí svým jednotvárným rodinným životem. Kvůli finančním a sexuálním transakcím se proto dostávají do potíží.