Śrīmad-bhāgavatam 5.13.7
Verš
śocan vimuhyann upayāti kaśmalam
kvacic ca gandharva-puraṁ praviṣṭaḥ
pramodate nirvṛtavan muhūrtam
Synonyma
śūraiḥ — velmi mocnými nepřáteli; hṛta-svaḥ — jehož veškeré vlastnictví bylo ukradeno; kva ca — někdy; nirviṇṇa-cetāḥ — velmi zasmušilý a usoužený v srdci; śocan — hořce naříkající; vimuhyan — zmatený; upayāti — upadá do; kaśmalam — bezvědomí; kvacit — někdy; ca — také; gandharva-puram — pomyslné město v lese; praviṣṭaḥ — poté, co vstoupí; pramodate — užívá si; nirvṛta-vat — jako člověk, který dosáhl úspěchu; muhūrtam — pouhý okamžik.
Překlad
Někdy živá bytost — poražena či oloupena vyšší mocností — přichází o všechno své vlastnictví. Je z toho velice zasmušilá a z nářku nad svou ztrátou někdy upadá do bezvědomí. Jindy si představuje velké město plné paláců, ve kterém chce šťastně žít se členy své rodiny a se svým bohatstvím. Když se jí to splní, myslí si, že je plně spokojená, ale takové takzvané štěstí trvá pouhý okamžik.
Význam
Velmi významné je slovo gandharva-puram. Někdy se v lese objeví velký palác — tomu se říká vzdušný zámek. Ve skutečnosti tento zámek neexistuje nikde jinde než v našich představách. Tento jev se nazývá gandharva-pura. V hmotném světě někdy podmíněná duše rozjímá o velkých zámcích a mrakodrapech a ve snaze jich dosáhnout plýtvá svou energií. Přitom sní o tom, že v nich bude pokojně žít se svou rodinou navěky. Zákony přírody to však nedovolí. Když člověk do takového zámku vstoupí, dočasně si myslí, že je velice šťastný, ale jeho štěstí je pomíjivé. Může trvat několik let, ale jelikož vlastník zámku musí v okamžiku smrti zámek opustit, vše je nakonec ztraceno. Tak už to chodí v hmotném světě. Takové štěstí popisuje Vidyāpati jako štěstí z kapky vody na poušti. Poušť je rozpálená žárem slunce a na její ochlazení bychom potřebovali obrovské množství vody — milióny a milióny litrů. Co zmůže jedna kapka? Voda má jistě cenu, ale jediná kapka nemůže zchladit horko pouště. Každý v hmotném světě je velmi ctižádostivý, ale horko spaluje vše. Jak nám pomůže imaginární vzdušný zámek? Śrīla Vidyāpati proto zpívá: tāṭala saikate, vāri-bindu-sama, suta-mita-ramaṇi-samāje. Štěstí rodinného života, přátel a společnosti je přirovnáno ke kapce vody na vyprahlé poušti. Celý hmotný svět se neustále snaží dosáhnout štěstí, protože štěstí je neodvolatelným právem živé bytosti. Živá bytost však bohužel poklesla a dostala se do styku s hmotnou přírodou, a proto pouze bojuje o přežití. I když je někdo na chvíli šťastný, nějaký mocný nepřítel ho může vzápětí o vše oloupit. Je známo mnoho případů, kdy se velký obchodník stal přes noc žebrákem a skončil na ulici. Povaha hmotného světa je však taková, že hloupí lidé jsou přesto k takovému jednání přitahováni a zapomínají, že jejich skutečným úkolem je seberealizace.