SB 5.15.7
Pán Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě, že když sestupuje na Zemi, má dvojí poslání — chránit zbožné a ničit démony (paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām). Jelikož je král zástupcem Nejvyšší Osobnosti Božství, je někdy nazýván nara-deva, Pán jakožto lidská bytost. Podle védských pokynů je uctíván jako Bůh na hmotné úrovni. Jako představitel Nejvyššího Pána má král povinnost dokonale chránit občany, aby si nemuseli dělat starosti o jídlo a ochranu a žili radostně. Král dodával vše pro jejich prospěch, a za tímto účelem vybíral daně. Pokud král nebo vláda vybírá daně pro jiné účely, bere na sebe zodpovědnost za hříšné činnosti občanů. V Kali-yuze je monarchie zrušena, protože vlivu Kali-yugy podléhají i samotní králové. Z Rāmāyaṇy se dozvídáme, že když se Bibhīṣaṇa spřátelil s Pánem Rāmacandrou, slíbil, že pokud nedopatřením nebo úmyslně poruší zákony přátelství s Ním, stane se brāhmaṇou nebo králem v Kali-yuze. Naznačil tak, že brāhmaṇové i králové jsou v tomto věku špatní. Žádní králové ani brāhmaṇové nyní ve skutečnosti neexistují, a kvůli jejich nepřítomnosti je celý svět v chaotickém stavu a všichni jsou nešťastní. Ve srovnání se současnou úrovní představoval Mahārāja Gaya skutečného zástupce Pána Viṣṇua; proto byl známý jako Mahāpuruṣa.
